Skupina poslanců v čele s A. Juchelkou (ANO) chce, aby místo nich vznikla centra komplexní péče pro děti se zdravotním znevýhodněním.
Tvůrci novely se odvolávají na odborné výzkumy o škodlivosti institucionální péče o děti nízkého věku. Ústavy pro nejmenší děti tak mají být postupně nahrazeny péčí o děti v náhradních rodinách. Návrh nyní projednají sněmovní zdravotnický a sociální výbor. Při posuzování novely je třeba vzít v úvahu, že počet dětských domovů pro děti do tří let věku dlouhodobě klesá a s tím klesá i počet dětí umístěných v těchto zařízeních.
V roce 2018 v nich bylo 441 dětí do tří let, do roku 2020 tento počet klesl na 265 dětí. Nejdůležitější je ale smutná skutečnost, že nemáme v současné době dostatek pěstounů a adoptivních rodin. Zdravotně postižené a romské děti se přitom nedaří umísťovat ani do pěstounské ani adoptivní péče. Navíc je alarmující, že dvě třetiny chlapců a děvčat končí v kojeneckých ústavech kvůli špatné situaci rodiny nebo proto, že se o ně rodiče nedokážou postarat.
Hlavním úkolem současných dětských center tak je především pracovat s původní rodinou, aby se do ní děti mohly co nejdříve vrátit. Debata o kojeneckých ústavech se v posledních letech opakovaně vrací, protože je Česká republika kvůli jejich zřizování opakovaně kritizována mezinárodními institucemi. Stejně jako za roztříštěnost péče mezi rezorty práce a sociálních věcí, školství a zdravotnictví.
V ČR se zákazem počítala již strategie péče, kterou v roce 2012 schválila tehdejší vláda. Podle tohoto dokumentu se děti do tří let neměly do ústavů posílat už od roku 2014, děti do sedmi let pak od roku 2016. V minulém volebním období vláda ČSSD, ANO a lidovců o zákazu jednala několikrát. Podle návrhu měl pro děti do tří let platit od roku 2023, pro děti do sedmi let od roku 2025. Návrh ale nebyl schválen. Současná vláda ale zvolila pro řešení takto dlouhodobého a složitého problému nejméně vhodný způsob – poslaneckou novelu. Chybí skutečně odborná diskuze všech zainteresovaných rezortů, která by vyústila ve schválení vládní strategie. Ta musí jasně stanovit podmínky a vytvořit takové předpoklady, včetně financování, aby děti do tří let nezůstaly bez pomoci a jejich situace se ještě nezhoršila. KSČM proto tento poslanecký návrh zásadně odmítá.
