Koncepce celkem správně definovala 11 priorit. Nejpalčivějším problémem zůstává nedostatek zdravotního personálu. Plánovaná dohoda s fakultní nemocnicí na společném systému vzdělávání mladých lékařů, aby neodcházeli z krajských nemocnic, by mohla částečně pomoci. U zdravotních sester je situace ještě horší. Část absolventek totiž po škole odchází mimo obor kvůli špatným finančním a pracovním podmínkám. Největší problém ovšem spočívá v tom, že sestry v krajských zařízeních dostávají za stejnou práci i o několik tisíc korun méně než ve fakultní nemocnici. Bude kraj ochoten „svým“ sestrám přidat, když současně plánuje přesunout část stávajících provozních dotací do investic?
Už nyní je v Královéhradeckém kraji větší podíl starších lidí, než je v České republice obvyklé a do roku 2035 podíl osob nad 65 let výrazně stoupne. Naroste tedy i potřeba zdravotně sociální péče. Kraj bude zákonitě potřebovat více lůžek následné a dlouhodobé lůžkové péče, musí posílit pobytové sociální a odlehčovací služby i domácí péči. Naprosto nedostatečný je rozsah psychiatrické péče, a to i přes vznik Center duševního zdraví v Trutnově a v Hradci Králové. Chybí desítky akutních psychiatrických lůžek v nemocnicích. Je paradoxní, že tuto skutečnost musel konstatovat zrovna pan Heger. Jako ministr zdravotnictví stál u počátku reformy psychiatrie, která počítala s masivním rušením ústavních akutních lůžek a s přechodem k ambulantní léčbě. Velké problémy se očekávají také u porodních a novorozeneckých oddělení. Polovinu porodů v kraji nyní zajišťuje porodnice ve FN v Hradci Králové, která je kapacitně již nyní na hraně. Jak by také ne, když trutnovská porodnice dlouhodobě nefunguje a vedení kraje není schopno situaci řešit. Počet porodů by měl ovšem podle koncepce v budoucnu klesat, tak to údajně není třeba řešit, pouze monitorovat. Znamená to, že budou postupně všechny rodičky nuceny jezdit do krajského města, nebo se vrátíme o sto let zpátky k často nebezpečným domácím porodům?
Katastrofální situace je již dnes v síti praktických lékařů pro děti i dospělé, zejména na Náchodsku. To se týká také zubařů. Jestli pomůže koncepcí doporučovaný vznik pracovní skupiny, která by „systematicky analyzovala provozní problémy celého systému“ a případně navrhovala řešení, není vůbec jisté. Součástí koncepce je i ekonomická analýza krajských nemocnic. Z ní vyplynulo, že Královéhradecký kraj posílá svým nemocnicím až třikrát vyšší provozní dotace, než je český průměr. V roce 2019 jim kraj na vyrovnání ztrátových provozů poslal 375 milionů Kč. Autoři koncepce doporučují, aby kraj donutil nemocnice fungovat hospodárněji a uspořil tak 200 milionů korun jejich přesunutím do investic. Takový krok by znamenal přesouvání nejvíce ztrátových oborů do jiných nemocnic nebo jejich výrazné omezení. Nové pravicové vedení Královéhradeckého kraje tak jinými slovy říká, že co se nevyplatí, kraj dotovat nebude. Za nezbytnou zdravotní péčí si, milí pacienti, dojíždějte nebo si případně připlaťte. Místo aby s krajem nově vládnoucí ODS, TOP 09, Piráti a další jednali o více odpovídajících úhradách z veřejného zdravotního pojištění pro své dlouhodobě podfinancované nemocnice, ohrožují zdraví a životy obyvatel královéhradeckého regionu.
Soňa Marková
stínová ministryně zdravotnictví za KSČM
