Dostal jsem ihned po vyhlášení Ropáka roku desítky, možná stovky gratulací. Často od větších, skutečných milovníků přírody než těch, kteří si na ochranu přírody jen hrají.

Pokud jsem Ropáka obdržel za své postoje a činy k Šumavě, Natuře 2000 a k dostavbě Temelína, tak za všemi si stojím, udělal bych je znovu. Jsou dobré pro přírodu. Myslím si, že to je důkaz toho, že svoji práci dělám dobře bez zeleného šílenství.

Na rozdíl od svých předchůdců, kteří jen slibovali, ale nedokázali nic reálného vyjednat, dosáhnout jakéhokoli kompromisu, jsem připravil zákon, který dvojnásobně rozšiřuje zónu s nejpřísnějším režimem ochrany přírody v Národním parku Šumava, a vyjednal jsem zejména s obcemi maximum dosažitelného. Návrh zákona považuji za největší úspěch ochrany přírody za posledních 20 let. Jsem rád, že se jej podařilo vyjednat.

Za dobu svého ministrování jsem se nesetkal s projektem, který by u starostů a u občanů vzbudil tolik odmítavých reakcí, jako právě Natura 2000. Ta byla občanům a zástupcům obcí bez většího vysvětlení nadiktována. Je to důkaz, že tímto způsobem se ochrana přírody dělat nemá. Musíme vysvětlit, že tento projekt má smysl, ne jej direktivně prosazovat. Naším úkolem ani právem není pod vlajkou ochrany přírody se chovat jako diktátor na dobytém území, ale každodenně a mravenčí prací hledat podporu lidí a jejich volených zástupců, představitelů obcí pro smysluplnou ochranu nádherného přírodního dědictví.

Temelín není z hlediska emisí žádnou přítěží životního prostředí, na rozdíl od zvěrstev, která podporovali moji zelení předchůdci ve formě řepky, zrcátek nebo větrníků.