já bych chtěl v první řadě poděkovat za to, že zde vidím stále trvající zájem o česko-ruské vztahy. A jsem rád, že ve Sněmovně toto téma pravidelně je tématem jednání s členy zahraničního výboru Poslanecké sněmovny.
Ta situace od doby, kdy interpelace byla, původní interpelace byla podána, tak se vyvinula, je zřejmé, že tu masívní mediální kampaň, které jsme čelili v dubnu a červnu, tak ruská strana do značné míry pozastavila. Ale je pravdou, že naše vztahy s Ruskou federací nejsou ideální, jsou ve špatném stavu.
Pan poslanec Dolejš se tázal na dvě otázky ohledně sporů kolem sochy maršála Koněva a nepřípustnosti stíhání municipálních politiků z Prahy. Já bych začal tedy od té druhé.
V případě této druhé otázky, tak vzhledem k tomu, že jsme z ruské strany již nezaznamenali další kroky vyjádření a nedošlo k žádnému posunu, tak nemám moc co doplnit. Pouze to, že přehodnocení skutkové podstaty vnímáme jako projev toho, že se jedná o politickou záležitost, nikoliv právní. A samozřejmě situaci dále sledujeme. Nicméně osobně si nemyslím, že by v tomto případě se jednalo o otázku rehabilitace nacismu, protože to byl vlastně ten krok při hodnocení skutkové podstaty z ruské strany.
V případě otázky okolo maršála Koněva a celkového stavu česko-ruských vztahů, tak já bych chtěl připomenout několik momentů, které považuji za potřebné zmínit. Především s vámi souhlasím s tím, že místo emocí ve veřejném prostoru by v tuto chvíli měla probíhat diplomatická jednání, a to včetně řešení citlivých témat jako jsou některá historická témata. My jsme se touto cestou rozhodli vykročit. I proto to byla česká strana, která navrhla ruské straně řešit neudržitelný stav vzájemných vztahů cestou jednání, konkrétně konzultací, které předpokládá Smlouva o přátelství a spolupráci z roku 1993.
My jsme tento seriózní přístup z naší strany potvrdili i tím, že vláda ČR schválila jmenování Rudolfa Jindráka zmocněncem pro konzultace s Ruskou federací. Takže já bych jenom zmínil, že tady nejde o nějaký nestandardní, o nějakou nestandardní skupinu. Konzultace zaštiťuje Ministerstvo zahraničních věcí, vláda a ta pověřila zkušeného diplomata tím, že koordinuje přípravu české strany.
A pouze ještě doplním, že ten návrh na jmenování pana velvyslance Jindráka byl výsledkem konzultací na nejvyšší úrovni naší exekutivy. A rozhodnutí vlády jasně ukazuje význam, který návratu ke standardním vztahům s Ruskem přikládáme, k tomu, že chceme nastavit normální komunikační kanály.
Nicméně naše jednání s Ruskou federací musí vycházet z několika jednoduchých zásad. Za prvé je nutný vzájemný přístup na základě principu rovný s rovným. Je třeba otevřeně formulovat problémy a projevy, upřímnou snahu je řešit způsobem, který bude přijatelný pro obě strany. A konzultace by neměly být jen prostorem pro hledání sporů. Myslím, že by také měly být cestou k hledání i pozitivní agendy. A myslím, že jsme v tomto směru přesvědčeni, že i s Ruskou federací můžeme najít nebo existují oblasti, kde pozitivní agendu máme.
Podle našeho názoru je třeba konzultace využít také k diskusi o všech otázkách, které trápí obě dvě strany, které mezi našimi zeměmi nejsou vyřešeny. A určitě do toho patří i osud sochy maršála Koněva. My jsme přesvědčeni, že ruská strana toto téma bude chtít nastolit. Ale téma konzultací nemohou podle mého názoru být určovány pouze jednou stranou. A vzhledem k tomu, že jsme v tuto chvíli ve fázi příprav na konzultace, tak nemohu dále komentovat, jak bude řešena v rámci těchto konzultací otázka budoucnosti sochy maršála Koněva, kde ministerstvo právě kvůli tomu, že některá historická témata spadají pod Smlouvu o přátelství s Ruskou federací z roku 1993, tak přistoupilo k aktivaci článku 5 této smlouvy.
Na závěr mi dovolte jenom zmínit, že v našich vztazích s Ruskou federací opakovaně zaznívá, že jsou to kroky ČR, které vytváří problémy v našich bilaterálních vztazích. Já bych na tomto místě rád odmítl tato opakovaná tvrzení. Myslím, že pokud máme zájem všechna témata, která tíží Česko nebo Rusko věcně, diplomaticky řešit, že bychom od těchto výroků měli ustoupit.
Děkuji.
