Politická debata o plánování unijního rozpočtu na léta 2021–2027 se zaměřila na aktuální stav, který předložilo rumunské předsednictví. ČR oceňuje snahu předsednictví zahrnout ve vyjednávacím balíčku co nejvíce variant, po kterých volaly jednotlivé členské státy.
„Hlavní prioritou pro Českou republiku je zajistit dostatečné finanční zdroje pro kohezní politiku a pro společnou zemědělskou politiku, ze kterých Česko v minulosti čerpalo nejvíce prostředků, a stejně tak vhodné a efektivní podmínky pro jejich implementaci,“ řekl k tomu ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček.
Dalším bodem jednání bylo rozšíření EU o další členské státy, které Česká republika podporuje. Rozšiřovací balíček vydala Komise 29. května, jedná se z českého pohledu o vyvážený a dobře zpracovaný dokument. „Politika rozšiřování je nejlepším nástrojem pro zajištění stability, prosperity a ekonomického růstu zemí západního Balkánu. Jasná perspektiva budoucího členství v Evropské unii je klíčová pro další transformaci, usmíření a propagaci hodnot, pravidel a standardů Unie,“ podotkl v diskusi ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček. K doporučení EK zahájit přístupové rozhovory se Severní Makedonií a s Albánií ministr dodal: „Česká republika vždy usilovala o to, aby EU zahájila přístupové rozhovory se Severní Makedonií a s Albánií. Jsem zklamán, že se rozhodnutí oddaluje, protože obě země dosáhly od loňského roku významného pokroku a splnily stanovené podmínky. EU by proto měla dostát svému slovu a také pokročit vpřed. Zahájení rozhovorů neznamená automatické členství v Unii.“
V rámci přípravy zasedání Evropské rady ve dnech 20. a 21. června ministři projednali také návrh závěrů Evropské rady, který obsahuje témata příštího institucionálního cyklu, víceletého finančního rámce, klimatické politiky a vnějších vztahů. Evropská rada by se měla mj. zabývat i obsazováním klíčových pozic v institucích EU po květnových volbách do Evropského parlamentu.
Na závěr jednání ministři diskutovali o evropském semestru a o doporučeních Rady. V těch je kladen zvláštní důraz na investice, kde EU v oblasti výzkumu a vývoje zaostává v porovnání s ostatními globálními hráči, jako je Čína či USA.
