Týden byl mediálně zahlcen platy soudců, ministrů a poslanců a hlavně „ošatným“ paní prezidentové. Někdy mám dojem, že taková témata jsou záměrně výrazně medializována, aby se „lid“ zabýval v zásadě podružnými tématy a nepřemýšlel o těch podstatnějších, které mohou výrazně ovlivnit dění u nás.
Server SeznamZprávy.cz komentoval analýzu neziskové organizace Prague Security Studies Institute zaměřenou na tzv. dezinformační scénu. „Neziskovka“, financovaná ambasádami NATO, USA, Velkou Británií, Norska, různými zahraničními nadacemi, ale i některými domácími firmami, jako je ČSOB či KPBG Czech republik, vyzvala donátory, neumísťovat svou reklamu na internetových kanálech a webech, které jsou na seznamu, protože je považuje za média šířící protivládní a protiunijní názory. Na této věci je několik podivností. Především, kdo potřebuje, aby nějaká organizace, financována převážně ze zahraničních zdrojů, vytvářela seznamy internetových kanálů a webů, které mají rozdílný názor na činnost vlády a EU, a ještě to financuje? Ještě podivnější je, že jedním z donátorů je zastoupení NATO v ČR, jehož jsme součástí. Znamená to snad, že seznam je vytvářen s vědomím naší vlády? Smysl seznamu je jasný, ekonomicky poškodit jmenované weby a internetové kanály, aby nebyly schopny další činnosti, ale především likvidovat jiné názorové proudy. Blíží se parlamentní volby a je třeba již dnes ovlivňovat vědomí lidí. Zásadně odmítám samu myšlenku, že se mají zkoumat názory lidí, televizí a dalších médií ve vztahu k činnosti vlády či EU. Skutečnost, že někdo má kritický postoj k činnosti vlády je součástí funkční demokratické společnosti a každý občan a subjekt má právo na vyslovování názorů na činnost všech institucí, které jsou financovány z veřejných zdrojů, tedy nás daňových poplatníků. Nikdo se nepodivuje nad tím, že politická opozice je kritická vůči vládě, protože to je v pořádku. To samé musí platit i u médií, některá jsou vládní a některá jsou protivládní. Možná, že po příštích volbách se role médií prohodí, ale to je také v pořádku. Druhotným a zřejmě nechtěným efektem zveřejnění tzv. protivládních webů, je jejich zviditelnění, a tudíž i pravděpodobně možná větší sledovanost. To si určitě autoři analýzy nepřejí. Ještě malou drobnost. První na seznamu je Rádio Universum, které však není zpravodajským médiem, ale uveřejňuje rozhovory se zajímavými osobnostmi z veřejného života. Autoři analýzy nedokázali rozlišit ani tento zásadní rozdíl.
Poslanecká sněmovna v pátek po zdlouhavých obstrukcích opozice posunula do třetího čtení návrh důchodové reformy. Vládní většina odhlasovala další diskusi, i když vláda načetla v rámci druhého čtení rozsáhlý pozměňovací návrh, který výrazně zužuje kategorie zaměstnanců, které by mohly požádat o předčasný důchod bez dalších sankcí. Jedná se o zásadní změnu, jež se může dotknout tisíců lidí, a byla poslancům předložená úplně bez odůvodnění. Celý návrh však není žádnou reformou důchodového systému, ale pouze parametrickou změnou, která má prodloužit udržitelnost současného systému. Zásadní chybu současných politiků v pohledu na důchodovou reformu je, že neustále hledají restriktivní opatření, která mají zmenšit počet příjemců důchodů a minimální zvyšování jejich výše. To znamená, že důchodci by měli v zásadě zůstat ve stejné příjmové situaci bez ohledu na růst bohatství země. Myslím si, že základem reformy důchodového systému je zásadním způsobem změnit rodinnou politiku, aby se rodilo co nejvíce dětí. Česko vymírá a všichni to vědí. Za poslední dva roky došlo k dramatickému poklesu porodnosti, a to o více než deset procent. Je nezbytné zásadním způsobem, ale jen ekonomickými nástroji, motivovat občany, aby dobrovolně oddálili přiznání starobních důchodů a výrazně ekonomicky motivovat, aby příjemci starobních důchodů nadále pracovali, odváděli pojištění a daně. Musí se jim to však vyplatit. Růst počtu vyplácených důchodů nezastavíme, ale můžeme jej zpomalit, pouze však ekonomickými nástroji.
Už nám skoro připadá samozřejmé, že různé instituce po nás požadují neustále další a další informace. Teď se legislativně připravuje rozsáhlá databáze o všech pacientech, kde si nejen lékař dokáže najít vše o zdraví pacienta. Banky jsou v tomto fízlování velmi aktivní. Dveře ke zjišťování soukromých informací o klientech jim otevřel Zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu z roku 2008 a následně prováděcí předpisy a metodiky. Banky by měly mít informace, zda klient má finanční problémy, a bude tak mít například problém se splácením půjčky, případně, pokud by zjistily nebýval rozsáhlé pohyby na účtech klientů, aby mohly upozornit na nebezpečí „praní“ peněz. Potud je to nepochybně v pořádku. Tím ale zvědavost bank ani zdaleka nekončí. Prostřednictvím dotazníků se obracejí na své klienty, aby se dozvěděly, jaké jsou zdroje jejich příjmů, jaké výše jsou příchozí platby, zda mají účty i v jiných bankách, a dokonce i to, zda je klient politicky exponovanou osobou. Některé dotazníky vyvolávají pochopitelnou otázku, na jaké informace mají banky nárok a které jsou již za hranou. Pokud však odmítneme vyplnit některé položky, hned nám banka může dělat potíže, a dokonce zrušit účet a bez účtu nejsme nic. Moderní technologie jsou někdy dobré, ale čím dál více se stávají nástroji k fízlování občanů. Dnes lze, prostřednictvím digitálních technologií, zmapovat každý náš pohyb a téměř každý náš čin. Nevím však, jak se to slučuje se svobodou jednotlivce, protože ten, kdo ovládá tyto systémy je může vypnout a my prakticky nejsme. Je to velké nebezpečí dnešní doby. Měli bychom si toho být vědomi a bránit se tomu.
