Co se týče obsahu té vlastní novely, tak s tím vás pan ministr seznámil, předpokládám, že ještě se k tomu vrátíme v podrobné rozpravě, ale z hlediska zpravodajské zprávy obsah sedí. Co je problematické a čemu bych rád věnoval pozornost, a bylo to i otázkou diskuze na našem výboru, je ten procesní stav, ve kterém se nacházíme. Protože tenhle návrh zákona reaguje na situaci, kdy Ústavní soud úpravu určité problematiky, tzn. možnost přivýdělku policistů a ostatních bezpečnostních sborů, tak, jak byla v té době platná a účinná, tak ji zrušil. A zrušil ji s účinností k 1. červenci 2019. To znamená, to je za nějakých 20 dní? Možná méně.
A my jsme v situaci, kdy k nám přichází návrh nové zákonné úpravy, krátce před tím, než pozbude účinnosti ta stávající. Tudíž je vcelku legitimní otázka, jestli my vůbec můžeme dělat něco jiného, než tento návrh schválit, resp. co se stane, když využijeme našich oprávněných pravomocí a třeba ten návrh zákona vrátíme s pozměňovacími návrhy sněmovně. Na tuto otázku na našem výboru pan náměstek odpověděl, že by vznikl chaos, protože tato problematika by vůbec nebyla upravena a tudíž policisté by mohli podnikat naprosto volně, bez omezení. A velmi špatně by se situace později dostávala zpátky.
Já bych tedy možná výslovně i požádal pana ministra, jestli by nám tuhle skutečnost mohl skutečně objasnit a řekl nám, co se fakticky stane, pokud my bychom se rozhodli třeba ten zákon vrátit do sněmovny? To znamená, že by nenabyl účinnosti do 1. července. To si myslím, že je informace pro nás poměrně podstatná.
Pak důležitá okolnost je, že přestože možnost, jak nakládat s touto novelou, je pravděpodobně pro nás velmi omezena, tak přesto k němu v této novele byly ve sněmovně přidány další 4 pozměňovací návrhy, které v podstatě nebyly nutné. Respektive nesouhlasily s rozhodnutím Ústavního soudu, přesto tam byly přidány. A ty pravděpodobně budou sdílet osud toho zákona jako takového.
Pan ministr je v krátkosti zmínil, ale vzhledem k tomu, že to byly pozměňovací návrhy ve sněmovně, tak k nim nebylo příliš mnoho podkladů, jak je posoudit. Já bych tady viděl za nejzajímavější, nebo nejpodstatnější...
Tak asi nejpodstatnější pozměňovací návrh, který předložil pan ministr poslanec Hamáček, se týká zavedení stabilizačního přípravku. Není k němu příliš podkladů a je nastaven tak, že může vzbuzovat pochybnosti. Jednak není zřejmé, jak má být využíván, kdy má být využíván, zároveň ten limit, který je tam nastaven, je poměrně vysoký. Dává možnost v krajním případě konkrétnímu policistovi přidat k platu až 66.000 Kč/měsíc. Tak je ten horní limit.
Je férové přiznat na druhou stranu, že ta částka fakticky přidělovaná bude limitovaná tím, že s touto změnou není spojeno žádné navýšení rozpočtových prostředků. Jinými slovy, na co si který funkcionář služebního sboru našetří, to může rozdělovat. Ale i tak ta částka vzbuzuje pochybnosti. Já jsem jako zpravodaj konzultoval s panem policejním prezidentem, jaké jsou záměry policejního sboru, a on mi sdělil, že pokud toto bude schváleno, tak je chtějí využívat v těch sborech, kde buď z územního hlediska, nebo věcného mají podstavy a příspěvky, které by chtěli dávat, je tak maximálně 2 – 3000 Kč, že na víc nemají. Ale to je slovo policejního prezidenta, podklady k tomuto pozměňovacímu návrhu jsou velmi chudé.
Další věc, na kterou je třeba upozornit, že tento návrh novely nemá žádnou legisvakanční lhůtu, tzn. že bude účinný okamžitě bez legisvakanční lhůty, což je poměrně nestandardní. Není to tedy protiprávní, ale nestandardní a souvisí to zejména s tím, že zákon by měl nabýt účinnosti do 1. července, kdy předchozí právní úprava je Ústavním soudem zrušena.
Já se k diskuzi potom asi vrátím ještě v obecné rozpravě. Teď jenom tedy ukončím svoji roli zpravodaje a sdělím, že tedy náš výbor přijal po seznámení se s tou věcí následující usnesení. A to je, že 1. Doporučuje Senátu Parlamentu ČR pro její návrh zákona schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Určuje zpravodajem mě a pověřuje předsedu výboru Senátu Pavla Fischera, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu.
