Pořád si myslím, že politici moc na demonstracích řečnit nemají. Protože když jsou lidé v ulicích, znamená to, že my politici děláme něco špatně. Dnes na demonstraci mluvili reprezentanti Senátu a já chtěl jako předseda reprezentovat náš senátní klub SENÁTOR 21. Dilema. Vyřešil jsem ho tím, že jsem své pochybnosti vtělil přímo do proslovu. Zněl takhle:
"Přiznávám, že v tuto chvíli, na tomto pódiu, mám trochu protichůdné pocity. Jsem určitě moc rád, že jste tady, že Vám není lhostejno, co se v naší zemi děje. Ale zároveň dobře vím, že když jste Vy tady, v ulicích, znamená to, že jsme my politici, udělali nebo i pořád děláme, něco špatně. Chyby v životě se dějí, ale je dobré si je přiznat, poučit se z nich, neopakovat.
K těm chybám minulým a k tomu jak je napravit. Myslím si, že to byla vysoká míra arogance, sobeckosti a nekomunikace s veřejností, která devalvovala politiku před Andrejem Babišem. A vlastně ho svým způsobem přivedla k moci. Věřím, že jsme se poučili. A nebudeme opakovat stejné chyby. Že my politici Vám budeme naslouchat a vážit si Vašeho názoru. A to nejenom krátce před volbami, ale pořád. Ať je před volbami nebo po nich.
Teď slyšíme Vaše požadavky na ochranu nezávislé justice. A podpoříme je. Připojuji se k nim za sebe i za náš senátní klub. A v Senátu se snažíme dělat pro ochranu justice víc. Třeba v žalobě na prezidenta pro hrubé porušení Ústavy, pod níž rychle přibývají podpisy senátorek a senátorů, je jedním ze sedmi žalovaných skutků právě zasahování prezidenta do nezávislosti justice.
A řekněme si o chybách, které činíme v současnosti. I v demokratickém bloku se nevyhneme rozepřím a často jen krkolomně táhneme za jeden provoz, i když je to v danou chvíli velmi nutné. Je jasné, že máme my politici spousty rozdílných názorů. A rádi se o ně hádáme. A také mezi sebou soutěžíme o Vaši přízeň. To vše je přirozené v dobách normálních. Jenže teď není doba normální. Teď je doba nenormální, kritická. Doba, kdy základy naší demokracie a právního státu ohrožují Andrej Babiš, komunisté a extremisté.
Zkrátka v tuhle dobu musíme své rozpory potlačit. Právo v klidu se přít o své pohledy na to, co je pro Českou republiku nejlepší, si nejdřív musíme vybojovat. Vybojovat na těch, kterým o Českou republiku nejde vůbec a jde jim jen o jejich soukromé zájmy.
A právě proto chci na závěr své řeči udělat jednu věc. Chci poděkovat kolegyním a kolegům ze senátorských klubů ODS, STANu, lidovců i sociálních demokratů. Poděkovat za tu dobrou spolupráci, kterou v Senátu máme. I když máme nezřídka názory různé, v rozhodných chvílích umíme najít společnou řeč a těm, co chtějí bourat naši demokracii a právní stát, se umíme společně postavit.
S poslední větou svého proslovu jsem si lámal hlavu. Já mám moc rád heslo o tom, jak pravda a láska zvítězí… Jenže to v mém podání zní trochu nabubřele. Takže místo něj jen slibuju, že budeme s pokorou naslouchat Vaším přáním a názorů. A budeme dělat vše proto, abychom Vás nezklamali."
