Zavřel jsem se na tři dni před světem. A píšu, píšu, píšu. Druhý díl Advokáta už má sto stran. Myslím si, že jsem tak v půlce knížky. Asi nepřekvapí, že jsem si pro pokračování Advokáta vybral prostředí české politiky. Pár postav z prvního dílu, se po střetu s mafiány z řad advokátů, dostává blízko k politice. A i tady, stejně jako v prvním díle mezi advokáty, potkává lidi dobré i špatné. A taky zločin.

Strašně mě psaní baví. Je to útěk od reality do jiného světa. I když co si budeme namlouvat. I dnešní realita dostane v mé knížce prostor. A naopak, když se ze svého “psacího transu” vracím zpět do reality a načítám zpětně reálné zprávy, trvá mi o dost déle, než dřív, srovnat si v hlavě, co je realita a co má smyšlená fikce.

Příští týden mám setkání se zástupkyní vydavatele. Těším se na to.

Tak teď jen rychle vyhnat Tomáše Krásu z hlavy a soustředit se na příštích 14 dní. Ty budou nabitý a moc času na psaní knížky v nich asi nenajdu.