V žádném případě. Nevelká změna § 34 je postavená na několika málo slovech. Nyní je období mateřské školy definování jako „zpravidla od tří do šesti let“. Důležité je to „zpravidla“ – zákonodárce to vždy myslel tak, že formuluje obvyklý stav, nikoliv pevné hranice. Tedy do mateřské školy měly být přijímány i mladší děti, pokud měly dostatečné návyky a rozvinuté schopnosti. Podobně také samozřejmě mnoho dětí v mateřských školách bylo a je starší šesti let. Zatímco u horní „hranice“ toto rozvolnění všichni v podstatě bez větších problémů akceptují, hranice dolní se v řadě zařízení brala a bere jako striktní. Tedy tak, že přijetí dítěte mladšího tří let by mělo být vyloučené. V praxi bychom samozřejmě našli mnoho výjimek, které potvrzují pravidlo. To byl také jeden z důvodů, proč jsem pozměňovací návrh podala – aby ředitelky mateřských škol při přijímání dětí mladších než tři roky, byly ve shodě s literou zákona a byly „v klidu“.
Nová formulace, kterou navrhuji, by měla znít „pro děti od dvou do zpravidla šesti let.“ Ale v platnosti zůstávají samozřejmě všechna omezení či přesněji všechny podmínky, které dítě musí pro navštěvování mateřské školy splňovat. To znamená především odpovídající návyky a schopnosti.
Účinnost opatření není navržena jako okamžitá, ale od ledna 2020. Je třeba dát městům a obcím dostatek času na to, aby se nové dikci přizpůsobily. Jde o sice slovně drobný a nenápadný krůček, ale ve skutečnosti o značný zásah do celého systému. Zároveň by ale nemělo jít o problém kapacitní. Zatím nemáme informaci o počtu narozených dětí v roce 2015, ale o rok dříve to bylo 109 tisíc, což je potvrzení stavu předchozích čtyř let. Zdá se, že v tomto směru byla nalezena jakási nová rovnováha. Ve skupině dvouletých dětí, přesněji mezi druhým a třetím rokem, nelze předpokládat stoprocentní „poptávku“ po předškolních zařízeních, naopak – bude to spíše menšinová možnost. Stejně, jako řada rodičů ocení možnost využít mateřské školy dříve, existuje většina, která daleko raději zůstane u současného modelu. Především ale pouze určité procento dětí splňuje mezi druhým a třetím rokem nároky pro umístění v mateřské škole a toto přirozené „síto“ bude fungovat i nadále.
Nejde ani o nic proti jeslím. Ale to jsou zařízení velmi náročná na provoz, kapacitně značně omezená. Naopak by jim tento krok mohl významným způsobem ulevit.
Pokud se tedy nic nezmění, tak by zvýšení počtu nově přijímaných děti do mateřských škol vyvolané tím, že by se někteří rodiče rozhodli poslat tam své potomky již po dovršení druhého roku, nemělo vyvolat větší tlaky na počty míst. Zcela jistě nepůjde o tlaky, které by byly zásadní.
Hlavní totiž je, že nikdo nikomu neříká, jak si to má zařídit. Je to možnost, nikoliv povinnost. Matky dostanou prostor k tomu, aby se mohly vrátit ke své práci. Pokud té příležitosti nevyužijí, je to jejich právo.
Mgr. Vlasta Bohdalová, poslankyně, místopředsedkyně sněmovního Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu
