Já jsem poslanec zvolený v hlavním městě Praze a obrací se na mě celá řada úředníků a vím to i z praxe, když jsem byl zastupitel v zastupitelstvu hlavního města Prahy, že zejména v hlavním městě Praze a také v Brně, to znamená v těch metropolích, kde jsou vyšší cenové hladiny, je velký problém s platovými tarify. Je problém přilákat do veřejné správy kvalitní zaměstnance. A myslím, že ty současné podmínky jsou nastaveny tak, že nemůžou nikoho rozumného přitáhnout. Veřejná správa je prostě extrémně neatraktivní zaměstnavatel.
A jestliže tady v politických programech mluvíme o tom, že bychom chtěli digitalizovat stát, tak na to samozřejmě potřebujeme velmi schopné zaměstnance, kteří zvládnou používat i moderní technologie a budou motivováni k tomu, aby poskytovali práci s vysokou efektivitou a měli vysokou produktivitu. Bohužel ty konkrétní hladiny jsou nastaveny tak, že například nástupní plat v 10. platové třídě, to jest s vyžadovaným vysokoškolským vzděláním, je 18.810 korun, což, zejména když se podíváte na různé inzeráty, kde zaměstnavatelé jako LIDL nabízejí nástupní mzdu přes 29 tisíc korun, se jeví jako silně neadekvátní. Jiný příklad. Obrátila se na mě právnička, která má šestiletou praxi a pracuje na soudě jako asistentka soudce. Uvádí, že její odměna činila 22.860 korun, což je pořád podstatně méně než prodavačka. Takže myslím si, že to vypovídá o tom, že stát není atraktivní zaměstnavatel, a pokud budeme mít takovouto tarifní politiku, tak nebudeme schopni ten stát vůbec zprovoznit, aby byl schopen naplánovat složité projekty. Když se podíváte třeba, co dělá hlavní město Praha, tak opravdu dělá jedny z nejsložitějších projektů v České republice, například má na starosti výstavbu tunelu Blanka, má na starosti budování metra, má na starosti další složité věci jako je třeba územní plánování a rozvoj kolem trasy metra D, kde je rozvojový potenciál těch ploch pro územní plánování přes 57 mld. korun. To opravdu jsou velmi složité projekty, jedny z nejsložitějších v této zemi, a je potřeba, aby je dělali špičkoví kompetentní lidi. Jinak to vždycky skončí katastrofou a bude se to pořád donekonečna opakovat.
Takže moje doporučení bylo, aby stát dorovnal platy ve veřejném sektoru, přizpůsoboval je trhu práce, protože vláda kandidovala ve volbách s tím, že bude řídit stát jako firmu. To znamená, že se musí adaptovat na trh práce. Nemůže to celé fungovat na tabulkách, které jsou plošně stejné pro celou Českou republiku a nezohledňují trh práce v konkrétních lokalitách. Doporučoval jsem, aby vláda digitalizovala, a tím zvýšila produktivitu a ve výsledku snížila počet úředníků, ale k tomu, aby mohlo dojít k té digitalizaci, je samozřejmě potřeba ty lidi pořádně motivovat. Bohužel k tomu nastavením systému nedochází.
Odpověď, kterou jsem obdržel od pana předsedy vlády, ta je velmi abstraktní. Ta například uvádí, že v první řadě je nezbytné zdůraznit, že mzdová politika jednotlivých zaměstnavatelů v podnikatelské sféře nemůže být s ohledem na charakter a organizaci veřejné správy sama o sobě důvodem k úpravám platových tarifů zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Takže na jedné straně nám tady dochází k dramatickému nárůstu mezd v soukromém tržním hospodářství, a stát tvrdí, že to pro něj není důvod k tomu, aby navyšoval odměny ve veřejném sektoru. Když se podíváme čistě jenom na ty ekonomické principy, které vyplývají z toho, řídit stát jako firmu, tak pokud se zaměstnanec bude rozhodovat, jestli si vybere jako svoje nové zaměstnání veřejnou správu nebo soukromý sektor, tak samozřejmě půjde do soukromého sektoru, kde ty mzdy jsou vyšší. Stejně tak ten člověk, který už dneska pracuje ve veřejném prostoru, tak bude velmi bedlivě zvažovat, jestli chce pokračovat v kariéře za těchto podmínek, a hrozí, že prostě část těch úředníků, kteří tam mohou odvádět dneska i dobrou práci, tak odejde. Pokud to takhle bude pokračovat, tak hrozí... nebo respektive ten systém demotivuje úředníky tak, že tam nakonec zbudou ti, kteří buď nemají ty schopnosti, aby dostali vyšší odměnu, anebo v tom horším případě si tu odměnu zajišťují někde jinde.
A nyní bych pokračoval v tom, co odpověděl pan premiér, proč tu jeho odpověď považuji za nedostatečnou, protože tam neuvedl, jakým způsobem dochází ke zvýšení mezd na trhu, čemu by se měl přizpůsobovat veřejný sektor. On tam pouze uvedl, že vláda zvyšovala v roce 2014 platové tarify o 3,5 %, v roce 2015 o 3 %, v roce 2016 o 4 % a v roce 2017 dokonce o 10 %. Nicméně není tam vůbec navázání na to, jaká byla situace v soukromém sektoru a jak rostly mzdy v soukromém sektoru, jestli to současné řekněme srovnání, je motivující pro ty zaměstnance.
Pan premiér také odpověděl, že připravují nařízení vlády, kterým bude zmíněno nařízení vlády 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě a dále nařízení o platových poměrech státních zaměstnanců. Přičemž primárním cílem bude systematicky pokračovat v kriteriálně podloženém sbližování stupnic platových tarifů zaměstnanců ve veřejných službách a správě.
To je natolik abstraktní konstatování, že to nemohu považovat za uspokojivou odpověď na mou interpelaci, která uváděla opravdu konkrétní případy osob, jejichž nástupní mzda neodpovídá jejich praxi a kvalifikaci, je to v silné disproporci se situací na soukromém trhu.
Pan premiér sice zvažuje možnost valorizace, nebo uvádí, že vláda může zvažovat valorizaci platových tarifů, ale opět neuvádí žádné konkrétní informace. Píše, že v souvislosti s tímto nelze ovšem vývoj ukazatelů předjímat a s ohledem na krátký časový odstup od poslední plošné valorizace platových tarifů nelze ani jednoznačně vyhodnotit vliv aktuální výše platových tarifů na personální situaci ve veřejné správě.
V tom je právě ten problém, že ta valorizace ne vždy může být plošná, pokud vycházíme z toho, že i ty změny, ke kterým dochází na trhu, také nejsou úplně plošné. Přece v každém segmentu nerostou mzdy úplně stejně. A když stanovujeme tu mzdovou politiku, tak bychom se měli dívat, jaká je ta situace v jednotlivých segmentech trhu práce.
K tomuto bohužel nedochází, proto já tu odpověď považuji za neuspokojivou. Mrzí mě, že zde není přítomen pan předseda vlády, že se omluvil, ale že tady není ani přítomen žádný místopředseda vlády, který by ho zastoupil, což mi přijde logické, že na těch interpelacích by se to tak dít mělo.
Děkuji za pozornost.
