Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Jsem velice ráda, že dostávám příležitost tady dnes předstoupit se stručnou, doufám, informací o tom, jaké jsou plány Evropské komise pro rok 2017 a dát vám k tomu možná i svůj osobní komentář, pokud se to bude týkat mého portfolia.
Před časem jsem vystoupila s podobnou zprávou v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, takže jsem ráda, že mohu tady dnes mít tuto příležitost. Pro mě, jako pro komisařku, stejně jako pro kolegy, je nesmírně důležité naplňovat dikci Lisabonské smlouvy, že máme více spolupracovat a více naslouchat a komunikovat a vést dialog s národními parlamenty, proto jsem také dnes tady. Osobně jsem už navštívila takřka všechny národní parlamenty za ty dva roky, co jsem v komisi, a to zejména proto, že mám na stole agendu evropského prokurátora, kde nám národní parlamenty včetně českého Senátu daly žluté karty a kde jsem musela skutečně to vzít velmi vážně a jela jsem na debatu, abych také slyšela námitky národních parlamentů, a tyto námitky jsem postupně zapracovávala do nového textu tohoto nařízení.
Ráda bych zdůraznila na začátku, že Evropa, to není jen Brusel, to je samozřejmě i Praha, je to i Třebíč, odkud pocházím a kde trávím volný čas v ČR a kde slyším různé názory na Evropu. Myslím si, že se shodneme nebo doufám, že se shodneme, že nicméně Evropa jako naše společné dílo je pro ČR obrovskou příležitostí. ČR má být tím silným aktérem, který bude ovlivňovat, co budeme v Evropě dělat.
Jsme někdy kritizovaní jako politici, že se obracíme do minulosti, že říkáme co se stalo, co děláme teď a je velká poptávka po tom, abychom řekli, co budeme dělat, co připravujeme za budoucnost pro občany EU. Proto se také chci tady dnes zaměřit na řešení, která nabízíme. Řešení, která by měla přispět, je znovuobnovení důvěry mezi lidmi v to, že Evropa, společná Evropa nás skutečně dělá silnějšími a nabízí řešení pro dobrou budoucnost, budoucí prosperitu a budoucí bezpečnost. Prosperita, hospodářský růst, inovace, investice a bezpečnost – to jsou věci, které tady ostatně teď zmínil pan ministr Zaorálek jako priority EU pro rok 2017 a další období.
Nebudu tady vyjmenovávat všech 10 priorit, které máme v plánu na letošní rok. Shrnula jsem to, že jsou to dva velké okruhy – bezpečnost a vedle toho otázky hospodářského růstu. Jenom bych chtěla říct a zdůraznit, že není podstatné jen to, co plánujeme věcně, ale i to, jak to chceme dělat. Chtěla bych zdůraznit, že komise – Junckerova komise, jejíž jsem členkou, má v plánu, a už to naplňujeme, abychom razantním způsobem snížili objem regulace. Také si můžete porovnat ta čísla pro letošní rok. Skutečně navrhujeme jen několik málo zásadních priorit, a tímto chci říct, že se velmi snažíme odolat tomu silnému puzení zregulovat si, rozhodovat si o životech lidí a firem apod., snažíme se skutečně přicházet jenom s takovými legislativními návrhy, které jsou zásadně potřeba, pro které máme silnou poptávku z členských států a které skutečně přinesou řešení závažných problémů Evropy a lidí, kteří v ní žijí. To znamená – heslo této komise je méně regulace a více efektivních řešení.
Pokud mám příležitost dnes hovořit tady před vámi před horní komorou Parlamentu ČR, která pracuje na legislativních návrzích, ráda bych apelovala i na vás, abyste odolali takovým některým tlakům, že k tomu, s čím přichází Evropská unie, tedy s tou regulací, aby se k tomu nepřidávali další zátěže a další regulace, protože to samozřejmě kumulativně potom v tom kterém členském státě, tedy i v ČR, dělá problémy v praxi.
Pan senátor Grulich tady zmínil občanské iniciativy. Chtěla bych podotknout, že všechny návrhy na občanské iniciativy, které přišly na stůl naší komisi, byly zohledněny, pracujeme s nimi a byly dány do procesu řešení.
Z posledních průzkumů veřejného mínění vyplývá, že nejdůležitějšími problémy, kterými se Evropská unie potýká, jsou migrace a terorismus. Hospodářská situace zaujímá až třetí místo, a to před stavem veřejných financí členských států a nezaměstnanosti.
Dovolte mi zastavit se krátce u tématu migrace. Migrace je zásadní problém pro Evropu. Je to humanitární krize nebývalého rozsahu, která se dotýká života občanů a evropských států. A je to zároveň úkol nás všech se s ní vyrovnat. Nebudu vypočítávat všechna řešení a všechny postupy, se kterými přišla Evropská unie a které členské státy a Parlament odsouhlasily. Asi jste zaznamenali posun, kdy se zaměřujeme zcela zásadně na ochranu vnější hranice, na pomoc lidem v nouzi vně hranice Evropské unie a na zrychlení azylového řízení, na rychlejší a efektivnější návratovou politiku, ale i na zajištění větší bezpečnosti ve vztahu k migrační vlně.
Chtěla bych říci, že jsme pod palbou kritiky, že neděláme dost. A byla bych velmi ráda, kdybyste se vy jako senátoři, pokud jste tak již neučinili, seznámili se všemi opatřeními, která Evropská unie přinesla, protože jsem přesvědčena, že pokud zafungují v praxi, měli bychom být schopni se s migrační krizí postupem času lépe vyrovnávat.
Je naprosto zřejmé, že mediační krize má potenciál nás v Evropě rozdělovat. Už se tak děje a je to samozřejmě problém, který žádá společné řešení v rámci Evropské unie.
Já mám na starosti ochranu žen a dětí v migraci. Snažím se o to, aby děti, zejména děti, které jsou v Evropě nedoprovázeny rodiči, protože je to obrovské množství, jsou to tisíce dětí, které byly rodiči poslány bez doprovodu do Evropské unie. Tyto děti jsou více či méně obslouženy, jsou více či méně – mohu to říci natvrdo – pod dozorem, aby nebloudily Evropou a aby se třeba nestaly oběťmi trestných činů nebo aby samy nezačaly páchat trestnou činnost, protože bavíme-li se o dětech, jsou to i mladí muži ve věku mezi 16 a 18 lety.
Co se týče terorismu, mohla bych tady hovořit hodně dlouho o tom, jaká všechna opatření jsme učinili a činíme pro budoucí snížení rizika terorismu. Nesmírným způsobem, zásadním způsobem jsme posílili kapacity Europolu, posilujeme kapacity všech informačních systémů, které využívají členské státy, aby měly ony schopnost efektivních kroků proti terorismu ze strany policie, prokuratury, soudů.
Mám ve svém portfoliu na starosti oblast radikalizace. Mohu vám říci, že to, co mě velmi děsí, co je skutečně varující, jak levné a snadné je v Evropě zradikalizovat mladého člověka. Tento mladý člověk nemusí opustit obývák, může zůstat on line, vůbec nemusí jít do mešity, nemusí být bezprostředně vystaven tlaku imámů, kteří v Evropě rozsévají vražedný džihád. Děje se tak z domova on line. Proto jsme také velmi zintenzivnili práci a spolupráci s tzv. IT providery, tedy s firmami, které spravují sociální sítě a internet, pro které je doménou i ovlivňování veřejného mínění přes internet, tak aby spolupracovaly a aby hlásily pokusy o verbování lidí k tomu, aby šli bojovat nebo učit se zabíjet do Iráku a do Sýrie, vrátit se a škodit Evropě, a aby také hlásily případy, kdy už k této radikalizaci došlo.
Druhá otázka je radikalizace lidí ve vězeních. Věřte mi, objela jsem řadu evropských vězení, mluvila jsem s lidmi, kteří tam pracují, s těmi, kteří jsou beznadějně zradikalizováni a u nichž se uvažuje o tom, že je musí izolovat, aby neradikalizovali ostatní. Mluvila jsem i s imámy, kteří tam pracují, a s probační službou, s lidmi, kteří se snaží ty, kteří nejsou beznadějně propadlí myšlence vražedného džihádu, aby se ještě vrátili zpátky a žili normální život a neohrožovali své spoluobčany.
Mohu vám říci, že to je velmi složitá kapitola naší dnešní politiky. Není čas na hrdinství, není čas na to si něco nalhávat. Musíme přicházet s efektivními opatřeními, třeba i s opatřeními, která před několika lety ještě nebyla myslitelná. Před Vánocemi jsem dávala návrh na konfiskace a zmražení majetku nejenom podezřelých osob, ale i těch, kteří jsou podezřelí, že připravují atentáty, ale i těch, kteří jim napomáhají, bez odsouzení soudem. To bylo naprosto nemyslitelné před několika lety, ale musíme se dnes uchylovat i k takto drakonickým řešením.
Musím říci, že otázka radikalizace nemá rychlé řešení a je to nejenom problém, který řeším já z pozice trestního práva. Já vždycky říkám, že jsem na špatném konci, se svou agendou se objevuji až tam, kde je pozdě. Je naprosto zřejmé, že zejména v západní Evropě se musí do systému deradikalizace a prevence před radikalizací zapojit i vzdělávací a sociální systém, že státy musí zmobilizovat všechno, včetně práce s komunitami, zejména muslimskými komunitami, tak aby bylo možno brzo identifikovat mladé lidi, a jsou to zejména mladí lidé, kteří jsou terčem radikalizace a budoucími možnými teroristy.
Chtěla jsem vynechat detaily, protože o terorismu a o opatřeních, která přinášíme, bych mohla hovořit skutečně dlouho, ale nemám tolik času, takže se posunu dál.
Nicméně zůstanu u bezpečnosti. Víte, že o Evropské unii se často hovoří jako o hospodářském gigantu a o zahraničně politickém a obranném trpaslíkovi. Toto musí být minulost. Evropa musí přestat být měkkou silou. A víte, že evropská komise navrhla určité nové iniciativy ve vztahu ke společné evropské obranné politice, k jakési paralele k NATO, chcete-li, kde se samozřejmě očekává, že pro takovéto nové iniciativy bude jednomyslná podpora ze strany všech členských států.
Pan ministr Zaorálek by o tom mohl hodně hovořit, protože to má na stole v rámci jeho agendy, pokud jede na jednání Rady.
Musím zdůraznit, že i v tom, že musíme přestat být měkkou silou, se vypořádat s obrovským množstvím vnějších ohrožení, nejenom vnitřních, o kterých jsem nyní mluvila, například stoupající radikalizace určité části občanů Evropské unie. Musím říci, že se zcela jednoznačně musíme se ctí a nejlépe formátem win win vyrovnat s tvrdým brexitem, který oznámila Theresa Mayová včera. Musíme se také vypořádat se vším, co nám přinese výsledek volby amerického prezidenta. Opět mediální zprávy, rozhovor v Bildu a myslím, že v Timesech, který měl pan budoucí prezident Donald Trump, ukazuje, že bude potřeba obrovské energie a diplomatického nasazení k tomu, abychom udrželi systém silného transatlantického partnerství mezi USA a Evropskou unií, protože to, co naznačil pan prezident Trump, že se svým způsobem raduje z brexitu a že si přeje, aby další státy následovaly, je to jakoby říkal přejí si rozdrobení a zánik Evropské unie. Takhle bychom si to, vážení přátelé, skutečně nepředstavovali.
Nemohu tady mluvit za to, co udělají moji šéfové, co udělá ve vztahu k USA konkrétního Federica Mogheriniová, která je zodpovědná za zahraniční politiku. Za sebe vám mohu říci, že jsem měla v Obamově americké vládě dva partnery., je to ministr spravedlnosti a ministr obchodu, se kterými jsem měla velmi silné, velmi úspěšné vztahy, lze říci skoro osobní, na základě nichž jsme dokázali skutečně společně dělat velké věci ve zlepšení spolupráce v oblasti trestního práva a zajištění bezpečnosti a zároveň zlepšení spolupráce v oblasti obchodu, především ve vztahu k ochraně dat.
Chystám se do Washingtonu co nejdříve, jakmile si „sedne“ americká vláda, abych navázala dialog a abych poprvé zjistila, jak se věci budou dále vyvíjet, nejenom pro celou Evropu, ale i pro moji agendu.
Zastavím se krátce u otázky růstu zaměstnanosti, hospodářství, investic. Víte, že Junckerova komise přišla s ambiciózním plánem na posílení investic, resp. na řešení podinvestovanosti Evropy. Tzv. Junckerův balíček přinesl 300 miliard formou garancí a přizval i soukromé investory, aby přidali své peníze k financování zásadních investičních projektů v Evropě. To všechno platí, letos dokonce máme tento rozpočet navýšit.
Vzhledem k tomu, že jsem na půdě českého Parlamentu, bych se chtěla chvíli zastavit u oblasti strukturálních fondů, což je zásadní otázka pro Českou republiku. Od počátku vstupu do Evropské unie jsme získali o 630 mld. Kč více než kolik jsme přispěli do evropské kasy. Musím říci, že to jsou peníze, které Česká republika dokázala ve většině případů velmi dobře využít. Za rok 2015 byla čistá pozice České republiky 130 mld. Kč. Jsou to obrovské peníze, které ale samy o sobě neznamenají takřka nic, musí se přestavit do projektů, které přinesou skutečnou přidanou hodnotu a které budou mít trvalou prospěšnost pro českou společnost.
Dámy a pánové, v letošním roce Komise začíná vyjednávat nové kohezní politiky pro období po roce 2021. Bude zcela zásadní, jak se Česká republika postaví k vyjednávání a zda obhájí další možnosti masivního financování pokračujících nebo nových projektů pro období po roce 2021.
Nebudu zastírat, že to budou jednání velmi složitá. V tuto chvíli nikdo neví, jak bude vypadat kohezní politika pro nové období. Je tady příliš mnoho neznámých faktorů na stole. Je tady zátěž ve smyslu kritiky kohezních zemí, tedy i České republiky, kvůli nedostatku solidarity v rámci migrační krize. Je tady celá řada problémů v některých zemích, a neříkám, že jenom nebo hlavně v České republice, v oblasti podvodů a korupce, takže máme na stole příliš mnoho zátěží a byla bych ráda, aby jednání, která začnou o nové strukturální politice byla pro Českou republiku výhodná. Říkám to tady plném vědomí toho, že musím být nestranná a že se musím vystříhat nějakého posíleného podporování českých zájmů.
Musím říci, že sama pracuji jak už jsem říkala, na návrhu nařízení evropského prokurátora. Doufám, že se mi podaří to prosadit v tomto pololetí. Jsem si vědoma toho, že tento Senát vyjádřil negativní usnesení proti evropskému prokurátorovi, proto to tady nyní otevírám. Myslím si, že pro nové evropské peníze, budou-li jaké, pro země s nižším HDP, jako je Česká republika, bude zcela zásadní, jestli bude taková země součástí systému evropského prokurátora nebo nebude. A říkám to zcela zřejmě, i v Polsku a v Maďarsku. Polsko je čtvrtinovým příjemcem všech evropských fondů a signalizuje, že se nezúčastní projektu evropského prokurátora. A já na to říkám, že takhle nemůžeme fungovat v Evropské unii, není možné jenom přijímat všechny výhody a nepřijmout i určité závazky. A tímto závazkem je spolupracovat na fungování evropského prokurátora, který má za úkol vyšetřovat velké korupční kauzy a velké kauzy podvodů na evropských strukturálních fondech, na zemědělském fondu, na clech a na přeshraničních podvodech na dani z přidané hodnoty.
To je naprosto zásadní věc – a netýká se to jenom otázky evropského prokurátora – abychom měli v Evropě vyváženost výhod a zároveň závazků. Bez takového vyvážení se nemůžeme v podstatě posunout úspěšným způsobem dále.
Proto mám i velké pochopení pro tzv. tvrdý brexit, kdy Britové řekli: Odcházíme. Je to jasná řeč, nebude to žádné zůstat jednou nohou uvnitř a tlačit Evropu ke kompromisům, které by měly vliv i na členské země.
Ale to je jiná píseň, o brexitu skutečně nechci začínat, to bych tady byla příliš dlouho.
Už jenom stručně k dalším iniciativám, které by měly pozitivním způsobem, a doufám, že se tak stane, ovlivnit Českou republiku a její prosperitu. Víte dobře, že vlajkovou lodí Komise i pro plán pro rok 2017 je dobudování jednotného digitálního trhu. Pro Českou republiku je to enormní šance, protože my jsme skutečně dobří v chytání nových příležitostí, které skýtá digitální éra. Jsem pyšná na český byznys, na české start-up. Jsem pyšná na Seznam cz., jsem skutečně pyšná na české hlavy, které se chopily a budou se chápat příležitostí, které jednotný evropský digitální trh představuje, protože je to řada konkrétních iniciativ, které by měly zprůchodnit i vzájemný byznys mezi firmami, jejichž obchod je závislý na výměně dat a na řadě dalších věcí.
Budu posilovat ochranu spotřebitele ve smyslu lepší regulace. Dělám nyní revizi veškeré spotřebitelské legislativy. Chtěla bych se zbavit složitostí, zastaralostí, chtěla bych zjednodušit legislativu i v tom smyslu, aby byla čitelná pro normálního občana. Spotřebitelé jsme všichni, nejsou to jenom právníci, kteří čtou složité smlouvy.
Budu se snažit v rámci plánu pro rok 2017 pracovat dále na zvýšení zaměstnanosti žen a snížení schodku v odměňování. To je z mé agendy příspěvek k ekonomice Evropy. Budete se divit, když pracuji na politice rovnosti pohlaví, která je někdy v Česku karikována a zesměšňována, a mám o tom tisíceré důkazy v e-mailech a v různých diskusích, jak často se právě v této politice setkávám s tím, že nebudeme-li řešit např. problém nízké zaměstnanosti žen a vysokého schodku v odměňování, jak silný to má vliv na naši ekonomiku. Země, které se nezabývají nízkou zaměstnaností žen, na tom tratí až 5 % HDP. Makroekonomové, které jsem přizvala ke spolupráci na této agendě, byli velmi překvapeni výsledky, ke kterým jsme došli skutečně precizní analýzou.
Ze své řeči jsem vynechala příliš mnoho, možná i zásadních věcí, ale vidím na vás, že už jste možná lehce unaveni, protože jsem se snažila dát skutečně hodně informací. Ale snažila jsem se hlavně tady zanechat určitý dojem, určité poselství, v Bruselu by se tomu řeklo, co si tam dala za message.
Chtěla bych dát jedno poselství sama za sebe i ve vztahu k tomu, co jsem se doslechla ve sněmovně. Tam se totiž rozvinula poměrně výživná debata, kterou spustil jeden komunistický poslanec, který mě pateticky vyzval, ať tam složím účty, jak hájím zájmy České republiky v Bruselu. A debata, do níž už jsem nevstoupila, potom byla na téma – vždyť přece komisař nebo komisařka má zákaz hájení českých nebo jiných zájmů.
Ten kánon, imperativ naprosté nestrannosti je tam skutečně velmi silný, já jsem to přísahala na Lisabonskou smlouvu v Lucemburku. A pak jsem nad tím hodně přemýšlela. Ne nad tím, že někdo neví, co má či nemá dělat komisař, u poslance je to podivuhodné, ale dejme tomu. Přemýšlela jsem nad tím, jestli vlastně hájím, tím, co dělám, zájmy ČR. Já si myslím, že ano, myslím si, že hájím zájmy ČR tím, že hájím a chci udržet společnou silnou Evropu, protože tak budeme i my Češi a lidé, kteří žijí v této republice, silnější a bezpečnější.
Dámy a pánové, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte mi, abych vám poděkovala za vaši pozornost. Těším se na další spolupráci. Děkuji.
