Dobrou zprávou pro nás je, že soud nakonec rozhodl o navrácení dítěte. Tento případ měl tedy nakonec šťastné vyústění a rodiče měli obrovské štěstí, které nebývá zdaleka samozřejmostí. Celou věc řešil naštěstí rozumný soudce a rodiče měli na své straně důležité svědky z řad lékařů, zdravotníků a psychologů. Tento případ ale nic nemění na tom, že Barnevernet dokáže být jako chobotnice a dostat dítě z jejích chapadel pak vždy stojí takřka nadlidské úsilí.
Případu odebrání nemocného dítěte jsem se již věnoval v jednom ze svých nedávných příspěvků. V tomto článku bych ještě rád uvedl několik dalších skutečností spojených s touto kauzou, které jsou zatím velmi málo známé.
Na začátku bych rád zopakoval a ještě zdůraznil, že dceru norského otce a české matky se podařilo dostat zpět i velkou zásluhou lékařů. Zpočátku sice místní nemocnice v léčbě opakovaně chybovala, což bylo zdrojem konfliktů s rodiči. Důležité je však dodat, že příčinou problémů byly nedostatečné zkušenosti lokální nemocnice se vzácným onemocněním, jímž trpěla později odebraná a poté zpět navrácená dcera.
Od okamžiku stanovení správné diagnózy dítěte však byly vztahy mezi rodiči a lékaři z místní nemocnice naprosto bezproblémové. Zdravotnický personál pak stál během celého řízení jednoznačně na straně rodiny.
Nešťastná žádost o pomoc nastartovala mašinérii
Asi nikdo nepochybuje o tom, že péče o malé dítě trpící vzácným onemocněním je obtížná jak pro lékaře, tak pro samotné rodiče. Po jednom z převozů do Osla musela být holčičce provedena náročná operace. Malému dítěti byl odstraněn starý dialyzační katetr a zaveden katetr nový. V tuto chvíli už rodiče cítili, že se neobejdou bez cizí pomoci a obrátili se s prosbou na město Fredrikstad o poskytnutí koordinátora zajišťujícího tzv. odlehčovací služby pro rodiče vyčerpané každodenní péčí o vážně nemocné dítě.
Pomoci se však rodina nakonec nedočkala a nemocnice se ve své naivitě obrátila s žádostí o pomoc na Barnevernet, a to bez vědomí rodičů. Někteří lékaři měli zcela mylně za to, že právě úředníci Barnevernetu mají tyto služby na starosti.
A právě to byla největší chyba, kvůli níž se také rodiče i dítě dostali do problémů. Na tomto případě se krásně ukazuje, jak ošidné může být obracet se s žádostí o pomoc na Barnevernet, který nejenže často nepomáhá, ale jak už dlouho víme, tak naopak dokáže rodičům způsobit řadu nepříjemností.
Barnevernet jednal „V nejvyšším zájmu dítěte“
Barnevernet rozhodl o odebrání dítěte na základě udání od personálního vedoucího dětského oddělení v Oslu, který sám dítě nikdy neviděl. Rodina si totiž stěžovala na přístup zdravotní sestry před operací. V udání se mělo také objevit, že rodiče údajně odmítli léčbu, což se vůbec nezakládá na pravdě. Ošetřující lékaři a zdravotnický personál rodinu naopak podpořili a navíc dosvědčili, že rodina se o nemocné dítě stará dobře.
S Barnevernetem měli rodiče za celou dobu pouze dvě schůzky. Přestože sociální úřednice rodiče s dítětem nikdy neviděly, opovážily se v dokumentech tvrdit, že rodiče se svým dítětem nemají dostatečný kontakt! Důvod odebrání jim BV ústně nesdělil a oficiální vyrozumění o okamžitém odebrání dostali až 4 dny po odebrání. Dokument o trvalém odebrání pak rodiče obdrželi na Štědrý den.
Děvčátko mělo být 15. ledna přesunuto do jiné nemocnice. To vše jen proto, aby pěstounka nemusela do nemocnice dojíždět a také navzdory varování lékařů kvůli vážnému stavu dítěte a riziku, že se o něj začnou starat noví lékaři bez znalosti jeho potřeb. Realizaci tohoto šíleného a bezohledného nápadu, který naprosto ignoroval dopady na zdraví dítěte, se díky žádosti právníků a lékařů podařilo zabránit.
Po odebrání strávilo dítě téměř tři měsíce v nemocničním pokoji. Zatímco rodiče si malou brávali každý den domů a věnovali se jí, pěstounka za dítětem pouze docházela. O vánočních svátcích nechala pěstounka dítě v nemocnici samotné. Dcera během této doby prodělala několik infekcí a nastal regres v jejím vývoji. I takto bohužel může vypadat jednání „v nejvyšším zájmu dítěte“.
Následovala série lží Barnevernetu
Rodina měla naštěstí od začátku pečlivě zdokumentované zásadní rozpory ve výpovědích Barnevernetu a lékařů, kteří jsou s rodiči v kontaktu a o dítě se starají. Existovala totiž řada nepravdivých informací o rodičích, které se naštěstí podařilo vyvrátit. Lékaři prý měli držet dceru v nemocnici, protože se ji báli pustit s rodiči domů.
Samotný lékař však u soudu řekl, že takovou obavu z rodičů nikdy nevyjádřil. Barnevernet tak nejspíše protiprávně držel malé dítě v nemocnici celé 4 dny a rodičům zakázal jakýkoliv kontakt, než ho akutně s tímto odůvodněním odebral.
Dcerka měla dle Barnevernetu brečet, když viděla své rodiče. Skutečnost byla ale taková, že dítě se naopak z přítomnosti rodičů radovalo, což dosvědčil i zdravotnický personál. Údaje o reakcích dítěte byly vedeny i v tzv. deníku pacienta.
Dále prý rodiče odmítli pomoc Barnevernetu. I zde je pravdou naprostý opak, podle výpovědi rodičů, byl z tohoto tvrzení v šoku i advokát, protože se naopak snažil s Barnevernetem dohodnout a spolupracovat. Barnevernet se také obával, že matka plánuje dceru unést do Česka. Stejně tak, jako u Evy Michalákové, kterou od dětí izolovali.
Barnevernet usvědčen z manipulací a lží
A ještě jedna věc na konec. Barnevernet se ve své naprosté argumentační nouzi snažil rodiče očernit i obviněním, že otec dítěte se měl dopustit násilí na své exmanželce. Ano, mezi bývalými manželi sice došlo k neshodám, ale stalo se tak v souvislosti s dětmi, protože bývalá manželka odmítala poslechnout rozhodnutí soudu a posílat děti k otci. K žádnému násilí však mezi otcem nemocné dcery a jeho bývalou manželkou nedošlo. To bylo vyvráceno i u soudu.
Jak jsme se mohli přesvědčit, tak norská sociálka se neštítí ve svůj prospěch a za účelem ublížení rodičům užívat manipulace a zcela vědomých lží. Není tedy pravdou, že by Barnevernet pouze pomáhal. Je nad míru jasné, že toto je další případ, který jakékoliv bohulibé úmysly norské sociálky naprosto vyvrací...
Přeji hezký den a veselou mysl!
Pozn. Kritika Barnevernetu v samotném Norsku v posledních týdnech velmi vzrostla. Ukazuje to i poslední článek v seriozním norském deníku Aftenbladet, kdy se ke kritice BV a jeho praktik přidala i norská strana Zelených.
