Nelze se proto divit tomu, že 95 % obyvatel považuje korupci za závažný problém, s nímž se potýká celá naše společnost. Dělíme se tak spolu se Španělskem a Litvou o bronzovou příčku hned za Řeckem a Itálií. Asi každého napadne otázka: Co s tím? Evropská komise doporučuje ve své zprávě následující čtyři opatření, která by měla korupční jednání přinejmenším zkomplikovat:

1) Posílení schopnosti, specializace a školení úředníků tak, aby uměli rozpoznat a odstranit hrozící konflikt zájmů u veřejných zakázek.

2) Posílení průhlednosti majetkové struktury firem, které se o zakázky ucházejí.

3) Vznik mechanismu, který by dokázal zabránit konfliktu zájmů a korupci v souvislosti s čerpáním
evropských peněz. Měla by být také posílena nezávislost institucí, které za ně odpovídají. Navrhuje se také detailní rozepisování stranických nákladů a nákladů na volební kampaně ve výročních finančních zprávách stran a hnutí.

4) Podpora posílení schopnosti vyšetřovatelů nezávisle řešit korupční případy.

Zmíněné čtyři body nám jistě mohou pomoci při řešení tohoto věčného problému. Ale ani sebelepší úřední nařízení nedokáže nahradit lidi ochotné se korupčním praktikám otevřeně postavit. Naštěstí pro Českou republiku není situace zdaleka tak beznadějná, jak se může na první pohled zdát. Lidé, jako Libor Michálek, Leo Steiner, Jan Čižinský nebo Ondřej Závodský, mohou posloužit ostatním jako příklady hodné následování.  Zároveň slouží jako živoucí důkaz toho, že proti korupci je možné úspěšně bojovat. Doufejme, že se objeví další odvážní a Česko díky nim bude vévodit žebříčkům v EU z jiných, lepších, důvodů.

Přeji hezký den a veselou mysl!