Za halou můžeme najít desítky lodí, na kterých přijeli "imigranti" z Afriky, nejčastěji z Libye. Máme možnost zcela otevřeně hovořit jak lékaři, tak s policisty i samotnými "uprchlíky". Většina z nich mluví výborně anglicky. Ochotně sedí a dávají rozhovory. Občas si řeknou o půjčení telefonu nebo o cigaretu. Jsou rádi za zájem médií, které nás doprovází.

Co mě překvapilo - tyto vyjádření nechávám bez komentáře - protože řada tvrzení má už na první pohled velké trhliny. Ale nejsem soudce ani policista. Obrázek si udělejte sami:
- všichni shodně tvrdí, že chtějí z Itálie odejít - nejčastěji do Velké Británie nebo Německa.
- žádné převaděče neznají - naložili je na loď, odvezli na moře a nechali na pospas. Jak se dostali přes moře, když neumí řídit loď - všichni sklopí oči a nic neříkají...
- většina z přítomných tvrdí, že jejich žena s dítětem jsou v Německu. Na otázku ve kterém městě si nedokáží vzpomenout, tak jako na jméno svého dítěte nebo ženy...
- většina "uprchlíků" zná výborně své práva. Poučují nás o tom, co Italové dělají špatně a ptají se nás, kdy dostanou peníze. Stěžují si na pomoc. Mohl jsem ochutnat jejich jídlo, které je kvalitní. Celá delegace zažívá první rozpaky.
- do Libye se dostali z Nigérie většinou automobilem.Prý za to nezaplatili ani euro
- v Libyi prý museli pracovat pul roku jako otroci a za to se dostali na loď. Na otázku, co konkrétně dělali, nedokáží moc odpovědět. Často tvrdí, že něco stavěli
- v zařízení najdete řadu nápisů - mnoho z nich je napsaných vlastní krví. Mnoho nápisů jsou protesty proti tomu či onomu. 
- na otázku, co by chtěli dělat v Evropě, nikdo z nich moc neví odpověď. Hlavně tu chtějí zůstat
- všichni shodně tvrdí, že jsou křesťané

Kuriozity
- znají výborně, kde je Česko a naše fotbalisty Čecha a Rosického