Chtěl jsem zapomenout a mlčet, protože vím, jak v té době věci probíhaly, a navíc až bohužel následně, jsem zjišťoval, proč se tak dělo, s jakým cílem, co a od kdy bylo plánováno. Chtěl jsem zapomenout, ale nejde to, protože lidé, jako například Ing. Zdeněk Zbytek, mi ty události oživují a vracejí. Pan Ing. Zdeněk Zbytek ve svém rozhovoru pro Parlamentní listy z 25.12.2018 buď ztratil paměť, nebo vědomě lže. Myslím, že by udělal lépe, pokud by dnes mlčel s ohledem na jeho armádní aktivity i aktivity podnikatelské, které tehdy zahájil snahou o privatizační projekt (a nejen ten), kdy spolu s exministrem obrany Miroslavem Vackem chtěl privatizovat sovětské prostory v severních Čechách.
Reaguji až dnes, protože jsem nechtěl narušovat tímto tématem pohodu Vánoc tak, jako Ing. Zbytek ZDE v PL. Celé se to točí kolem toho, zda pan Zbytek, jak se objevilo v mnoha mediích, na Sjezdu družstevních rolníků navrhoval na demonstranty v Praze poslat „svoje“ tanky. Mimo jiné řekl na Sjezdu rolníků toto: "My, ta dělnická třída v armádě, jsme sem dnes v noci přijeli do Prahy sami, nikdo nás k tomu z našich nadřízených nevyzýval, prostě jsme cítili svoji povinnost obránců této vlasti, tlumočit naše názory, postoje a stanoviska drtivé většiny příslušníků Československé lidové armády.".... Dále řekl: ...„Žádáme vládu Československé socialistické republiky, aby prosadila v naší společnosti přísné respektování platné ústavy, zákonů a norem všemi občany bez rozdílu, a aby vzala k odpovědnosti ty, kteří veřejně hanobili hlavu státu a vrchního velitele ozbrojených sil Československé socialistické republiky…"
Projev stojí za to, zejména čas 5,04 – 6,20. Celý je zde: https://youtu.be/CaBztsul4D0
Záznam ze sjezdu jsem viděl již dříve a musím dát Ing. Zbytkovi za pravdu v tom, že na tomto sjezdu tanky demonstrantům nehrozil. To však ale nevylučuje to, zda jejich použití plánoval, nebo zda o něj usiloval. Pan Zbytek v rozhovoru uvedl toto: „Generál Zachariáš je možná senilní, anebo jen lže“. Nu, zdravotní stav pana generála neznám a ani mi nepřísluší jej posuzovat, ale rozhodně nelže. Pan Zbytek závěrem rozhovoru uvádí: „…chci opět mediálně uvést na pravou míru i slova generála Zachariáše, který se dnes přetvařuje jako farizej. On si myslí, že jsme se všichni účastníci listopadových událostí v Československé lidové armádě vypařili a zapomněli, jak se kdo v listopadu 1989 skutečně choval.“
Ne, všichni naštěstí nezapomněli, navíc to podstatné zůstalo v archivech a část je veřejně přístupná na internetu. Mimo jiné existuje zpráva "Komise prezidenta ČSFR pro vyšetření činnosti ČSLA v listopadových dnech", která dění v armádě v listopadu až prosinci 1989 jasně mapuje. Jako jeden ze čtyř poslanců branně bezpečnostního výboru Parlamentu jsem měl v letech 1990-2 na základě rozkazu ministra obrany přístup do jakéhokoli vojenského útvaru, měl jsem právo pohybu po něm, právo hovořit s vojáky bez asistence důstojníků. Tohoto práva jsem využil i (ke zděšení některých důstojníků) v útvaru, podléhajícímu tehdy plk. Zbytkovi. Vím od vojáků, co se tak v listopadu a prosinci dělo a ty informace zapomenout nelze. Mám-li to shrnout, většinou mi záklaďáci (i někteří velitelé) říkali jedno a to samé: „někteří lampasáci chtěli do Prahy vletět, ale my bychom do toho nešli“.
Na snahu pana Zbytka v rozhovoru vytvořit dojem ve stylu „já nic, já muzikant“ odpovídám fakty, s uvedením zdrojů.
Tehdejší ministr obrany Dobrovský podal na plk. Zbytka za jeho činnost v té době trestní oznámení. Další trestní oznámení na některé členy GŠ jsem podal já. Exministr Dobrovský měl o činnosti plk. Zbytka v listopadu a prosinci 1989 dostatečné informace, na jejichž základě na něj podal trestní oznámení. Je jasné, že důvodem nebyl Zbytkův projev před zemědělci, ale jeho činy velitele. Vše bylo zameteno pod stůl. "Vojenský prokurátor byl tehdy Kříženecký (pozdější neúspěšný kandidát komunistů na prezidenta), ten to zametl pod koberec," řekl exministr Dobrovský.
"Je to člověk, který využil svých kontaktů se sovětskými plukovníky a generály, kteří po rozpadu Sovětského svazu také odešli do civilu a začali podnikat. Odtud plyne jeho bohatství…. I když Zbytek explicitně neřekl, že tanky vytáhnou na Prahu, tak v tom projevu (Sjezd družstevních rolníků) jasně naznačoval, že je ochoten zasáhnout," říká o něm bývalý ministr obrany Luboš Dobrovský, který ho propouštěl z armády. "Je to člověk, který využil svých kontaktů se sovětskými plukovníky a generály, kteří po rozpadu Sovětského svazu také odešli do civilu a začali podnikat. Odtud plyne jeho bohatství," říká o něm bývalý ministr obrany Luboš Dobrovský, který ho propouštěl z armády. "Takoví lidé, jako je Zbytek, jsou nebezpeční. Mohou nepříznivě ovlivnit naši závislost na ruském trhu," řekl bývalý ministr. ZDROJ. Dále i arm. generál Vacek k plk Zbytkovi uvedl: „Třeba prověřování vyčleněných sil u 2.tp jsem provedl. Hlavní důvod u mně byl ten, že jsem hlídal případnou iniciativu ambiciózního velitele divize.“ V souvislosti s tímto prohlášením exministra cituji pasáž ze zprávy Komise prezidenta ČSFR pro vyšetření činnosti ČSLA v listopadových dnech:
Klíčovým byl 23. listopad 1989. Již 20. 11. 1989 svolal gen. Václavík na tento den poradu FMNO s účastí hlavních funkcionářů armády do velitelů divizí a jejich náčelníků PO. HPS ČSLA pokračuje v ideologickém působení na vojska a veřejnost, připravuje se shromáždění velitelů a politických pracovníků od 14,00 hodin. V osobním plánu náčelníka štábu 1. td. 1. A. plk. Zbytka byl zjištěn záznam telefonického rozhovoru s gen. Vackem: prověřit připravenost 2. tp. (tj. 85 tanků!), prověřit bojeschopnost jednotlivých útvarů k akci "Zásah"! Zápis z jednání byl zničen, účastníci si údajně nic nepamatují. (Je zajímavé, jak mohli lidé, kteří trpí ztrátou paměti nadále být v klíčových funkcích). Na programu byl referát min. obrany hodnotící vnější a vnitřní situaci s uvažovaným záměrem - připravit ČSLA k akci. Byla předána stanoviska a doklady příslušných náčelníků a velitelů. Byla zhodnocena politická situace náčelníkem HPS. Na závěr shromáždění přijalo "Prohlášení vedoucích funkcionářů ČSLA", kde je na konci uvedeno: "... společně s dělníky, rolníky, příslušníky inteligence jsme připraveni bránit a ubránit vymoženosti socialismu" (bylo připraveno 155 tanků).Na shromáždění dochází k naprosté shodě názorů, plné podpoře KSČ a odmítnutí vystoupení demokratických sil. Je proklamována věrnost plnění závazků Varšavské smlouvy. Po skončení shromáždění vydává min. národní obrany gen. Václavík pokyny náčelníkovi gen. štábu gen. Vackovi, veliteli ZVO gen. Zachariášovi a veliteli VVO gen. Andrejčákovi: zabezpečit udržování pevného voj. režimu, zabezpečit přítomnost hlavních funkcionářů na štábech a připravit řídící skupiny pro MBO (Mimořádná bezpečnostní opatření). Stanovit pohotovost těchto skupin na 8,00 hod. 24. 11. 1989 a prověrky vyčleněných sil a prostředků do 16,00 hod téhož dne. Činí je osobně odpovědnými za svěřené funkce, počítaje v to připravenost útvarů ČSLA plnit úkoly vůči státu, tj. MBO. K realizaci MBO mohl dát rozkaz pouze ministr obrany. Ten jej však nevydal, tedy velení podle mého realizovalo MBO zcela svévolně a protiprávně.
Považuji ještě za důležité doplnit ze "Zprávy komise prezidenta ČSFR pro vyšetření činnosti ČSLA v listopadových dnech 1989:
na str. 9:
"Někteří velitelé divizí z vlastní iniciativy provádějí prověrky připravenosti vyčleněných sil a prostředků. Politický aparát HPS ČSLA zahajuje intenzivní tlak k podpoře policejního zákroku na Národní třídě i stávajícího vedení a k diflamaci protestujícího obyvatelstva."
na str. 14, bod 4, odst. 4:
"Velení ČSLA vydalo rozkazy k prověrce připravenosti vyčleněných sil a prostředků a zorganizovalo operativní velení těmto silám. Tato opatření byla přijata z iniciativy velení ČSLA bez předchozího vyhlášení stupně MBO federálním ministerstvem vnitra. Vyčleněné síly a prostředky byly připraveny od 16,00 dne 24. 11. 1989 neprodleně plnit plánované úkoly"
na str. 16, odst. 5:
"Odpovědnost za rozkazy, vydané k prověrce připravenosti vyčleňovaných sil a prostředků pro mimořádná bezpečnostní opatření, má bývalé velení armády a hlavní politická správa. Jistý podíl politické odpovědnosti nesou i všichni účastníci velitelského shromáždění ministerstva obrany dne 23. 11. 1989.
Tolik závěr vyšetřovací komise, ze kterého zcela jasně vyplývá, že členové bývalého vedení armády, členové HPS, účastníci velitelského shromáždění 23. 11. 1989 ale i někteří nižší velitelé se dopustili trestných činů nejvyššího stupně nebezpečnosti, mimo jiné zneužití pravomoci a obecného ohrožení. Svým jednáním ohrozili všechny obyvatele naší republiky. Stačilo vydat jediný rozkaz "Zásah", a v naší vlasti by teklo spousty krve. Komise neprokázala, že by bývalé politické vedení jako celek chtělo použít armádu k násilnému zvrácení vývoje. Z jejího šetření je však zřejmé, že konkrétní osoby o použití armády usilovaly. Faktem zůstává, že vyčleněné síly a prostředky byly připraveny zahájit svou činnost. Armáda proti všem předpisům, rozkazům a směrnicím vyvíjela naprosto samostatnou činnost bez souhlasu vlády, ÚV KSČ, Rady obrany státu. Měla připraveny veškeré prostředky k násilnému zvrácení situace a uvedla je do stavu bojové pohotovosti.
Podle plánu MBO (mimořádné bezpečnostní opatření) bylo v tehdejší ČSSR plánováno nasazení 790 vojáků z povolání, 13 720 vojáků ZS, 756 nákladních vozidel, 130 transportérů a 155 tanků. Z toho 94 tanků tvořilo zálohu pro Prahu. V této souvislosti je zajímavé, že zmizel tzv. plán "Zámysl" - což bylo grafické znázornění napadení Prahy armádou. Tyto vyčleněné síly byly vybaveny spojovacími prostředky, prostředky protichemické ochrany, a municí. Na určených místech měly být vyčleněné jednotky vybaveny ochrannými štíty, obušky, ručními granáty se slzným plynem a prostředky KASR. Tyto síly byly průběžně udržovány v bojové pohotovosti.
Dále je třeba zdůraznit, že presto, že nezasedala Rada obrany státu a ÚV KSČ neschválil Václavíkův požadavek pomocí armády bránit socialismus, tak někteří velitelé divizí z vlastní iniciativy prováděli prověrky vyčleněných sil a prostředků. Politický aparát HPS ČSLA zahájil intenzivní tlak k podpoře zákroku na Národní třídě a k diflamaci protestujícího obyvatelstva. Armáda byla 24. 11. 1989 v takovém stupni pohotovosti, že stačilo vydat signál "Zásah" a po 6-ti hodinách od vydání tohoto signálu byla schopna plnit jakékoli úkoly. Tvrzení, že šlo o běžnou prověrku je směšné. Činnost těch velitelů, kteří se podíleli na uvedení armády do pohotovosti lze podle mého názoru hodnotit jako svévolnou, úmyslnou přípravu k nasazení armády, tedy jako trestný čin zneužití pravomoci a obecného ohrožení. Z uvedeného je patrno, že Ing. Zbytek trpí buď ztrátou paměti, nebo lže. Je to patrno ze shora uvedeného, z konstatování exministra Vacka, který jej musel mírnit, z trestního oznámení, které na něj podal exministr Dobrovský, je to jasné z mé interpelace, kterou nikdo nerozporoval i ze zprávy „prezidentské vyšetřovací komise“. Protestující lidé měli vážné obavy za zásahu armády. Gen. Zachariáš v té době situaci uklidnil ujištěním, že se žádný zásah nepřipravuje a jeho krok vnímám i po letech jako zlomový a velmi důležitý.
Na závěr ještě citace z interpelace na exministra obrany Dobrovského: „Měl jste jistě možnost seznámit se se zprávou prezidentské komise v listopadových a následujících dnech. Velitel 1. tankové divize plk. Zbytek, který osobně připravoval zásah tanků v Praze a instruoval prý vojáky základní služby, jak mají střílet proti demonstrujícím, nejdříve do vzduchu a potom "pouze do spodní části těla", byl nakonec v květnu 1990 povýšen.“ ZDROJ. Armáda jako celek jednoznačně nechtěla jakkoli zasahovat, z některých útvarů odcházely petice s podpisovými archy nejen vojáků základní služby, ale i důstojníků, ve kterých byla vyjadřována podpora demonstrantům. Armáda zachovala k listopadovým událostem neutralitu, nezasahovala přímo do politického dění a zasloužila se tak o hladké předání moci opozičním silám. Za to si tehdejší příslušníci ČSLA zaslouží jednoznačný obdiv a dík.
To se bohužel nedá říci o některých ortodoxních členech velení v čele s exministrem Václavíkem, mezi které patřil i plk Zbytek, důstojnících, kteří usilovali o silové řešení. Plukovník Zbytek tehdy prokazatelně prověřoval z vlastní iniciativy bojeschopnost a tedy připravenost svého 2. tp. (tj. 85 tanků) k akci "Zásah" bez nezbytného rozkazu ministra obrany. Celkem šlo o 155 tanků v rámci akce Zásah určených (jak sám Zbytek přiznává) na ochranu strategických objektů na levém břehu Vltavy, jako byly například sídlo prezidenta republiky, úřad vlády, Ministerstvo obrany, generální štáb, letiště Praha-Ruzyně, letiště Praha-Kbely a další strategické objekty v Praze. Proti komu by asi ty hlavně děl byly namířeny?
