Vývoj na trhu práce sice není na první pohled nijak dramatický, nezaměstnanost dosáhla 3,6 procenta, ale struktura nezaměstnaných je varující. „Třetina z uchazečů o práci jsou lidé nad 50 let a další velkou skupinou jsou nezaměstnaní bez kvalifikace, případně se základním vzděláním. Vláda však pro zaměstnávání těchto skupin nedělá nic,“ konstatuje předseda Sociální demokracie Michal Šmarda.
Jak dodává, podpora lidí, kteří mají poměrně blízko do důchodu je nulová, navíc se nyní prodlužuje důchodový věk a ztěžují se podmínky pro získání předčasného důchodu. „S rozšířením sdílených pracovních míst, kratších úvazků nebo dřívějších odchodů do penze pro náročné profese se nijak nepostupuje. To jsou věci, které ohroženou věkovou skupinu 50 plus vrhá do nejistoty,“ říká.
Podle statistik je na trhu práce téměř 300 tisíc volných míst, z nichž většina nevyžaduje žádnou kvalifikaci. Jedná se například o pozice stavebních dělníků, řidičů nebo operátorů výroby. Je tu tedy rozpor mezí tím, že málo kvalifikovaným lidem se nedaří najít práci, a přitom je firmy potřebují.
„Je to z velké části dáno tím, že na těchto pozicích je velmi nízká mzda, za kterou se nevyplácí pracovat. Proto Sociální demokracie usiluje o významné navýšení minimální mzdy, alespoň na 23 tisíc, přičemž by se v důsledku toho zvedaly i mzdy u dalších profesí na atraktivnější úroveň,“ nabízí řešení Michal Šmarda. V době, kdy byli sociální demokraté ve vládě, se minimální mzda pravidelně navyšovala. Současná vláda chce naopak problém vyřešit dovozem levné pracovní síly ze zemí mimo EU.
Dalším problémem českého pracovního trhu je jeden z nejvyšších rozdílů v zaměstnanosti a odměňování žen v EU, navíc v kontextu skutečnosti, že vůbec úroveň odměňování v Česku patří mezi nejhorší v EU (roční průměrná mzda představuje v ČR asi 54 % evropského průměru).
„Jedním z faktorů, který pomáhá udržovat nespravedlivé a neopodstatněné mzdové nerovnosti je mzdová netransparentnost. Navrhujeme proto změnit zákoník práce a příslušné mzdové předpisy tak, aby za prvé všechny pracovní inzeráty musely obsahovat závazné mzdové rozpětí, a za druhé, aby veřejný sektor a větší zaměstnavatelé museli jednou ročně zveřejnit rámcovou strukturu skutečně vyplácených mezd podle jednotlivých pozic a pohlaví,“ představuje předseda Sociální demokracie další opatření, které pomůže zlepšit nerovnováhu na trhu práce.
Situace se může zhoršit také u alternativních forem zaměstnávání. Namísto jejich podpory, která by situaci mohla zlepšit, klade další překážky. Pocítí to právě ti, pro které je najít práci nejobtížnější. Samoživitelky, senioři nebo lidé s hendikepem často využívají práci na dohodu. Koalice však ve svém konsolidačním balíčku navrhla změny, které zaměstnávání lidí touto formou mohou znesnadnit – např. zavedením limitu výdělku 40 % průměrné mzdy, při jehož překročení musí zaměstnavatel za pracovníky odvádět sociální pojištění.
Část návrhu postavení dohodářů zlepšuje, především v otázkách příplatků za svátky, víkendy a přesčasy nebo v nároku na dovolenou, nicméně právě kvůli tomu řada podniků deklarovala, že dohodářské úvazky převedou na živnostenský systém. To reálně znamená posílení švarcsystému.
