Já si nejdříve dovolím navázat na vystoupení kolegy Havránka. Já bych si vzal faktickou poznámku, ale tím, že mi to vychází, tak to nebylo třeba. Chci jenom kolegu opravit v tom, že ten náš návrh novely zákona o platebním styku, který jsme společně připravovali, tak to negativní stanovisko nedával Finanční analytický úřad, ale Česká národní banka především. Naopak Finanční analytický úřad chce, aby české firmy měly účty v České republice, protože pro případy kontroly v oblasti AML, praní špinavých peněz, tak je pochopitelně lepší mít české firmy v českých bankách, než když ty, než když ty prostředky tečou někde přes Kypr. Tak to jenom faktická na kolegu Havránka.
A teď k tomu samotnému tisku. Já bych začal poděkováním ať už Ministerstvu financí, tak stejně tak vlastně všem, kteří se podíleli na přípravě tisku, a zejména pak těch pozměňovacích návrhů tak, jak je tady přečetl už kolega Havránek. Vlastně přijetím té legislativy, ať už to byl ten tisk 694, nebo ty pozměňovací návrhy tady v tomto doprovodném tisku, tak výrazně pomohou a upraví nastavit pravidla právě pro poskytovatele služeb s virtuálním aktivem pro české podnikatele, kteří, a jak už tady mnohokrát zaznělo, patří mezi světovou špičku, ať už v oblasti výroby hardware, který je určen pro správu kryptoaktiv, anebo ve vývoji software, na kterém potom vlastně vše běží.
Takže já bych chtěl ujistit, že s přijetím tato nejistota, nenastavení pravidel, potíže, které tyto společnosti v českém prostředí mají, tak tato nejistota bude odstraněna.
Já bych se ještě krátce zastavil u toho vývoje. My v rámci stálé komise pro kontrolu Finančního analytického úřadu tak tuto problematiku jsme řešili již v uplynulých dvou letech. A celé to vlastně neříkám, že začalo, ale jedním z hlavních faktorů je to, že Česká republika byla nebo je pod silnou kritikou výboru MONEYVAL, tedy výboru, který dohlíží na problematiku praní špinavých peněz, financování terorismu, implementaci nástrojů, které tomu zabraňují v jednotlivých zemích, a Česká republika je tady pod výrazným tlakem výboru MONEYVAL a tou příčinou je to, že v České republice máme v tuto chvíli ať už 20 nebo, 25 000 poskytovatelů služeb s virtuálním aktivem díky tomu, že tato služba vlastně ještě za pana ministra Havlíčka v červenci 2021 byla v seznamu volných živností, teda v živnostenském rejstříku zařazena jako volná živnost.
A došlo zde vlastně k určitému nepochopení nebo nedorozumění v tom, že každý, kdo přišel na Živnostenský úřad a zažádal si o volnou živnost a řekl té paní úřednici, dejte mi tam všechny ty živnosti, tak dostal i volnou živnost číslo 81, což je tedy poskytování služeb s virtuálním aktivem. Tím se automaticky stal povinnou osobou AML zákona a nám narostl tento počet údajných poskytovatelů služeb až na těch 25 000.
Což je pod výraznou kritikou výboru MONEYVALu a jsme přirovnáváni mezi země, které patří mezi světovou pračku špinavých peněz, protože tady máme tolik takových subjektů. Jsme srovnáváni s Rakouskem, které má čtyři společnosti, s dalšími zeměmi Evropské unie, kde jich je 10 nebo 15 . A my 25 000. Což je velice ale zároveň smutné, když víme, že to je v podstatě jenom administrativní chyba, ale neustále tady potom jsme pod tímto tlakem.
Takže právě i díky tomu jsme připravili společně ten pozměňovací návrh A1, který navazuje na tu velkou licenci vznikem malé licence, která bude spadat pod Finanční analytický úřad v rámci té malé licence. My očekáváme, že o ni požádají maximálně desítky subjektů, ale nikoliv desetitisíce. ***
Tím zároveň dojde ke zrušení volné živnosti číslo 81, poskytování služeb virtuálním aktivem. A já věřím, že právě tím, že tou velkou licencí projde zřejmě - to nedokážu odhadnout, jestli 10, 15 nebo 18 firem, které, jak už jsem zmínil, tak spadají pod českou špičku, a o tu malou licenci tak požádají maximálně desítky. Česká republika tedy není pračkou špinavých peněz v oblasti oblasti krypto aktiv, Česká republika je světovou špičkou v oblasti kryptoprůmyslu.
Navážu i na pozměňovací návrh A2, který tedy, který tedy v jeho části tak zavádí, v uvozovkách, právo na bankovní účet pro tyto společnosti. A já už jsem okomentoval ve faktické poznámce, že my jsme to navrhovali i v rámci novely zákona o platebním styku, a teď tedy to bude součástí pozměňovacího návrhu.
No a takovou určitou třešničkou pro české krypto prostředí tak je pozměňovací návrh A4, který tedy narovnává asymetrii mezi zdaněním cenných papírů a kryptoaktiv, kdy docházelo k naprosto vlastně absurdní situaci, která tady byla částečně popsána v tom, že pokud si nakoupím kryptoaktiva přes ETF fondy, tak nejenom, že se na ně uplatňují pravidla pro cenné papíry, ale zároveň si je i mohu odečíst z daní přes nově schválený (DIP?). A vedle toho taky napřímo držená kryptoměna, která nemá žádná pravidla, která nemá časový test, která nemá hodnotový test, kdy na držitele kryptoaktiv vlastně doposavad stát pohlížel spíše jako na sprosté podezřelé než na zodpovědné střadatele.
Takže toto žádný z těch pozměňovacích návrhů rozhodně není ohrožení pro Českou republiku, není ohrožením v oblasti praní špinavých peněz. A já bych to potvrdil i tím, že na všechny pozměňovací návrhy tak 8. října dala i souhlasné stanovisko Stálá komise pro kontrolu (činnosti) (Finančního) analytického úřadu, kdy všichni její členové hlasovali pro všechny tyto pozměňovací návrhy.
Já podle průběhu debaty neočekávám, že by někdo vystupoval zásadně proti. Možná mě někdo vyvede z omylu, ale (s pousmáním) přece jenom tady ještě jsou, přece jenom jsou tady ještě určité obavy z účastníků kryptoprostředí - řekněme, že rozumím obavám některých matadorů, řekněme (OGs) kryptoprostředí, kteří - já nebudu říkat regulace, ale nastavení pravidel - považují za něco, co do kryptoprostředí nepatří, ale věřte, že pokud chceme letět na měsíc, tak s touto legislativou to půjde lépe.
