za prvé bych chtěl na úvod velmi poděkovat za to, že se podařilo v tom předchozím bodě schválit návrh, za který dlouho bojoval kolega Votava z ČSSD a který předložil jako pozměňovací návrh kolega Pikal od nás, aby se Státní závěrečný účet projednával před projednáváním státního rozpočtu, což se i letos daří. Myslím, že to je správná věc a zvyšuje to význam toho jednání o tomto dokumentu, který je velmi důležitý a dává často lepší obraz o hospodaření státu než státní rozpočet, protože jedna věc je rozpočet a druhá věc je ten skutečný výsledek. Já navrhuji k tomuto dokumentu usnesení, které jsem se pokoušel navrhnout už na rozpočtovém výboru - doufám, že tentokrát budu úspěšnější - a má čtyři body.
Za prvé, Poslanecká sněmovna dále po projednání Státního závěrečného účtu
a) konstatuje, že řízení veřejných výdajů je nepřehledné především z důvodu nejednotnosti dílčích závěrečných účtů jednotlivých kapitol a žádá vládu k sjednocení podkladů v příštích letech.
Já to vždycky vezmu po bodech a zkusím vysvětlit, proč je navrhuji, o co jde, ty jednotlivé kapitoly, ta jednotlivá ministerstva nemají jednotnou metodiku, jak k tomu Státnímu závěrečnému účtu přistupovat. Podobné to je ostatně i s kapitolními sešity státního rozpočtu a výsledkem je, že není možné porovnávat ty kapitoly mezi sebou, což je podle nás chyba.
b) upozorňuje, že chybějící manažerský pohled na veřejné výdaje podkopává důvěru v racionální řízení veřejných výdajů.
O co jde? U státu a především u státního rozpočtu nepostupujeme tak, že bychom si řekli, potřebujeme nějakou službu a dáme na ni tolik peněz a za ty peníze tu službu dostaneme. Místo toho děláme to, že prostě se do nějakých kapitol přisypávají peníze a vůbec nesledujeme, jestli ty peníze, které jsme tam přisypali nebo ne, odpovídají tomu zlepšení služeb nebo třeba udržení služeb, pokud jde o valorizaci a inflaci, nebo naopak jestli se tam třeba nedaří někde zastavit propad. Podle nás by skutečně zvláště v případech, kdy ty peníze navyšujeme nebo naopak snižujeme, měla tyto kroky doprovázet nějaká analýza toho, jakou službu občané za ty peníze dostanou. A z toho důvodu upozorňujeme na tento chybějící manažerský pohled na státní rozpočet.
c) připomíná, že poměr kapitálových výdajů vůči celkovým výdajům státního rozpočtu zůstává nízký i přes dílčí zlepšení v minulých letech.
Já dám jeden příklad, k čemu to vede. Stále se nám nedaří ty kapitálové výdaje dostat nad deset procent výdajů rozpočtu jako celku. Podle nás je to problém. Doufáme, že se to třeba v těch dalších letech ještě o něco zlepší, nicméně zase to bude z druhé strany na dluh, ale prostě je to dlouhodobá bolest českých státních financí, že kapitálové výdaje jsou nízké v poměru k tomu celému balíku peněz.
K čemu to vede? Dneska nákladní vlak z Prahy do Ostravy nebo z Ostravy do Prahy jede v průměru 20 hodin. Dvacet hodin trvá dostat náklad z Prahy do Ostravy. To je jeden z příkladů toho, jak se nám nedaří tu infrastrukturu dobudovat. A podle nás tohle je věc, na kterou se vláda musí zaměřit. Jsme rádi, že se to aspoň o něco v posledních letech postupně zlepšuje.
d) Vyzývá vládu k urychlenému řešení závislosti příjmů veřejných rozpočtů na zdanění práce.
My vnímáme jako velký problém, že zatímco zdanění práce a příjmy státu ze zdanění práce velmi rychle rostou, tak všechny ostatní příjmy stagnují. Výnos ze spotřebních daní v roce 2019 dokonce klesl, letos navíc vláda navrhuje snížení spotřební daně na motorovou naftu, což povede k dalšímu výpadku příjmů asi o 5 mld., přitom zdanění práce, to znamená sociální odvody a daň z příjmů fyzických osob roste každoročně někde mezi 5 a 10 %.
Stejně tak další problém. Výnos daně z příjmů právnických osob v roce 2019 byl nižší než v roce 2008. Za 11 let jsme nedokázali překonat rok 2008, přestože z České republiky odplynuly stamiliardy korun nebo spíš biliony korun do ciziny.
Další dva problémy státního rozpočtu, což také souvisí s daňovou politikou, za prvé, co ukázal státní závěrečný účet. Za prvé, nevybralo se 10 miliard na daních, které státní rozpočet předpokládal, což je docela výjimečná situace. Zpravidla Ministerstvo financí trefujete své odhady, případně je podhodnotí a je docela riskantní, když je nadhodnocuje, protože potom vzniká hrozba toho, že deficit bude skutečně větší, než bylo schváleno.
A poslední věc, co je potřeba brát v úvahu, když se díváme na ta celková čísla, ten schodek jako celek je zkreslen o převod jednorázových 18,6 miliard z Fondu národního majetku, respektive ze zisku ČEZ, zjednodušeně řečeno, do státního rozpočtu jako jednorázový příjem. A to zkresluje a účelově zlepšuje výsledek hospodaření, který ve skutečnosti byl o těchto skoro 19 miliard horší.
Takže já děkuji za pozornost a děkuji za podporu tohoto čtyřbodového usnesení. Díky.
