nejprve velmi stručně k tomu zákonu jako celku. On má, řekněme, dvě části.
Jedna, která je nekonfliktní a je na ní shoda napříč celou Sněmovnou, je část, která zjednodušuje elektronický výběr daní. To samozřejmě plně podporujeme. Podporujeme, aby vznikl jeden uživatelsky přívětivý portál, kde budou moci daňoví poplatníci platit všechny daně a my navíc ještě tedy podporujeme, aby skrz to mohli platit i sociální pojištění, výhledově ideálně i zdravotní pojištění. Bohužel, s touto zásadní funkcionalitou se v první fázi nepočítá, což považujeme za chybu, ale stále věřím, že časem se to podaří integrovat, aby skutečně úředníci Daňové správy nemuseli dělat to samé, co úředníci České správy sociálního zabezpečení, a aby se podařilo tyhle dva procesy dostat pod jednu střechu. To je tedy ta první část, která má podporu napříč.
Druhá část je daleko problematičtější, a to je především jednorázové vylepšení bilance státního rozpočtu státu a nejen státního rozpočtu, ale i rozpočtu dalších veřejných institucí, především tedy krajů a obcí, v úhrnu o 24 miliard korun na úkor našich firem. S tím skutečně nemůžeme souhlasit a to je asi i hlavní důvod, proč je ohledně toho tisku značná debata, značná kontroverze.
Z toho důvodu my jsme připravili několik pozměňovacích návrhů. Jeden pozměňovací návrh, který také podporuji, už představila včera paní kolegyně Kovářová z hnutí STAN, to znamená, aby k zachování toleranční lhůty u podání daňového tvrzení, což podpořil rozpočtový výbor na můj návrh a za což všem kolegům děkuji, přibylo i zachování této toleranční lhůty u zaplacení té daně. Takže to je taková spíše drobnost, která zachovává osvědčený institut toleranční lhůty.
Kromě toho společně s kolegyní Kovářovou a s kolegou Martínkem podáváme návrh, který ruší ten návrh na prodloužení lhůt vratek DPH o patnáct dní a vyrobení toho jednorázového lepšího výsledku hospodaření státu. Myslím si, že není důvod, aby ve chvíli, kdy si firmy půjčují za horší úrok než stát, jim stát jednorázově zhoršoval cash flow až o 24 miliard korun. A pokud je ten důvod zlepšení nějakých záloh a omezení zadržování vratek, tak skutečně ta cena 24 miliard korun na patnáct dnů je prostě velmi vysoká a fakticky každý měsíc. S tímhle samozřejmě nemůžeme souhlasit, takže spolu s paní Kovářovou a kolegou Martínkem předkládáme pozměňovací návrh, který tuto část novely ruší.
Dále předkládám pozměňovací návrh, který se věnuje problematice zajišťovacích příkazů a problematice odškodnění firem v případě, že se staly terčem nezákonného nebo nicotného zajišťovacího příkazu. Já navrhuji, aby v takovém případě měly nárok na dvojnásobný úrok proti úroku běžnému. Myslím si, že zvláště u zajišťovacích příkazů, které mají potenciál zlikvidovat fungující firmu, by měli být úředníci Daňové správy extrémně obezřetní. A pokud dojde k nezákonnému zajišťovacímu příkazu, odškodnění pro firmu by mělo být nad rámec té běžné, řekněme, inflace nebo toho, (na) co má daňový subjekt nárok automaticky, ale mělo by být vyšší, aby skutečně Daňová správa byla motivována posuzovat tento nástroj extrémně obezřetně a aby se firmy o tu náhradu škody nemusely se státem soudit. Ať prostě automaticky dostanou o něco víc než je minimum a případně, ať se soudí o to, co je nad rámec, ale myslím si, že ten dvojnásobný úrok proti jiným pochybením státu je naprosto adekvátní, a ty případy zajišťovacích příkazů, které se děly v minulosti, byl naprostý extrém. Ostatně dnes stát už vyplatil stovky milionů na úrocích z neoprávněných zajišťovacích příkazů.
Prosím o podporu tohoto pozměňovacího návrhu, stejně tak prosím o podporu mého návrhu na zachování toleranční lhůty, kterou podpořil rozpočtový výbor.
Děkuji za pozornost.
