Když jsme ve volbách v roce 2021 společně porazili Andreje Babiše a odstavili oligarchy od moci, bylo to skvělé. Naše země dostala možnost trochu se nadechnout a vrátit se k prozápadnímu směřování. Pro mě osobně, jako pirátského politika zodpovědného za naši kampaň, se ovšem jednalo o velkou prohru, za kterou Piráti draze zaplatili a se kterou nebylo - pro mě, ani pro nikoho, komu na Pirátech záleží - jednoduché se vyrovnat.
Pro mnohé jsem se stal symbolem neúspěchu. Byl jsem obrazně přibitý na kříž. Stal jsem se ve straně, kterou jsem pomáhal zakládat a dlouhá léta ji budoval, personou non-grata.
Moje výsledky ze sněmovny byly minulost. Sice jsem pomohl prosadit a vyjednat podporu pro zvýšení slevy na poplatníka, spravedlivější výplaty důchodů, zvýšení rodičovské, či svobodu pro domácí vaření piva, ale to bylo přes noc zapomenuto. Tak to holt v politice chodí. Nicméně, protože jsem chtěl na svou práci navázat, nastoupil jsem jako odborný asistent k Jakubovi Michálkovi a tři roky jsem tvrdě pracoval na tom, aby se Piráti ve vládě neztratili.
Evropa se mezitím změnila. Autoritářství, korporativismus a konzervatismus nabral na síle. Svobodou slova je šermováno hlavně ve prospěch silných a mocných. Euroskeptici si nad pozitivními vizemi dávno umyli ruce. Rusko zahájilo válku v podobě, kterou jsme si ještě v roce 2021 jen těžko dokázali představit.
Dnes stojíme před výzvami, které ovlivní nejen životy naše, ale i životy našich dětí. Stojíme před rozhodnutími, které je třeba diskutovat racionálně a zároveň neustupovat z liberálních pozic. Jsem člověk, který věří v praktická řešení. Nikdy jsem nesliboval nesplnitelné a vždy jsem hledal realistický konsenzus. Sami určitě znáte tisíc a jednu pohádku. Ty ale nepatří do politiky. Ty patří do filmů a do knížek, nebo v nadsázce do volební kampaně.
Vote Jesus.
Když jsem se přibližně před rokem rozhodl přijmout nominaci a usilovat o místo na pirátské kandidátce do letošních Eurovoleb, věděl jsem, že mě bude čekat očistec. V politice nejsem nováček a vím, jak věci chodí. Bylo mi jasné, že na čelní místo na kandidátce můžu kvůli volbám v roce 2021 zapomenout. Nestal se zázrak, ale ukázalo se, že jsem pro Piráty přijatelný a prošel jsem sítem primárek. Dostal jsem se tak na dvanácté místo. Not great, not terrible.
Jako dvanáctka na kandidátce jsem věděl, že mediální prostor vyhrazený čelním kandidátům nedostanu a na placenou reklamu jsem neměl peníze. Tak jsem si řekl, že si kampaň alespoň pořádně užiju. Štěpán Štrébl, nejlepší volební manažer, jakého kdy Piráti měli, navrhl - po vzoru kampaně z USA - abychom zparodovali heslo Vote for Jesus. Jasně, nebudu vám lhát, bylo to o to jednodušší, že mi lidé říkají, že jako Ježíš vypadám. Jenomže já jsem se nikdy necítil být spasitelem. Jsem obyčejný člověk z pražského 3+kk, pro kterého je důležitá rodina, přátelé a dělání věcí, které mi dávají smysl.
Sestavil jsem malý dobrovolnický tým. Dal jsem dohromady nějaké peníze a zaregistroval jsem si jako jediný kandidát z celého Česka vlastní volební transparentní účet, protože mám odvahu dělat věci správně. Požádal jsem svou skvělou ženu Blanku, aby mi s tím pomohla. A vrhli jsme se do kampaně.
Pamatuji si, že jsme na samém začátku zkoušeli pracovat i s jinými nápady. Ale Vote Jesus mělo nejsilnější odezvu. A nás to začalo hrozně bavit. Kampaň šla sama, nápady přicházely, odezva na tričko i letáček byla hrozně pozitivní a pak si toho všimla internetová média.
Přitom mi šlo o jediné. Představit s čím kandiduju. Přál bych si rychlejší a akceschopnější Evropu, která se dokáže postavit Putinově hordě. Evropu, která nabízí třetí cestu v konkurenci USA a Číny. Přál bych si, aby všichni čeští studenti vyjeli během studia alespoň na půl roku do zahraničí.
S hrou na Ježíše je teď konec.
Slibuju, že ode dneška o mně jako o Ježíšovi už neuslyšíte. OK. Možná na vás čeká ještě jedno nebo dvě volební videa z nebe. Ale tím fakt končím. Od teď jdu sám za své jméno. Jdu za Piráty. A ruku na srdce, není důležité, jestli do Bruselu pošlete Marcela, Markétu, Zuzku nebo Mikuláše. Důležité je, aby v Evropě zněl hlas svobodomyslných lidí. Hlas lidí, kteří se nebojí. Hlas lidí, kteří umí bojovat. Hlavně přijďte k volbám.
Váš Mikuláš Ferjenčík
