Efektivita mýtného systému se nesmí stát jen bájí

Milan Chovanec

SOCDEM

Efektivita mýtného systému se nesmí stát jen bájí

Nejstarší cesty světa jsou staré několik tisíc let. Aby už tehdy byly spolehlivé, musely se udržovat. To ani tenkrát nebylo zadarmo, a proto bylo vymyšleno mýto.

Vybíralo se za použití mostu, za projetí stezky i za převoz přes řeku. Vybrané peníze byly následně využity na ochranu těchto cest, na jejich opravy, případně na budování stezek nových. Toto pravidlo platí všude v civilizovaném světě i dnes.
Existují samozřejmě výjimky. Bohužel k nim patří i naše republika. Zpráva NKÚ o výběru mýta v Česku rozhodně není radostné čtení. Na několika málo stranách je shrnuto, že stát v podstatě selhal. Chybná byla již příprava projektu, vady byly při jeho realizaci a jsou i při samotném výběru poplatků. NKÚ upozorňuje především na obrovské náklady celého systému elektronického výběru mýta a jeho neefektivitu. Zpráva v podstatě potvrzuje již dříve zveřejněné informace, které popisovaly provoz našeho systému jako několikanásobně dražšího ve srovnání se sousedními státy. Paradoxně právě tato alarmující zjištění Ministerstvo dopravy nijak nepopírá a reaguje na ně jen nic neříkajícím a vágním prohlášením náměstků.
Omluvou za nízkou efektivitu mýtného systému přece nemůže být to, že se do vysokých nákladů promítly investice na jeho vybudování. To je alfou i omegou každého projektu a bez této primární kalkulace není ani možné jeho spuštění. Zdá se velmi podivné, že by na tento triviální ekonomický nástroj někdo před 10 lety zapomenul. To, co nám takto úředníci Ministerstva dopravy servírují, spíše připomíná dětinskou výmluvu školáka, který byl nachytán na švestkách.
Daleko závažnější a pro stát i mnohem nebezpečnější je však jiná skutečnost, kterou zpráva NKÚ zmiňuje. Zadávací dokumentace ke smlouvě s dodavatelem a provozovatelem mýtného systému byla podle zjištění kontrolorů vytvořena dříve než potřebná legislativa. Máme tomu rozumět tak, že vzniklo něco, co nemělo oporu v zákoně a pak se vše řešilo horkou jehlou? Nebo je to tak, že se potřebné zákony tvořily na míru dodavatele systému? Odpovědi na tyto znepokojivé otázky nám Ministerstvo dopravy dluží.
Už před několika tisíci lety se na cestách tak nebo jinak platilo. Staří Řekové dokonce dávali zemřelým na poslední cestu pod jazyk obolus. Tím měli mrtví zaplatit převozníku Cháronovi, aby je převezl přes bájnou řeku Styx do podsvětí. Vybírání mýta se tak dostalo i do legend a bájí. V kategorii bájí je bohužel dnes i efektivita vybírání poplatků na našich silnicích. Zpráva NKÚ, ač je neradostná, může však být počátkem k nápravě tohoto stavu. Nutné je však okamžité zahájení seriózní odborné diskuse na téma transparentní výběrové řízení na nového provozovatele. Ministerstvo dopravy musí předně poskytnout veřejnosti detailní analýzu současné situace, včetně doložení veškerých nákladů, které s mýtným systémem souvisí. Součástí této analýzy musí být i finanční kalkulace nákladů na provoz do konce smluvního období. Jen tak je možné poučit se z chyb a nedostatků a spustit systém, který bude přinášet zpět do dopravy násobně více peněz, než ten stávající.