Tomu ostatně odpovídá i kreativní práce s fakty, včetně citací údajně anonymních osob a dalších pochybných metod, jejichž výčet uvádím níže. Již včera jsem preventivně zveřejnil svoji komunikaci s redaktorem Srnkou. V reakci na dnešní článek rekapituluji znovu hlavní fakta celé této záměrně skandalizované záležitosti.
1. Investicím do nemovitostí se – jak známo – věnuji dlouhodobě. V tomto případě šlo o nákup bytu v Plzni za cenu 3,1 milionu korun. Jeho pořízení jsem transparentně uvedl do svého přiznání za loňský rok, včetně prostředků, jež pocházely převážně z prodeje dlouhodobě držených akcií.
2. Tento byt byl součástí menšího developerského projektu v dobré lokalitě v Plzni. Majitelé prodávali celkem tři obdobně veliké byty ze čtyř.
3. Byt jsem koupil ve fázi dokončené hrubé stavby, nikoliv tedy jako hotový k obývání. Tato informace vyplývá i ze smlouvy uložené v katastru. Pokud redaktor Srnka argumentuje jakousi cenou inzerovanou v realitní kanceláři, pak jde zřejmě o cenu za kompletně dokončený byt ve vysokém standardu. Takový byt jsem ovšem já nekupoval.
4. V mojí režii následně probíhaly další stavební úpravy, mimo jiné změna dispozice, podlahy, dveře, koupelny atp. Některé dodělávky jsou stále v běhu. Tyto náklady nejsou pochopitelně součástí kupní ceny a ani je nerealizoval původní developer. Finální výše těchto nákladů bude známa až letošní rok, proto se ani nemohla objevit v loňském přiznání.
5. Pokud vím, byly za obdobnou cenu, jakou jsem platil já, nakonec rozprodány i další dva byty z celkových čtyř v tomto domě, rovněž k dalšímu dokončení dle preferencí nových majitelů. Podle mých informací šlo v obou případech o nižší kupní cenu, než jsem platil já. Vše lze nepochybně dohledat na katastru.
6. Prodávající, jimiž jsou manželé Dajbychovi, osobně neznám. A to, že jejich firmy byly v dodavatelském vztahu k resortu MV, jsem poprvé slyšel od redaktora Srnky. Následným dotazem na MV jsem zjistil, že jde o vztah, jenž trvá už od roku 1999. Za mého působení šlo výhradně o zakázky, které neřídilo přímo Ministerstvo vnitra, ale autonomně je soutěžil Hasičský záchranný sbor a Policie ČR.
7. Deník Andreje Babiše se tak dopustil zjevné manipulace s fakty, a to minimálně v těchto momentech:
* Článek staví na tezi, že jsem koupil byt za až o polovinu nižší kupní cenu. Tuto tezi ovšem dokládá pouze jakýmsi inzerátem (pravděpodobně nabízejícím jeden z bytů původně k prodeji jako dokončený ve vysokém standardu) a anonymním tvrzením realitních makléřů (aniž by bylo jasné, kdo přesně odpovídá, na co a v jakém čase).
* Tuto tezi se snaží podporovat údajným rozporem v tvrzení prodávajícího, mne jako kupujícího po telefonu a mým následným vyjádření v mailu. I ze zveřejněných přepisů je ale zřejmé, že prodávající rovnou konstatuje stav bytu jako nedokončený, přičemž mne se jako kupujícího na tento fakt pan redaktor v rozhovoru po telefonu (jehož téma nebylo předem avizováno) ani nezeptal a rovnou mne manipuloval do údajného rozporu mezi jakýmsi inzerátem a mnou zaplacenou kupní cenou.
* Autor zpochybňuje cenu, za niž byly prodány všechny tři byty odkazem na souběžně prodávané nebytové prostory, aniž by se vyrovnal s tím, o jaké jde prostory a jaká je jejich tržní cena. Podotýkám, že jde o prostory, jež byly prodány nikoliv pro např. skladování kol, ale pro podnikatelskou činnost (lékařské ordinace).
* V nástinu údajných příjmů a výdajů ze strany prodávajících autor (zřejmě záměrně) pomíjí fakt, že čtvrtý byt nebyl prodán a jeho hodnotu tedy vůbec nezahrnuje.
* Autor navíc záměrně potlačuje informaci, že další dva srovnatelné byty byly prodány za nižší cenu, tedy že já jsem zaplatil ze všech nových majitelů nejvíce. Tento argument totiž bourá od počátku celou jeho konstrukci.
* Článek je sice neobyčejně rozsáhlý, ale vůbec se nesnaží vyrovnat s faktem, že byt byl prodán ve stavu dokončené hrubé stavby, a tedy že jeho výsledná tržní cena po zahrnutí všech úprav bude adekvátně vyšší.
* Poukazuje se pouze na to, že cena úprav není uvedena v mém přiznání, ale je zcela pomíjen fakt, že tyto úpravy probíhaly ještě v letošním roce a některé ani ještě nejsou zcela vypořádány.
* Je rovněž zajímavé zadat si parametry tohoto bytu do serveru www.sreality.cz. a podívat se na aktuální nabídku. S těmito informacemi MF Dnes pro jistotu nepracuje vůbec. Raději se odkazuje na anonymní zdroje.
* Článek je nejen záměrně manipulativně otitulkován, ale je i ilustrován pečlivě vybranými fotografiemi tak, aby byl negativní efekt co největší. Jako nedílná součást této politické koláže se pak jeví návazný rozhovor s kolegyní Benešovou. Téma tohoto rozhovoru je pak zřejmým důvodem tohoto nechutného útoku.
Osobně považuji za naprosto skandální způsob, jakým pracuje redakce MF Dnes na diskreditaci politických protivníků Andreje Babiše. Bohužel nejde o její první cílený útok postavený na manipulaci s fakty či přímo na lži. Samostatnou kapitolou pak je fakt, že se média Andreje Babiše ani zlomkem pozornosti, kterou věnují například mým aktivitám, nezabývají jednotlivými problémy svého majitele, ať už jde o získávání dotací, daňové úlevy či zakázky státních firem. Zářným příkladem posledních dnů je propaganda v záležitosti mýta. Zpřísnění zákona o střetu zájmů politiků, včetně zákazu vlastnit média, proto považuji za velice dobrý krok k návratu do doby, kdy MF Dnes bývala opravdu nezávislá. To je politické řešení. Občansky je to na pár facek.
