Chtěl bych tady připomenout, že to byla vláda Bohuslava Sobotky, která jako první svým usnesením reagovala na kvóty. Bylo to v době, kdy se o kvótách mluvilo v kuloárech v Bruselu, mluvilo se o nich velmi opatrně. Já jsem tehdy zmiňoval, že variantou pro zavedení kvót v České republice je i referendum. Už tehdy česká vláda reagovala a naši evropští partneři věděli od nás ještě v době, než formulovali svoji pozici, tedy k takzvaným povinným kvótám, že pozice české vlády je v této věci zamítavá. My jsme kontinuální. My té Evropě říkáme stále stejný vzkaz. Já když jsem byl na zasedání ministrů vnitra v Lucemburku, tak ten vzkaz od nás byl jednoduchý. My jsme připraveni pomáhat, my jsme solidární, na našem území přijímáme uprchlíky. Za loňský rok o mezinárodní ochranu požádalo přes 1 200 osob, 370 mezinárodní ochranu dostalo. Prošli standardní evropskou procedurou, evropskou legislativou a byl jim udělen pobytový azyl. My nejsme uzavřenou zemí.
Na druhou stranu jsme jasně deklarovali, že bychom byli rádi, aby ten vzkaz byl vícesměrný. První jednoznačný vzkaz veřejnosti v členských zemích: otázka migrace je i otázkou vnitřní bezpečnosti. To je otázka, kterou bereme velmi vážně, nechceme ji a nebudeme podceňovat. Druhý je vzkaz zločincům. My jsme v současné době v regulérním střetu, v regulérní válce s mafií, která sem pašuje lidi, pašuje za úplatu a my čelíme důsledkům činnosti těchto kriminálních živlů. To je druhý vzkaz. Ten vzkaz pro ně je jednoduchý. Budeme potápět vaše lodě, budeme hledat peníze, které z toho máte a máte je uloženy v evropských bankách, budeme je zabavovat, a prostě a jednoduše vám nedáme pokoj. To, co děláte, neschvalujeme, to, co děláte, budeme trestat. To je druhý vzkaz. Třetí vzkaz musí Evropa jasně vyslat migrantům, kteří přicházejí na evropský kontinent bez toho, aby měli šanci získat azyl. Šedesát procent stávajících migrantů jsou ti, kteří nemají podle evropského práva nárok na získání azylu. Jim musíme jasně vzkázat, že nemají šanci se v té Evropě udržet, že je budeme vracet. Má to několik doprovodných otázek, a to je změna legislativy Evropské unie. I o tom jsme debatovali, i tam chceme případné změny. Není možné, aby se nám opravdu nedařilo v rámci readmise, v rámci návratů vracet migranty, kteří jsou jednoznačně ekonomickými migranty.
Další debatu, kterou jsme vedli, je debata, že se hovoří o příchozích z Řecka, hovoří se o příchozích z Itálie, už se málo hovoří o tom, že vznikla nová cesta přes Maďarsko. Přes Maďarsko do Evropy přišlo za loňský rok 55 tisíc běženců. Část z nich byli kosovští Albánci, ale už tam byli občané Sýrie, už tam byli občané Iráku. I tam se vytvořil nový proud. Maďarsko na to dnes reaguje stavbou plotu. Samozřejmě je potřeba debatovat s tranzitními zeměmi, s Nigérií. V Libyi velice složitě budeme s někým debatovat. A na tomto plénu, když si vzpomenete, jsem zhruba před čtyřmi měsíci po schůzce s kurdským ministrem vnitra v rámci interpelací informoval Sněmovnu o tom, jaký je stav Kurdistánu. Ani o tom se moc nehovoří. Kurdská autonomní oblast je jednou z posledních vojenských entit, která se brání Islámskému státu. Mezi spojencem NATO Tureckem a Islámským státem je tato autonomní kurdská oblast. Kurdistán v současné době má čtyři a půl milionu obyvatel a v té době měl 1,4 milionu běženců na svém území.
Také jsem našim partnerům v Evropské unii, ministrům vnitra říkal, že dnes na světě je přes 3 miliardy lidí, kteří trpí chudobou. Ta Evropa nemá šanci je prostě a jednoduše všechny přijmout. To znamená, jsme připraveni pomáhat těm, kteří potřebují mezinárodní ochranu, těm, kterým hrozí smrt, ale ne těm, kteří přicházejí za bohatými sociálními systémy našich sousedů. Protože toky, které dneska jdou přes Maďarsko, a to jsou ti kosovští Albánci primárně, když se bavíte s našimi partnery v Kosovu, dejme tomu s ministrem vnitra nebo s jinými členy vlády, a ptáte se, proč z poměrně bezpečného Kosova ti lidé přicházejí do Evropy, do Evropské unie, no, oni říkají, to je jednoznačně problém velmi bohatých sociálních systémů, které poskytují Německo, Rakousko a další země.
V otázkách, které tady padly - schengenská hranice. Říkal jsem ministrům vnitra, že jsme ze státu, který zažil diktaturu, že pro nás svoboda pohybu je vysoká hodnota, jedna z nejvyšších, že velice neradi pozorujeme debatu o tom, že by Schengen měl skončit, měl se demontovat a že velice neradi a usilovně se budeme především bránit demontáži Dublinu. To je to, po čem dnes volá Itálie a Řecko, aby skončil dublinský systém. Ten Dublinský systém znamená, že migrant, který přijde na území Evropské unie, se má registrovat v první zemi, kam vstoupí. Pokud by skončil Dublin, nemůžeme tak jako dnes ty migranty vracet do zemí, odkud k nám přišli, ať už je to Rakousko, ať už je to Německo, ať jsou to jiné státy. Pro nás i Dublin má vysokou hodnotu. To je debata, kterou jsme tam vedli, my jsme legitimně dali náš postoj, ten postoj je v tom rozsahu, jak jsem vám tady teď říkal, byl přesně v kontextu mandátu, který jsem dostal od vlády, abych tam prezentoval.
Co se týká možnosti zvýšení ostrahy České republiky, já jsem předevčírem jednal s policejním prezidentem, včera a dnes šly pokyny krajským ředitelům a začínáme zvyšovat ne ostrahu hranice, ale zvyšovat intenzitu kontrol ve vlacích, které přijíždějí z Maďarska, na některých vybraných komunikacích a silnicích v příhraničních oblastech. Nebudu specifikovat na kterých, protože nechci napovídat těm, kteří by je chtěli využít. Ale vězte, že Česká policie v současné době zvýšila intenzitu kontrol právě proto, abychom reagovali na situaci, která vznikla na území Rakouska, Maďarska a dalších zemí. Když se podíváte na krátkodobé omezení a zvýšení kontrol na hranici mezi Německem a Rakouskem a Německem a Českou republikou, to bylo v souvislosti se summitem G7, tak toto krátkodobé opatření mělo výrazný vliv na migrační situaci v Rakousku a Maďarsku.
Jasně se ukazuje, že pokud se omezí v kterémkoliv členském státě volný pohyb přes jeho vnitřní hranici, tak to znamená dopady na okolní země. My se obáváme, že pokud bychom řekli povinným kvótám ano, že to bude pozvánka pro to, aby přijížděli další lidé, další migranti a že jestli dnes chceme zamezit tomu, aby se nám topili lidé na lodích ve Středozemním moři, že to je právě pozvánka pro to, aby těch lodí bylo víc. Proto se tomu bráníme.
My nejsme xenofobové. V České republice žije velká spousta cizinců. Na druhou stranu prostě musíme bránit také své zájmy. naše zájmy jsou určitě ty, aby se nám tady nezvedlo (??) extrémní hnutí. I to jsou některé otázky, které zmiňuje dejme tomu ÚOOZ ve své zprávě směrem k migraci.
Takže určitě pomáhat těm, co to potřebují v rámci evropských hodnot, ale chránit i naše zájmy a vnitřní bezpečnost. To je to, o čem jsme hovořili v Lucemburku.
Ještě jedna poslední otázka směrem k paní kolegyni Němcové prostřednictvím paní předsedající. Ta debata na Hradě byla primárně vyvolána diskusí s panem prezidentem o zavedení určitých opatření ke zvýšení bezpečnosti Pražského hradu a ta debata k migraci byla doplňková, takže to nebylo tom, že bych šel informovat pana prezidenta a vás informovat nechtěl. Byla to doplňková debata, která vznikla na základě pozvánky pana prezidenta k tématu posílení ostrahy Pražského hradu před případným útokem.
Děkuji za pozornost a jsem připraven dál odpovídat na dnešní schůzi.
