Za zdravou ekonomikou kraje stojí mimo jiné současný hejtman Milan CHOVANEC. Ještě v polovině loňského roku působil na pozici ekonomického náměstka své předchůdkyně Milady Emmerové.
V pozici ekonomického náměstka jste byl jedním z lídrů týmu připravujících rozpočet na rok 2011. Jaký tedy letošní rozpočet je?
Příjmy budou činit 4,2 miliardy korun, výdaje přes 4,5 miliardy korun. Vyplývá z toho, že rozpočet je schválen jako schodkový. S cizími zdroji ale stále nepočítáme. Tento rozdíl lze pokrýt z rezerv z minulých let, kdy kraj hospodařil i s přebytkem. To je třeba případ loňského roku, i když třeba právě loňský přebytek použijeme z části na nákupy dvou důležitých budov.
O jaké objekty se jedná a proč jsou pro kraj důležité?
Jedná se o budovy plzeňských gymnázií na Mikulášském náměstí a v Opavské ulici. Obě dvě patří městu, které ale není zřizovatelem těchto škol, tím je kraj.A jako zřizovateli nám přísluší se i starat o zázemí škol. Dokud ale nejsou budovy naše, je to velmi komplikované. Investovat do cizího majetku, je velmi složité a myslím si, že i nehospodárné. Odkupem se tento dlouholetý problém zčásti vyřeší. Pak pro nás bude mnohem jednodušší provádět opravy či rekonstrukce a v neposlední řadě také žádat o dotace na jejich zaplacení.Stále nám však ještě zbývá několik další budov, které se budeme snažit od města i jiných vlastníků postupně získat.
Když jsme u budov. Jak se vyvíjí stavba nové klatovské nemocnice?
Stavba samotná roste a vyvíjí se bez problémů, o čemž jsem se před nedávnem přesvědčil přímo na místě. Komplikují se ale věci kolem stavby. Dotýká se jí totiž i současná krize ve zdravotnictví. Stejně jako všude v zemi tak i v Klatovech podala řada lékařů výpovědi a ať už situace dopadne jakkoli, je pravděpodobné, že některé provozy budou muset omezit činnost. U některých oddělení je tak nízká obložnost (vytíženost lůžka), že uvažujeme o jejich redukci. Cestou k tomu je dohoda s pojišťovnami na zřízení tzv. universálního, případně sdíleného lůžkového fondu. Toto opatření by umožnilo, že bychom nebyli nuceni držet prázdné postele a s tím i spojené další náklady. V tom případě by bylo možné převést akutní lůžka na lůžka neakutní, která v kraji stále nechybí.
Jak to řešíte?
V několika na sobě závislých i nezávislých rovinách, přičemž prioritou je zachovat dostupnost a vysokou kvalitu zdravotní péče a zároveň vytvořit model vyrovnaného hospodaření všech krajských nemocnic. To znamená, že na jedné straně řešíme odchody lékařů nebo spíše setrvání lékařů. V tom je ale kraj omezen tím, že lékaři chtějí systémové změny, které je nutné řešit na úrovni vlády. Přesto se ale pokoušíme odchody zastavit a zároveň hledáme lékaře, kteří odcházející zastoupí.
Navíc si necháváme vypracovat studii, zda provozy, které měly být v menší budově nové nemocnice, nelze umísti do hlavního monobloku či je ještě ponechat ve stávajících prostorách tak, aby byl provoz co nejefektivnější. Pokud by se menší budova nestavěla, uspořili bychom zhruba 150 milionů korun. To je zhruba desetina nákladů na celou stavbu včetně nákupů přístrojů. Je poctivé však přiznat, že bez hluboké reformy celkového systému v kraji se situace nezmění.
Kdy se začne v novém objektu léčit?
Zdravotní personál by se měl v novém objektu začít zabydlovat v druhé polovině roku. Doufám, že obyvatele Klatov a celé spádové oblasti tam začne v plném rozsahu uzdravovat od března 2012.
Plzeňský kraj v závěru loňského roku také zřídil společnost Zdravotnický holding Plz. kraje. Je to také jedna z cest, jak řešit regionálně krizi ve zdravotnictví?
Na začátku bych měl připomenout, že zdravotnický holding vznikl ještě před hromadnými výpověďmi lékařů. Neměl tedy řešit prioritně aktuální lékařskou krizi, což ani v současnosti ze své pozice krajské instituce nemůže. Může jen zmírňovat dopad této lékařské krize. Je ale pravdou, že jeho cílem je zefektivnit zdravotní péči v kraji.
Jak?
Zdravotnický holding má v oblastech, kde je to vhodné, zastřešovat na základě ovládacích smluv zdravotnické subjekty zřizované Plzeňským krajem. Těch subjektů je sedm – čtyři nemocnice, dvě zařízení následné péče a záchranná zdravotní služba. Tyto subjekty budou mít dál své vedení, které bude řídit chod a provoz, bude zodpovědné za léčbu, kvalifikaci personálu apod. To jsou záležitosti, které není vhodné řídit centrálně. To, co ale lze řídit centrálně, bude řešit - například kvůli úsporám - právě holding. Kromě společných nákupů, jednotného systému zásobování, řešení společného vzdělávání personálu, nastavení standardu kvality nebo třeba optimalizace lůžkových kapacit, to bude v první řadě jednání se zdravotními pojišťovnami.
Bude tedy šetřit čas sedmi ředitelů, kteří vyjednávají s pojišťovnami paralelně?
Nejen to. Z pozice centrálního orgánu bude mít holding mnohem silnější vyjednávací pozici než jednotlivé subjekty. Očekáváme, že to povede ke zvýšení úhrad za léčebné úkony, které jsou v Plzeňském kraji dlouhodobě pod celostátním průměrem, a dále k včasnějším platbám pojišťoven. Právě platby pojišťoven považuje za problém většina šéfů našich zdravotnických zařízení. Příjmy od pojišťoven jsou pod průměrným příjmem všech krajských nemocnic v zemi. Systém proplácení zdravotní péče v ČR je podle mě těžkopádný a neprůhledný.
Uvedl jste, že holding bude řešit i společný nákup, zřejmě služeb a materiálu. Konkrétně na to jste ale také zřídili speciální subjekt Centrální nákup.
Zdravotnictví je velmi specifická oblast. V nákupech pro ni proto budou oba subjekty velmi úzce kooperovat. Holding po domluvě s nemocnicemi vytvoří přesný požadavek na nákup a CN jen zrealizuje obchodní soutěž. Rozhodně nebudou svoji práci dublovat. CN tu totiž není jen pro Zdravotnický holding ale pro dalších zhruba 140 dalších organizací.
Vysvětlete tedy jeho přednosti?
Kraj zřizuje zmíněných cca 140 organizací, z nichž každá poptává a nakupuje různý materiál od kancelářského až třeba po stavební stroj a také služby od účetních třeba po internet. V každé organizaci toto řešili různí lidé, kteří často nakupovali úplně to samé jen každý do jiné budovy. To je neefektivní. V CN nahradí malý počet lidí těch několik desítek, kteří řešili nákupy v organizacích. CN jen přebírá požadavky, sumarizuje je a realizuje nákup pro všechny společně. Kromě personálních úspor to má několik dalších nemalých výhod. Za prvé se uspoří nákupem velkých objemů. Za druhé v CN jsou specialisté na tuto činnost, kteří dokážou připravit zadání tak, aby se dosáhlo nejnižší ceny. A v neposlední řadě bude mnohem snazší a efektivnější nastavit kontrolní mechanismus případného korupčního jednání.
Centrální nákup už funguje osm měsíců. Daří se naplňovat stanovené cíle?
Ano, i když k úplné spokojenosti je potřeba ještě mnohé udělat. CN jednoznačně pomáhá šetřit krajské prostředky. Chcete-li konkrétní čísla, pak již organizace pomohla do konce loňského roku uspořit jiným subjektům v téměř 40 veřejných soutěžích 50 milionů korun. To číslo není ale zdaleka konečné. Dalších 40 loni vypsaných soutěží totiž ještě není uzavřeno. V letošním roce se pak počítá, že počet tendrů poroste a budou mezi nimi i velké energetické tendry. Je tak velmi pravděpodobné, že úspory se mohou pohybovat v řádech stovek milionů.
V jakých soutěžích se zatím podařilo uspořit?
Nejvýznamnějších úspor jsme zatím dosáhli v nákupu telekomunikačních služeb. A teď pozor: CN je pořídil oproti souhrnu nákladů jednotlivých subjektů levněji skoro o 70 procent, tedy o 12 milionů korun. Další významné úspory se dosáhlo při nákupu jedné skupiny přístrojů pro klatovskou nemocnici. Původně odhadovaná cena byla 100 milionů korun, CN vypsal soutěž na 80 a vítězná nabídka byla ještě o osm méně.
Zajímavé. Ale vraťme se k rozpočtu na příští rok a třeba právě k těm kilometrům silnic, které jste nakousl. Kde by řidiči mohli jezdit letos po novém koberci?
Chystá se rekonstrukce silnice II/230 Přeštice – Nepomuk. Stav této silnice je jedním z nejhorších v kraji. Plánuje se úplná rekonstrukce povrchů a v některých místech posunutí silnice, tedy přeložky. Ta investice je v první etapě kolem 250 milionů korun. Určitě se začne letos. Skončí se ale až příští rok.
Rekonstrukce povrchů se bude dělat také na komunikaci z Klenčí na hraniční přechod Lísková a rekonstrukce včetně přeložek pak i na silnici mezi Borem a Tachovem. Investice jsou také v řádech stovek milionů. Mimo to se budou opravovat plzeňské ulice K Hrádku a Ve Višňovce. Není to ale zdaleka vše. A co bych neměl opomenout je, že mnohé z těchto staveb se daří realizovat díky dotačním titulům.
Připomeňte hlavní loňské dopravní investice.
Mluvím stále o komunikacích, které patří kraji. Mezi nimi se loni podařil udělat nový povrch na silnici z Všerub do Kdyně, dále z obce Kolinec do Hrádku u Sušice a rekonstruovali jsme třeba průtah Hojsovou Stráží. A možná ještě k těm plánovaným dopravním investicím, protože kraj nejenže rekonstruuje, ale také staví nové. U těch nových stojí za zmínku výstavba západního obchvatu Plzně. První etapa by měla být hotova do dvou let. Jen připomenu, že obchvat staví kraj společně s městem Plzeň.
Jaké jsou další investiční položky v letošním rozpočtu?
Významné jsou investice do sociální oblasti, která je podobně jako zdravotnictví v těžké situaci. Jen ve zkratce - dokončujeme rekonstrukci objektu sociálních služeb Liblín v Kozojedech, Centra sociálních služeb v Domažlicích a Domova pro osoby se zdravotním postižením v Bystřici nad Úhlavou. Dále plánujeme transformaci Domova pro osoby se zdravotním postižením ve Stodě. Těch investice je celá řada.
Plzeňský kraj se podílí na podpoře regionálních výrobců potravin vyhlášením tzv. Regionální potraviny Plzeňského kraje. Máte nějakou oblíbenou?
Asi jako většina mužů mám slabost pro sladké a chutnají mi koláče z Krchleb nebo regionální med.
Partnery soutěže jsme už od začátku. Podařilo se díky ní odhalit celou řadu kvalitních a dobrých výrobků. Jen pro upřesnění: koláče jsou vítězi pouze jedné z šesti kategorií, ve kterých je soutěž vyhlašována. Podporou soutěže ale chceme kromě výrobců propagovat i místní zemědělce a samozřejmě region.
Na závěr již trochu odlehčeně. Co Vás baví, co máte rád?
Jsem vášnivý rybář. Je pravda, že v poslední době nemám na svého koníčka tolik času, kolik bych si představoval. Ale alespoň jednou za čas si dopřeju dovolenou v tzv. rybářských rájích. Letos v květnu se chystám s přáteli do Švédska.
