Smutné je, že tahle informace je stále aktuální. A to i přesto, že na ni opakovaně již více než dvanáct měsíců upozorňuje ČSSD. Téměř rok také leží na stole tři varianty možného řešení. Překvapivé je, že se žádnou z nich dosud nikdo z kompetentních lidí nezabýval.
Bohužel to platí i pro generálního ředitele Českých drah Dalibora Zeleného, který v pořadu Otázky Václava Moravce slíbil, že chce Cargu pomoci. Podle něj společnost až doposud řídili lidé, kteří o dopravě vůbec nic nevěděli. S jeho nástupem, tedy před čtyřmi měsíci, však přišli odborníci, kteří to teď dávají do pořádku. Jako příklad uvádí, že dráhy jako laskavá matka pomohou svému dítěti, když odkoupí zbytné lokomotivy a vagony v hodnotě 360 milionů korun. Zelený však zároveň připouští, že je to jen jednorázová akce, která instituci nezachrání.
Slova pana Zeleného o záchraně Carga znějí v tomto kontextu přinejmenším podivně. Předně je nutné zdůraznit, že je velmi sporné, zda vůbec České dráhy mohou podle stávající legislativy od své dcery cokoli kupovat. Navíc bude i velmi problematické tento případný "obchod" zdůvodnit. Zvláště, když tak může být ohrožena stabilita finančních zdrojů "matky". Neméně podivné je pak i to, že řešení, které generální ředitel navrhuje, nepovažuje ani on sám za systémové. Celý záchranný plán pro ČD Cargo se tak vlastně zužuje jen na změny smluv, které generální ředitel v rozhovoru rovněž připustil. To, přeloženo do normálního jazyka, znamená snížení platů lidem, kteří ve společnosti pracují, případně jejich daleko jednodušší a snazší propouštění.
Úkolem managementu, a potažmo také generálního ředitele, je připravit alespoň střednědobý plán. Jeho cílem by mělo být sdělení pro investory, že podnik současnou situaci zvládne a je připraven čelit příštím výzvám s tím, že zároveň zůstane zachován sociální smír. Plán by proto měl vycházet z reálných čísel a například z forenzního auditu. S čísly se však v ČD Cargo neuvěřitelně žongluje, o auditu, který nebyl dosud nikdy proveden, se opět mlčí a plán je vytvářen v několika variantách. Vypadá to, že namísto pravdivých skutečností odráží spíše přání a pocity zpracovatelů.
V diskusi se tak vůbec nehovořilo například o nutnosti narovnání podmínek pro přepravu nákladu po kolejích a po silnici. Nikdo nezdůraznil potřebu odstranění legislativních překážek, které brání vstupu konkurence, ani ustavení nezávislého regulátora. Nedozvěděli jsme se nic o snaze snížit ekologické daně, které paradoxně ekologickou dopravu po kolejích zdražují, ani o případné slevě za dopravní cestu v segmentu jednotlivých zakázek. Rozhovor o situaci v ČD Cargo tak bohužel vyzněl úplně zbytečně, protože nepřinesl vůbec nic nového. Tedy snad kromě toho, že si tak generální ředitel vytvořil docela "chytré" alibi. Možná pro případ, že by ho pro nečinnost chtěl v budoucnu někdo odvolat.
