je pro mne velkou ctí, že zde mohu dnes vystoupit a říci v krátkosti několik vět při této velmi slavnostní příležitosti:

Těší mne, že mohu konstatovat, že vzájemné vztahy našich států jsou na historicky nejlepší úrovni, o čemž svědčí vysoká četnost vzájemných politických kontaktů, zvyšující se dynamika hospodářské spolupráce i bohatá síť aktivit na nevládní úrovni;

Jak jistě víte, počátek našich vztahů se datuje ještě před vznik samostatného státu Izrael. Na jaře roku 1927 navštívil britské mandátní území Palestina československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk a při své cestě se aktivně věnoval poznávání místní židovské komunity a sionistického projektu - stal se tak vůbec prvním prezidentem na světě, který po 1. světové válce navštívil Jeruzalém a Tel Aviv;

Česká republika je stabilním partnerem a podporovatelem Izraele. Myslím si, že je to tak především proto, že se navzájem prostě dobře známe a důvěřujeme si jako přátelé.

I proto možná bereme s určitou rezervou věrohodnost zpráv o údajně zlém Izraeli, který tak často šíří především některá západoevropská média a neziskové organizace;

Pokud jde o Masarykův vztah k Židům, ten byl samozřejmě vřelý vždy. Stačí připomenout jeho angažmá v ostudné soudní kauze z roku 1899, kdy byl český Žid Leopold Hilsner naprosto absurdně obviněn z rituální vraždy. Masaryk se tehdy jak známo postavil jako jeden z mála veřejných činitelů na jeho obranu. Vysloužil si tak bohužel na několik let nenávist části veřejnosti, která byla tehdy vůči Židům ještě silně ovlivněna, dalo by se říct až středověkými předsudky.

To, že se o dvacet let později stal nesmírně populárním prezidentem, vypovídá i o velké cestě, kterou za tu dobu ušla československá veřejnost ve svém vztahu k Židům;

Ostatně Židé to Masarykovi nezapomněli. Když za první světové války v emigraci získával podporu pro vznik samostatného československého státu, výrazně mu pomohly vliv a styky řady židovských hospodářských, politických a kulturních činitelů a subjektů. Často se zmiňuje role Československa při vzniku státu Izrael, ale ono to bylo vlastně vzájemné – role Židů byla pro Masaryka tehdy klíčová;

Jako prezident se Masaryk dále výrazně zasazoval ve prospěch práv Židů. Židovská národnost byla uznána v nové československé ústavě z roku 1920 – jako první na světě;

Je všeobecně známo, že to bylo právě Československo, které od konce 2. světové války patřilo k největším zastáncům vzniku Izraele, jehož 70 let si tady dnes připomínáme. A byl to opět Masaryk, ne však náš první prezident, ale jeho syn Jan, který na půdě OSN otevřeně podpořil tuto myšlenku.

O roli Československa v prvních těžkých dnech a měsících života nového izraelského státu už se toho řeklo a napsalo dost a dost. Nejednalo se jen o vojenský materiál, ale i podíl na formování izraelské armády. To jsou všeobecně známé věci;

Ostatně dnes jsou tu s námi přítomni pan Avraham Harshalom a pan Jehuda Manor, a ti by o tom mohli vyprávět daleko zasvěceněji než já. Přežili hrůzy 2. světové války, poté absolvovali letecký výcvik v Československu a následně stáli u zrodu izraelského letectva.

Vážení pánové, z Vaší odvahy a věrnosti by si dnešní mladí lidé měli brát příklad. Lidé jako Vy jsou pro mě opravdovými hrdiny a proto mi dovolte, abych Vám oběma jménem celého českého národa projevil naši úctu a uznání;

Na závěr mi dovolte ještě jednou zmínit prezidenta Masaryka, který v závěru svého života pronesl velmi výstižnou větu: „Mnoho bojů jsem vedl, ale boj proti antisemitismu mě stál nejvíce úsilí, nejvíce času a největší duševní vypětí“.

Je velmi varující, že v řadě zejména západoevropských zemí pozorujeme v posledních letech nárůst antisemitismu. Ty středověké předsudky, které už jsem zmiňoval, jakoby znovu ožívají. Velmi opatrná pozice České republiky vůči imigraci z muslimských zemí pramení i z toho, že na Západě vidíme obrovské problémy, které to přináší a které nejen západoevropští Židé někdy dost bolestivě pociťují. Je tedy zjevné, že boj proti antisemitismu ještě bohužel zdaleka není dobojován.

Dámy a pánové, děkuji Vám za pozornost.