Děkuji za slovo, vážený pane předsedo, vážené dámy a vážení pánové, kolegyně a kolegové, vážený pane ministře, nejprve dovolte, abych vám poděkovala, těm, kteří jste hlasovali pro zařazení tohoto mimořádného bodu. Jsem si vědoma toho, že dnešní jednací den byl dlouhý...
Máme před sebou ještě dlouhý program zítra, chápu, že to je taková věc, která asi ne každému se líbila, zařazení tohoto bodu, ale přesto podle toho, jak jsem s některými z vás mluvila během dne, zaznamenali jsme zprávy, které nás zneklidnily. Využívám proto přítomnosti místopředsedy vlády, pana ministra dopravy Karla Havlíčka, a průmyslu a obchodu, promiňte, abych získala i jménem vaším nějaké informace nebo jeho náhled na to, co se stalo. Pro přiblížení...
Včera, tedy 20. července, se podle informací, které jsme měli možnost přečíst si v médiích, uskutečnila kontrola Státního úřadu inspekce práce v jedné z firem v Krupce na Teplicku. Akce se mělo zúčastnit 20 úředníků a 20 policistů. Čerpám z veřejných zdrojů tyto informace. Zúčastnila se jí také ministryně práce Jana Maláčová a kandidát do voleb do Poslanecké sněmovny za ČSSD Martin Stropnický.
K průběhu této akce se v médiích vyjádřil vlastník firmy, popisuje ji jako chaotickou, kdy část účastníků té kontroly ani netušila, v jakém provozu, v jaké firmě se nacházejí. Ve firmě, která vyrábí žiletky, jak jsem se dočetla, padaly dotazy, zda vyrábějí auta... Asi ta příprava na tu kontrolu byla velmi specifická, nevím, jaké lepší slovo pro to mají.
Dále říká pan majitel firmy, že ty jednotlivé skupiny se tak rozprskly v té jeho firmě, v tom provozu, kontrolovala jedna to, co už zkontrolovala druhá, neměly o sobě přehled, kde zasahují policisté, kde zasahují tedy úředníci úřadu inspekce práce... A že to bylo celé velmi zvláštní, že se nekoordinovaně pohybovali v prostoru, ve zmatku a chaosu, opakovali kontroly na jednotlivých pracovištích.
Je to pro mě opravdu neskousnutelný případ toho, jak zachází státní moc s lidmi, kteří zaměstnávají jiné, odvádí daně našemu státu, podílí se na tom, aby i v době po covidu jsme se ekonomicky zmátořili. V této době, kdy řadu ran sčítáme, na sobě, individuálně, v rodinách, na zdraví, v podnikání, ve veřejných financích, městech atd., nenapadne paní ministryni práce Maláčovou nic lepšího než vyhlásit akci, která se jmenuje podle ní Férová práce, což je nějaký marketingový tah, nevím, kdo jim to nakukal, který specialista ji k tomu vybídl, ale prostě takhle tu akci nazvala. Pozoruhodné je na tom také to, že šla sama, navlékla si tu bundičku, vzadu má nějaký nápis „inspektor práce“ nebo něco takového, šla sama na tuto kontrolu. Nevím, paní senátorky a páni senátoři, zda si umíte představit, teď v tuto chvíli, každý jednotlivě z vás, že se seberete, z nějakého hnutí mysli, ráno přijdete do jakékoli firmy, živnosti, obchodu, bez ohlášení, bez dovolení se, bez pozvání, prostě nějakým způsobem projdete vrátnicí, já si neumím představit, jak bychom to my udělali, my asi ne, ale paní ministryně je nějaký nadčlověk, nebo členové vlády se za ně považují, ta tedy má pocit, že může do jakékoli firmy, kdykoli se jí zalíbí, bez jakéhokoli aviza vtrhnout a dělat si tam, co se jí zlíbí, a udělat si z toho ještě nějakou marketingovou kampaň.
Mě by tedy zajímalo a poprosila bych teď pana místopředsedu vládu, protože je místopředsedou vlády, nemůže říct, že ho to nezajímá, nemůže říct, že vláda od tohoto dává ruce pryč, že on s tím nemá nic společného, že to je věc ČSSD, že oni za to prostě nemohou... Mě by zajímalo, zda může existovat z vašeho pohledu, vážený pane místopředsedo vlády, nějaké oprávnění pro člena vlády, aby si bez toho předchozího ohlášení vynutil vstup do jakékoli firmy v naší zemi bez toho, že by o ní sám majitel, o takové návštěvě, věděl. Zajímalo by mě, o jakou akci šlo. Já bych chtěla vědět, jestli jde o volební akci, když tam tedy byl pan Martin Stropnický, který je kandidátem za ČSSD do Poslanecké sněmovny... Zkuste mi někdo říct, co tam tento člověk dělal, z jakého titulu tam byl. On je úředník, on může kontrolovat jakoukoli firmu? Kdokoli se z ulice může sebrat a může říct: Mně se nelíbí, mám podezření, že vy jste nějaká divná firma, já jdu k vám, já si tady zkontroluji, jestli vaši zaměstnanci mají stanovenou pracovní dobu takovou nebo makovou, jestli dostávají plat takový nebo makový, jestli to řádně vykazujete ve všech svých evidencích, jestli podáváte všechna hlášení patřičným úřadům... Může to někdo udělat jen tak ze své vlastní vůle? Takhle si počíná prostě gang mafie, naprosto nezodpovědně, bezohledně. Nemám pro to slov. Já jsem z toho šokovaná, z tohoto kroku.
A teď pokud jde o volební akci, čemuž by nasvědčovala účast Martina Stropnického, tak jak se k tomu postavíme? Jak se k tomu postaví vláda? To opravdu... Ministr průmyslu a obchodu, kterému má ležet na srdci to, aby náš průmysl šlapal, obchod jel, firmy mohly fungovat, tak se bude dívat na takovouto naprosto zvůli, kde paní ministryně sebere kohokoli kdo za ni kandiduje, myslí si, že jí to přinese body, vezme si vestičku, napíše Férová práce a vyrazí do akce? Vy se na to budete jenom tak dívat?
Nebo mi vysvětlete, že šlo o pracovní povinnosti, paní ministryně, že to vyplývá z jejích kompetencí, z její agendy, že to takto běžně i vy třeba sám děláte, že prostě nečekán, nezván, otevřete dveře, jsem tu a budu u vás bydlet.
Zajímalo by mě, když paní ministryně oznamuje, že tato akce Férová práce bude pokračovat u dalších asi 60 zaměstnavatelů, Martin Stropnický avizuje, že se všech těchto akcí spolu s ní i nadále bude zúčastňovat, tak jak se to kloubí s tím, jaké on tam má pracovní postavení, jak se to kloubí s tím, zda ona dělá nebo nedělá kampaň, jak my na to máme jenom tak přihlížet a říct: Tak s tím nic nenaděláme... Nebo můžeme chtít po vládě, aby se chovala seriózně a zodpovědně, tlačit ji k tomu, aby prostě takovouto zvůli zatrhla? Já si myslím, že to musíme udělat, že ta příležitost dneska nastala, abychom to takhle nahlas řekli. Mělo by nás také zajímat, zda paní ministryně porušila či neporušila své kompetence, zda například nedošlo z její strany, nebo ze strany Martina Stropnického, k porušení zákona. V médiích se objevují odkazy na možný trestný čin dle § 328 trestního zákoníku, přisvojení pravomoci úřadu, což tedy v případě Martina Stropnického bych tak viděla úplně jednoznačně, protože člověk bez jakéhokoli oprávnění přijde a kontroluje tam zaměstnance, dožaduje se všech výhod nebo plnění všech povinností ze strany zaměstnavatele vůči němu, když žádné oprávnění nemá.
To jsou v rychlosti nahodilé otázky, chci, aby zazněla jednoznačně výhrada proti tomu, aby se takto státní moc k našim zaměstnavatelům chovala, aby se chovala jako naprosto nadřízený, nikoli jako partner, aby tuto zvůli, kterou terorizuje tu podnikatelskou sféru svou nekompetencí, nebudu už ani odkazovat na to, že v době covidu řada soudů shledala různá nařízení vlády jako protiprávní, tak jestli v tomto teroru hodlá pokračovat. To je mé úvodní slovo.
Připravila jsem ve spolupráci s některými kolegy návrh usnesení, který vám byl rozdán, vážené kolegyně a kolegové, na stoly, poprosím vás, abyste si tam škrtli slova „předsedy Strany zelených“, protože Martin Stropnický byl předsedou Strany zelených, ale již jím není, tak abychom toto měli v pořádku. Návrh usnesení máte před sebou. Tolik na úvod mé slovo. Děkuji.
