Děkuji za slovo, vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, pane 1. místopředsedo vlády, děkuji za toto představení ze strany vlády k tématu a k usnesení, kterým se obrátil na vládu ČR Senát. V té době jsem nebyla členkou této komory, ale dovolím si teď to vysvětlení nebo odpověď, kterou nám tady prezentoval 1. místopředseda vlády Karel Havlíček, trochu rozšířit o nějaké postřehy z toho, jak vnímám aktuální situaci dnes, protože si myslím, že do rozpravy i toto patří, ne pouze to vyhodnocení usnesení a odpovědi na ně, ale v čase jsme se posunuli a chtěla bych některé věci okomentovat.
Tou první věcí je situace v našich školách. Jenom pro úvod uvedu, že touto situací se česká veřejnost zabývala už někdy od 23. září, kdy tehdejší ministr Roman Prymula řekl, že uzavírání 1. stupně škol nepřichází příliš v úvahu. Za pár dnů nato oznámil, že tedy školy se zavírají, ale 2. listopadu se stoprocentně děti do škol vrátí. Stvrdil to po nějakém sporu, mediálním sporu, který měl s ministrem Plagou, ministrem školství, tak ministrovi školství oponoval a řekl: Ne, určitě, to by musela, nevím jak to řekl, vybuchnout jaderná elektrárna, a to by se děti nemohly asi vrátit do škol, ale pakliže nevybuchne, tak 2. listopadu děti nastupují do škol. Včera, kvituji s povděkem, jsem zaznamenala oznámení, že od 18. listopadu se budou vracet děti do škol, žáci 1. a 2. ročníků a snad i žáci přípravných tříd základních škol i škol speciálních. To je určitě pozitivní, ale nicméně to, co tady říkám, dokládá nejistotu, kterou si procházel celý resort školství, ale současně s nimi i rodiče a všichni žáci a studenti. Stojí za to připomenout, že z řad odborné veřejnosti, pedagogické veřejnosti, se ozývala řada výhrad, a to zejména k tomu, že nemají data, na základě kterých vláda rozhodla o tom, že školy budou uzavřeny. Mám tady nějaký výpis z těch, kteří se ozvali, např. předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová říká, že o návrat dětí do škol nastojí naprostá většina učitelů, pan ministr Blatný v reakci na některé studie zahraniční, které se zabývaly tím, zda skutečně nákaza se šíří prostřednictvím škol, řekl, že my taková data nemáme, ale že pevně věří, že to máme propočítané dobře. Předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová říká, že ji to moc nepřesvědčilo, a ještě stojí za to odcitovat jeden názor, a to je hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň, který říká, cituji: „Jako u všech státních kroků spojených s covidem hlavní náklady přijdou až v budoucnu, bude tu generace méně vzdělávaná než v zahraničí, naše děti budou méně úspěšné v konkurenci o místa na kvalitních zahraničních univerzitách a méně potom přivezou své znalosti zpátky.“ Stojí za to, když teď mluvím o zahraničních zkušenostech, odcitovat výzkum vědeckého týmu z Německa. Informovaly o tomto výzkumu Hospodářské noviny na začátku listopadu letošního roku. Tento výzkum tvrdí, byl proveden po celém Německu, že k nárůstu počtu případů nedošlo kvůli školám, že jejich zavření má navíc na žáky velmi vážné dopady. Citace: „Pokud někdo tvrdí, že otevření škol po letních prázdninách výrazně zhoršilo pandemii, měl by to dokázat.“ Tvrdí němečtí vědci. A dodávají: „Analýzu jsme udělali na základě toho, jak v německých spolkových zemích končily letní prázdniny. Každá země to má jinak, někde se žáci vrátili do školy už 4. srpna, jinde prázdniny trvaly až do půlky října, a my jsme den po dni srovnávali, jak přibývali pozitivně testovaní lidé v zemích, které školy otevřely, v porovnání s těmi, kde školy zůstávaly zavřené. Naše data ukazují, že k nárůstu případů nedošlo kvůli otevření škol.“
Já to jenom uvádím jako citaci, která stojí za to, abychom v celé šíři probírali tento problém.
Němečtí vědci říkají, že za použití celé řady různých metod nenašli jediný důkaz, že by se počet nakažených zvýšil kvůli opětovnému otevření škol. Uvedu ještě pár příkladů, jak to probíhalo v Evropě. Od 19. října se na 2 týdny uzavřely školy v Severním Irsku, ale nebylo to v celé Velké Británii, Slovensko uzavřelo školy, ale netýkalo se to 1. stupně základních škol ani školek. Nejmenší děti, tedy 1. až 3. ročník, mohly chodit do škol i v sousedním Polsku, kde jinak byla zavedena distanční výuka. V Itálii a Španělsku to bylo obdobné, také tam ty nejmenší děti chodily do škol. Podrobně zůstaly školy otevřeny ve Francii či sousedním Rakousku. I v Německu. To je první část, co se týká oblasti školství.
Druhá oblast, kterou chci zmínit, je ochrana seniorů, protože ke mně přichází řada ohlasů právě ze sociální oblasti, která se týká toho, jak vláda zanedbala přípravu na ochranu našich seniorů. Zabývají se tím různé organizace. Jsou mezi nimi například Asociace poskytovatelů sociálních služeb, kdy její zástupce Jiří Horecký považuje dnešní vývoj v sociálních službách za mnohonásobně horší než v jarních měsících. Nejhorší situace, říká, byla v dubnu, kdy se covid objevil ve 30 zařízeních, v současné době je to v 550 sociálních službách. Jsou zde výhrady k velmi pozdnímu testování, které je v těchto ústavech zaváděno. Upozorňuje na to například epidemiolog Tomáš Beran, který říká, že už na přelomu srpna a září intervenoval, aby vláda k tomu přistoupila. Nic se nestalo. Totéž v květnu. Už tehdy ředitel společnosti Podané ruce Jindřich Vobořil vyzýval na vládě, aby se prioritně věnovala ochraně sociálních ústavů a domovů důchodců. Nestalo se nic. Dokonce paní ministryně sociálních věcí Jana Maláčová přehazuje tuto vinu zase na bývalého ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, což už nám může připadat jenom takový smutný kolorit. Nicméně fakta zůstávají, že v tomto zaznamenáváme selhání a veliké zpoždění v rozhodování vlády.
Totéž se dá říct o třetí oblasti, kterou chci zmínit, a to je tedy ten částečný nebo úplný, nebo já nevím, jak to kdo vidíte a hodnotíte, lockdown, kde byly ujišťovány zase podnikatelské subjekty o tom, že to nepřijde ze dne na den, že to nebude tak, aby se nemohly připravit. A pravý opak se stal pravdou. Takže zase to, co bylo na jaře, řada těch služeb v sektoru obchodu a služeb, který tvoří 60 % ekonomického výkonu země, byl zase ze dne na den odstaven a postaven do velmi komplikované situace.
To jsou poznámky z těchto tří oblastí a dovolte mi ještě odcitovat jednu věc, která si myslím, že s tím také souvisí. Obrátil se na mne pan doktor Michal Walter, předseda Unie psychologických asociací ČR, který se snažil oslovit předsedu vlády i místopředsedu vlády Karla Havlíčka, poslal jim dopis, ve kterém zmiňuje, že dochází vinou usnesení vlády ze dne 21. října, byla to usnesení č. 1079 a 1078, kdy byly uzavřeny psychologické poradny zejména těch, kteří nejsou poskytovateli pouze v rámci zdravotnictví či sociálních služeb, ale podílejí se na nich jako psychologové vykonávající tuto činnost na základě živnostenského oprávnění, tak tito lidé museli uzavřít své organizace. Argumentují tím, že v současné době, když nemohou poskytovat svým klientům tyto služby, nemohou jim v osobním kontaktu ve svých ordinacích pomoci, nemohou tím dostatečně efektivně přispět ke zmírnění dopadů aktuální situace v ČR na duševní zdraví naší populace. Zmiňuje pan doktor Walter mnoho lidí, kteří se ocitají v extrémně složité situaci. Již dostupné studie dokládají zvýšené riziko pro psychické zdraví populace, ať už jsou to deprese, úzkostné stavy, sebevraždy, domácí násilí. V tom dopise popisuje to, že kdyby alespoň tyto oblasti mohly být dostupné pro veřejnost, která se opravdu potýká v nejrůznějších směrech se závažnou situací, tato pomoc by byla velmi účinná, dokládá, že nestačí jenom to, že je zajišťována v resortu zdravotnictví nebo případně v resortu sociálních služeb, ale že tento soukromý sektor byl opomenut. Žádal, aby vláda přijala výjimku z tohoto usnesení a umožnila fungovat těmto odborníkům, kteří by mohli poskytnout lidem určenou pomoc. Dostala jsem včera, myslím, já jsem oslovila jak předsedu vlády, tak pana místopředsedu Havlíčka, aby mi odpověděli, zda s tím lze nebo nelze něco dělat. Včera jsem dostala nějaký dopis, přeposlaný od předsedy vlády, který odpovídá panu doktorovi Walterovi, ale odpovídá mu ve smyslu, že to zůstane tak, jak je to rozhodnuté. Že tudíž si s tím veřejné zdravotnictví a veřejný sektor poradí sám. Tento soukromý sektor zůstane dál odstaven. Což si myslím, že je chyba. Jsem přesvědčena o tom, že jakákoli pomoc v této oblasti, pokud může být poskytnuta, tak poskytnuta být má. A nevidím logiku v tom, aby tyto ordinace byly zavřené.
Tolik několik mých poznámek k tomu, jak se na mě obrací různí lidé, specialisté, chtěla jsem je zde alespoň touto formou uvést. A pokud by byl ochoten pan místopředseda vlády na ně reagovat, tak bych to uvítala. Děkuji vám všem za pozornost.
