Několik příkladů:
1) Volby 2010:
KSČM získala 11,27%, 26 křesel.
Měla jsem nominaci na funkci předsedkyně sněmovny a souhlasila jsem s
ní za podmínky, že komunisté ve vedení sněmovny nebudou. A nebyli. Máme
přece zákon o zločinnosti a protiprávnosti komunistického režimu.
Ustavující schůze trvala 3 dny, od 22.-24. června. Následující den
podala demisi úřednická vláda Jana Fischera. 13. července byla jmenována
vláda Petra Nečase.
2) Volby 2013:
ODS získala 7,72 %, 16 křesel, ve vedení sněmovny nebyla. KDU-ČSL s
nižším ziskem hlasů (6,78%, 14 křesel) místopředsedu sněmovny měla.
Předsedou sněmovny byl zvolen Jan Hamáček, komunista Filip se vrátil do
vedení.
Ustavující schůze trvala tři dny, od 25. - 27. listopadu. Úřednickou
vládu Jiřího Rusnoka, která nezískala důvěru sněmovny, držel Miloš Zeman
u moci od 10. července 2013 do 29. ledna 2014., necelých sedm měsíců.
Až poté jmenoval prezident předsedou vlády vítěze voleb B. Sobotku.
3) Volby 2017:
ODS byla druhou nejsilnější stranou ve sněmovně. Získala 11,32%, 25
křesel. KSČM skončila až na pátém místě. Získala 7,76%, 15 křesel.
Komunista V. Filip byl zvolen místopředsedou v prvním kole, z vůle
předsedy sněmovny R. Vondráčka se dokonce stal prvním místopředsedou. Ke
zvolení Petra Fialy došlo až po několika kolech, bylo to nedůstojné
divadlo v režii ANO, ČSSD, komunistů a SPD.
Ustavující schůze trvala pět dní, od 20.-24. listopadu. 29. listopadu
podala vláda B. Sobotky demisi, 13.prosince jmenoval Miloš Zeman první
vládu A. Babiše. Tato menšinová vláda nezískala důvěru a vládla z vůle
prezidenta půl roku v demisi.
Za dva týdny začne ustavující schůze nové sněmovny. Komunisté už tam nejsou, expředseda sněmovny Radek Vondráček se bije za Tomia Okamuru. Dosud popírané spojenectví ANO a SPD je potvrzeno.
