Děkuji za slovo. Vážené dámy a pánové, zákon na ochranu zvířat, který nyní projednáváme, má za cíl zvýšení úrovně ochrany zvířat v České republice. Jeho účelem je chránit zvířata před týráním, poškozováním jejich zdraví a jejich usmrcením bez důvodu, byť i z nedbalosti. Češi většinu zvířat milují, ale jsou i výjimky a kvůli těmto výjimkám je třeba ochranu zvířat zpřísnit. Sama jsem chovatelkou zvířat a většina našich členů z SPD, a proto nám není toto téma lhostejné a jakoukoliv právní ochranu zvířat a její zlepšení podpoříme.
Ráda bych se vyjádřila ke svým pozměňovacím návrhům k tomuto zákonu. Prvním z nich je zákaz usmrcení metodou zmražení bez předchozího omráčení.
Všimla jsem si, že tato metoda nepatří mezi zakázané metody usmrcování a vím, že se tak mezi chovateli hadů občas děje. Zvíře coby potravu jen tak zaživa hodí do mrazáku. Bohužel jsem i zaslechla přiznání chovatelky, která takto usmrtila nemocné štěně, protože jí přišlo zbytečné jet na utracení na veterinu. Jelikož se jedná o nehumánní a nepřiměřeně bolestivou formu usmrcení, navrhuji její výslovné uvedení mezi zakázané metody usmrcování.
Druhým pozměňovacím návrhem je povinnost chovatelů po povinném očipování psa ho zaregistrovat do jednoho ze stávajících soukromých registrů, a to do 7 dnů po zavedení čipu. Reaguji tímto na zákonnou povinnost čipování psa, aniž by byl zároveň s tímto zákonem zřízen centrální registr psů, kde by se registrovali. Hlavní důvod pro čipování psů je propojení s očkovacím průkazem, ale i propojení psa s jeho majitelem. To ovšem bez zapsání do registru nejde. Když něco po lidech chceme a dokonce je za nedodržení pokutujeme, musíme jim nabídnout i podmínky pro to, aby mohli svou zákonnou povinnost splnit. Proto navrhuji využít stávající soukromé registry do té doby, než vznikne centrální registr psů, avizovaný Ministerstvem zemědělství od roku 2022. Já neříkám, není to ideální, ale je to jediné, co zatím máme. Bohužel o centrálním registru se hovoří minimálně 10 let a bez něj se nepohneme dál. Ačkoli nebudu nebo nechci srovnávat auta a psy, uvedu malý příklad. Dovolili bychom přidělovat SPZ na auta bez registru aut? To je přece ta samá logika.
Třetím mým pozměňovacím návrhem je zvýšení správních sankcí za týrání zvířat a další přestupky, jehož horní hranice nebyla zvyšována od roku 2008. Poslanecká sněmovna nedávno po dlouhé a intenzivní debatě schválila novelu trestního zákoníku, která výrazně navýšila sazby trestů za trestný čin týrání zvířat a také zavedla novou skutkovou podstatu chovu zvířat v nevhodných podmínkách. Po zvýšení trestu za týrání zvířat se tak jako logický krok nabízí odpovídající zvýšení správních sankcí. Při určení nově navrhované maximální výše sankcí bylo přihlédnuto k maximálním výším sankcí za jiné správní delikty, které jsou méně významné nebo maximálně srovnatelné, srovnatelně významné jako ochrana zvířat proti týrání.
Pro nejzávažnější kategorii přestupků na úseku ochrany zvířat před týráním navrhovatel zachoval horní hranici 500 tisíc, to je nižší hranice, než například maximální sazba pro podnikatele za neoprávněné použití ekoznačky nebo porušení zákazu dovozu kočičí a psí kůže na evropský trh, zde je totiž sankce ve výši 3 milionů. Takže dovoz výrobku obsahujícího kočičí nebo psí kůži je tak paradoxně šestinásobně přísnější, než přestupek utýrání těchto zvířat.
Pro středně závažné přestupky je dnes maximální hranice pokuty 200 tisíc. To je pětinásobně nižší sazba, než například u přestupku neoprávněného nakládání s rodným číslem, za které je stanovena horní hranice pokuty až milion Kč. Přitom nedodržení minimálních standardů pro chov hospodářských zvířat může mít dopad na tisíce živých zvířat.
Poslední z navrhovaných maximálních sazeb dnes 50 tisíc Kč pro méně závažné přestupky je dvakrát nižší, než u přestupku administrativního charakteru spočívajícího například v neodevzdání osvědčení o registraci vozidla provozovatelem vozidla. Přitom nezabránění úniku šelmy má nepochybně závažnější společenské důsledky, než neodevzdání osvědčení o registraci vozidla.
Z výše popsaných důvodů se navrhuje pro fyzické osoby navýšit horní hranici pokuty u nejzávažnějších přestupků na milion Kč, u středně závažných přestupků na 400 tisíc a u nejméně závažných přestupků na horní hranici 100 tisíc. Pro podnikající fyzické a právnické osoby se navrhuje zvýšení horní hranice pokuty u nejzávažnějších přestupků na 3 miliony, u středně závažných přestupků na milion a u nejméně závažných přestupků na 200 tisíc.
Cílem mého čtvrtého pozměňovacího návrhu je vyjmutí psů a koček ze seznamu laboratorních zvířat. Ani nezastírám, že do budoucna by se mohl tento seznam rozšířit například o subhumánní primáty, jelikož testování na zvířatech je velmi kruté a nemorální a logicky stále větší počet volá oprávněně po jejich omezení a maximální snaze zavést větší využití alternativních metod používání, testování bez použití zvířat, které se musí stát prioritou. Problém je v tom, že je to metoda nejlevnější a jedná se pro mnoho lidí o byznys.
Proč právě psi a kočky? Většina z nich jsou našimi blízkými společníky, žijí s námi v našich domácnostech. Poslední dobou vznikají návrhy zákonů pro větší ochranu zvířat a naše společnost vyžaduje každou změnu k jejich lepšímu životu, a já si myslím, že někde se začít musí. Kromě toho psi a kočky tvoří ze všech laboratorních zvířat velmi malé procento, zhruba přes 4 procenta jsou používána velmi často pro vývoj nových chirurgických postupů nebo testování transplantací orgánů a podobně, a dala by se velmi dobře nahradit například prasaty, která se k výzkumu také používají. Ve 21. století by mělo již být skoncováno s praktikami odvětví založeného na pokusech s bezbrannými tvory.
Cílem mého posledního pozměňovacího návrhu je zákaz chovat společně v maloobchodních prodejnách živých zvířat hlodavce samčího a samičího pohlaví, nejde-li o holata určená ke zkrmení. To znamená povinnost rozdělovat hlodavce v prodejnách podle pohlaví. Dnes se to u prodejců živých zvířat hlavně v tzv. Zverimexech prostě neřeší, takže se velmi často stává, že si, ačkoliv nechcete, koupíte březí samičku. Každá samice má být poprvé nakryta až po uplynutí biologické zralosti, která se u různých zvířat liší, a musí být v dobré kondici. Ve Zverimexech se většinou množí všichni navzájem bez ohledu na příbuznost, na biologickou zralost, na kondici nebo bezproblémovou březost a porod. Také hrozí zakoupením jedné nakryté samice, že se doma dočkáme nechtěných přírůstků, pro které je pak problém sehnat novou rodinu, a tím dochází k nežádoucímu množení. Nehledě potom na vysoké náklady veterinární péče v případě nemocí nebo špatného porodu.
Chci vám jenom říct, že už jsem slyšela stovky případů, kdy se tady to děje a kdy lidi volají po změně, aby se opravdu v těch Zverimexech rozdělovala zvířata podle pohlaví. Děkuji.
