SPD používalo v předešlých volbách (mezi jinými hesly i to), že je třeba volit srdcem. Na tomto sloganu se nic nezměnilo. Přesto jsem přesvědčena, že vedle srdce bude nutno zapojit nyní i rozum. Pokud by volič volil jen srdcem, mohl by sice zvolit uskupení jemu blízké, ale zároveň takové, které se nemusí dostat do parlamentu. V takovém případě by byla tato volba marná a jen by posílila ty, kteří vycházejí v současných průzkumech jako  favorité. Je sice jisté, že za všechny průzkumy hovoří nejlépe samotné volby, přesto bych je však tak úplně nezavrhovala a brala je jako jasné varování o tom, kam můžeme po volbách směřovat. Proto by měl každý odpovědný vlastenec volit takové subjekty, které mají reálnou šanci proniknout do sněmovny.                                 

Z vlasteneckých stran je to zatím jen SPD. Každá jiná volba je na vlastenecké scéně hazardem a může v konečném důsledku způsobit jen to, že v PS usedne levicově-zelený prounijní extrémista, kterého bude jistit probruselská TOP 09 a ostatní strany stejně zaměřeného tzv. demobloku.                                                               

V běžných podmínkách a za standartní situace je pro demokracii přínosné, pokud se ve vládě pravidelně střídají různé politické směry a myšlenkové proudy. Slouží to jednak k tomu, aby politický systém nezakrněl a demokracie nezkostnatěla, jednak k tomu, aby poražené strany mohly procházet ozdravnými procesy a na základě utrpěných porážek generovat  nové politické osobnosti. My však nejsme díky výše uvedeným okolnostem ve standardním prostředí. Nesmíme dovolit, aby vládli ti, kteří chystají opatření, jež mohou být pro Českou republiku nevratnými.     Jedná se zejména o vstřícnost k přijetí Eura, otevřenost pro evropskou sdílenou solidaritu (což znamená vstřícnost k migraci) a oslabování vazeb v rámci „V4“, kterou například Piráti vnímají značně negativně a vidí v ní překážku ještě užšího evropského provázání. Každý z těchto jimi prosazovaných důrazů jen více a více vykostí českou národní suverenitu a nezávislost!                                                                                                                   

Je tedy jisté, že ten, kdo si toto nebezpečí uvědomuje, bude muset jako opravdový vlastenec zapojit nejen srdce, ale i rozum. V opačném případě se můžeme dočkat toho, že se staneme první zemí světa, kde bude vládnout prostřednictvím svého příznivce ANTIFA! A takovou alternativu si snad naše země opravdu nezaslouží.