je mi velmi líto, že zde musíme opět diskutovat a obhajovat něco tak samozřejmého, jako je podpora našich zemědělců a spotřebitelů, protože Senát odmítl návrh hnutí SPD na povinný podíl českých potravin v obchodech. Tím návrhem je, že od roku 2022 musí být v prodejnách nad 400 m2 zastoupeno 55 % vybraných potravin z české produkce, v každém dalším roce se procento zvýší o 3 % až do roku 2028, kdy bychom měli dosáhnout minimálně 73 %. Přitom tento náš návrh dostal kladné stanovisko od zemědělského výboru a neutrální stanovisko od Ministerstva zemědělství a úspěšně prošel třetím čtením, tak předpokládám, že je to návrh velmi dobrý, potřebný, jinak byste přece pro něj nehlasovali.
Ale ihned po jeho schválení se však strhla proti SPD a proti poslancům, kteří ho podpořili, neuvěřitelná mediální smršť plná dezinformací typu zdražení potravin a omezení výběru na našich pultech. Mnozí z vás to, vážené kolegyně a kolegové, nezvládli a začali jste ustupovat. Ale my tady nejsme od toho, abychom se báli různých nesmyslných tlaků štvavých médií, které zastupují zájmy Evropské unie, nebo prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Prouzy, který nepokrytě zastupuje zájmy řetězců. Ty se tady mimochodem mají velice dobře, což dosvědčuje jejich množství na počet obyvatel a kilometr čtvereční.
Ale my jsme byli zvoleni, abychom bojovali za naše občany a za jejich zájmy, za naše zemědělce, ovocnáře, zelináře, chovatele. A někdy ten boj za ně předpokládá i odvahu. Odvahu jít proti všem zájmům, které škodí našim občanům. A tuto odvahu ztratil i ministr zemědělství, který najednou podpořil v Senátu vyřazení kvót. Přitom ještě ve Sněmovně po schválení zákona říkal, buďme trošku nacionalisté, co se týká potravin českého zemědělství a naší země. A dají se dohledat další výroky typu, ta myšlenka co nejvyššího zastoupení našich potravin pro nakupující na regálech je dobrá. A pak někde u Moravce v diskusi můžeme z jeho úst uslyšet, že vlastně jenom dával signál zemědělcům, který říkal, ano, my jsme tady pro vás. To je od vás hezké, pane ministře, ten váš signál určitě zajistí odbyt našim zemědělcům. Po tom vašem signálu vlastně začnou pěstovat více jablek, zasadí více květáku, rozšíří chovy prasat.
Dám příklad, jak je na tom stav vepřového, jak jsme na tom s vepřovým masem. Stavy prasat klesly na 1,5 milionu, soběstačnost u vepřového na 35 %. A poslední chovy prasat bojují o přežití. A proč? Výkupní ceny prasat klesly k hranici 30 Kč za kilo. A to i před třiceti lety byla cena vyšší. A přitom průměrné výrobní náklady na kilo vepřového jsou zhruba 45 Kč. Samozřejmě se to liší podle typu a velikosti podniku. Ale jedno je jisté, všichni výrobci prasat prodělávají. A víte, co je na tom nejhorší? Naše české maso se nedostane vůbec k českým zákazníkům. Trh ovládají zahraniční řetězce, a ty ani za tyto podnákladové ceny maso od českých výrobců nevykupují. Přece si nebudou ničit svůj trh, svoje zemědělství, svůj venkov. Však ty řetězce jsou jejich, že ano. Situace je však nyní pro naše chovatele vepřového o hodně horší, neboť jsou zavřeny jídelny, hotely a restaurace, a české maso se zde prostě neprodá vůbec. Takže naše živá prasata vyvážíme stovky kilometrů do Polska, Rumunska a Maďarska. Kde je tolik proklamovaný welfare zvířat? Kde je uhlíková stopa? Kde je ekonomika? Producenti prasat jsou ve ztrátě. Neplatí daně. Platí málo zaměstnancům. Ti odcházejí do montoven a vesnice se vylidňují. Zemědělství nám skomírá. A tito producenti vepřového jistě ocení váš signál, pane ministře. Zrovna tak i brambory, které čeští pěstitelé nedokážou dostat na trh, protože se k nám dovážejí za dumpingové ceny brambory ze zahraničí.
A to bych mohla jmenovat další a další komodity. A jsme u toho. Kdyby se podařilo schválit zákon z pera SPD na podporu českých zemědělců a českých potravin, tohle by se prostě nedělo. Od většiny současných politiků každý den slyšíme, jak je Evropská unie úžasná a myšlenka společné Evropy jak je skvělá, ale společný jednotný trh slouží pouze k ovládnutí našeho trhu. V rámci Evropy jsou nastaveny různé výše dotací včetně těch národních, takže bohatší stát má logicky vyšší dotace, ale tím pádem ovládne trh, a pak si diktuje cenu a kvalitu. Tu kvalitu známe. Dokud všichni nepochopíme, že tento trh je náš a Česká republika je naše a ne evropská, tak budeme nadále pouze kolonií Evropské unie a budou se k nám nadále i tak chovat. Aby se jednou nestalo, že jim dojdou přebytky a ceny pro vybrané lidi budou opravdu světové a maso jen v neděli. Potravinová soběstačnost státu v základních potravinách totiž není prázdný pojem. Náš stát se stává opravdu závislý a vydíratelný v té nejzákladnější lidské potřebě, a to jsou základní potraviny, a to je třeba si uvědomit.
Našemu návrhu obchodníci vyčítají, že prý prodraží výrobky a sníží se výběr potravin. Na to mohu říct jediné: rozhodně se našim zákazníkům výběr zboží nesníží, protože jde o malé procento potravin, které budou zákonem upřednostněny na našich pultech. Jedná se o seznam zhruba sto třiceti základních položek z více než patnácti tisíc nabízených v našich maloobchodech. To je 0,8 % veškerého sortimentu. Jsou to produkty, ve kterých jsme měli stoprocentní soběstačnost v roce 1993 a které jsme schopni si u nás vypěstovat a v případě zvířat odchovat. Nikdo nemůže říct, že se k nám zahraniční zboží přestane úplně dovážet. To je sprostá lež. Výběr rozhodně zůstane zachován na rozdíl od cen. Ty se změní. Ano, to je pravda, ceny se změní. Ne zvýší, jak klamavě tvrdí zástupci řetězců a prolhaná probruselská média, ale naopak u některých komodit sníží. Za nynější vysoké ceny totiž může výlučně agresívní obchodní politika řetězců. Když se zdražuje zelenina, nemůžou za to naši dodavatelé, ale marže řetězců. Ani slevové akce nejdou od nich, ale jdou už od tak stlačených cen dodavatelů. Pokud tedy tak rádi mluví o zdražení našich potravin, tak je na to jediná cesta: nechat si naše zemědělství nadnárodními řetězci zlikvidovat, pak se setkáme s takovým zdražením potravin, až nám to nebude milé. A této cestě hnutí SPD brání právě našim návrhem na zvýšení soběstačnosti, podporou našich zemědělců, ovocnářů, zelinářů a všech těch, co byli doposud nekalými praktikami řetězců úspěšně likvidováni a prostě potřebují zákonnou ochranu, protože malý, ale i velký dodavatel potravin je především český dodavatel a o to tady přece prioritně jde, o větší podporu českých výrobců a ochranu našeho trhu. Každá země si přece logicky hlídá svůj trh. Nehledě na navýšený zájem zákazníků o tuzemské potraviny, které však vzhledem k obchodní a cenové politice řetězců skoro nejsou v nabídce. V čem vlastně spočívá výhoda pro českého spotřebitele jíst zeleninu nevýrazné chuti z dovozu pěstovanou ve skleníku, sklizenou předčasně, kolikrát ještě zelenou a vezenou přes půlku Evropy kamionem? A čeští spotřebitelé to dobře vědí a chtějí naše výrobky. A ještě hůře, jakmile začne nějaká vážnější krize, což se právě stalo v souvislosti s koronavirem nebo třeba uzavření hranic, válka, může se stát cokoliv, pak může být zásobování ze zahraničí zranitelné. To bychom se tu mohli jít leda tak pást, protože bychom nemohli nic dovézt. Stačí se optat v kterékoliv zemi, zdali by nám dovezli u nich v tu chvíli nedostatkové zboží, které pak bude chybět na jejich vlastním trhu. Nedovezli, věřte tomu, že nedovezou.
Jsem velmi ráda, že se nám podařilo zrušit dvojí kvalitu potravin. Jak potravinová soběstačnost, tak i ty potraviny druhé jakosti jsou jedno z nejdůležitějších témat. Je to i dlouhodobé téma SPD, aby měli naši občané kvalitní potraviny za dostupné ceny a aby Evropská unie nedělala z naší země odpadkový koš. Nerozumím ale postoji Senátu, že nechce, aby měli naši občané k dispozici kvalitní české potraviny za přijatelné ceny a abychom si zajistili potravinovou soběstačnost a bezpečnost v základních potravinách. A proto na vás apeluji, vážená Sněmovno, abyste neustupovali tomu strašnému tlaku, který na nás byl vyvíjen, abyste hlasovali pro občany, díky kterým tu jsme a můžeme pro ně pracovat a žádám o podporu tohoto našeho návrhu.
Děkuji.
