Vážení čtenáři, v rámci volební kampaně do krajských voleb v Libereckém kraji jsme za naši stranu NÁRODNÍ PROSPERITA na výzvu internetových novin z České Lípy přistoupili na interview, v němž jsme v odpovědích na otázky redakce k různým tématům, včetně otázek spojených s vlastenectvím, či nacionalizmem a extrémismem, vyjádřili základní názory naší strany. A jak se ukázalo následným množstvím reakcí čtenářů daných „i-novin“ na naše názory, tím, že jsme se otevřeně přihlásili k tolik dnes u nás chybějícímu vlastenectví, píchli jsme do vosího hnízda. Ukázalo se, že díky přihlouplému přesvědčení lidí o tom, že vlastenectví je jen variantou nežádoucího nacionalistického extrémismu, jak tvrdí zdejší „politická elita“, už jenom pouhé slovo „vlastenectví“ asi vyvolává hrůzu a hlavně pak nenávist k těm, kteří se k němu hlásí. Ovšem „duch evropanství“, to je dle takových něco jiného ! A tak z řady reakcí čtenářů zaznívalo k nám opovržení a úšklebky nad naší hloupostí. Ale my zůstaneme těmi, pro které vlastenectví není jen fámou, ale součástí našich charakterů !
Ale tak to, co v těch reakcích na interview zaznívalo, nás vcelku nepřekvapilo. Taková už je dnešní doba. Za nejchytřejší z chytrých se u nás dnes pokládají především jedinci různého stupně omezenosti, žijící v mylných představách o své moudrosti a osvojující si právo „jediné pravdy“. Takže jsme na takové dál nereagovali a věnovali se raději ve své předvolební kampani jiným tématům, která pokládáme za mnohem závažnější, než to hnidopišské mentorování o škodlivosti vlastenectví a vymyšleném extrémismu. Především zaznělo téma regionální zaměstnanosti s některými otázkami, které s tímto souvisejí. K reálnému problému zaměstnanosti v našem regionu, soustředěnému především v různých „montovnách“, jak tomu je v podstatně v celé naší zemi. Vždyť vlastní potenciál významnějších ryze českých firem tady na Liberecku prakticky nemáme. Perfektní privatizace jej totálně odepsala a místo toho nám naši noví političtí představitelé naservírovali nadnárodní koncerny různých zahraničních firem s tím, že to je nový způsob zaměstnanosti. Ale v realitě je to pro našeho člověka zas jen „robotárna“, v níž kvalifikace je až na posledním místě a kde jedinou předností, umožňující postup v rámci firmy, je mimo znalosti cizího jazyka také slepá podřízenost.
Paradoxem, jinde mimo naši zemi nevídaným, je to, že tyto nové zahraniční podniky dostávaly od státu při svém vzniku a pro své působení u nás doslovně nadstandardní podmínky, ze kterých dokázaly důkladně kořistit. Ale jak lhůta nadstandardu vyprší, rázem budou stovky lidí na dlažbě, jak už se konečně někde stalo. Většina těchto firem na našem území také provozuje systém výroby polotovarů výrobků, které se finálně kompletují jinde, aby tu u nás moc zisků nezůstávalo. Nu a potenciál malých soukromých českých firem? Většina jich jede v systému černé ekonomiky, nebo v tzv "švarc-systému". Pokud mají zaměstnance, aby vůbec mohly fungovat, je to trpěný stav a tam rozhodně "daňové úniky" nemáme. Ale zahraniční šikulové, ti si to dokáží vždy zařídit tak, aby jim „to vyšlo“. My však potřebujeme nastavit standardy naší ekonomiky tak, aby prospěch z toho měla především naše země. To by byl skutečný vlastenecký počin, ale jak se zdá, od současné politické elity se nedá očekávat.
Co tedy vlastně potřebujeme ? Kvalifikované české dělníky v českých firmách, které také získají na rozjezd nadstandardní podmínky od státu, jako ty zahraniční, a nezaměstnanost rázem zmizí. Nebo alespoň snížení daní a zákonná opatření, která zajistí, že zisky nebudou proudem odtékat někam do zahraničí, ale z většiny nám zůstanou doma. Nebo lidi budeme jen čekat na profit z turistického ruchu, který nás má všechny živit jako jediný český průmyslový sektor ! Možná si prý dokonce postavíme uvnitř naší země moře, aby turismus u nás měl konečně i tu slanou vodu a mořské pláže. A naši „všemi mastmi mazaní podnikatelé“ budou místo vytváření hodnot kupčit s kde čím, jen ne vytvářet hodnoty, zabezpečovat hodnotné domácí produkty a zaměstnávat vlastní lidi. Uvědomte si, že nás dnes šatí Čína, živí Evropa, firmy bez rodokmenu nás napůl otrocky zaměstnávají v montovnách. I to, že toto všechno probíhá na základě našich vlastních rádoby demokratických zákonech, které si na nás „vymysleli“ naši volení zástupci.
Jen ještě něco tak na okraj. V průmyslových zónách se „mávání vlajkami“ provádí jen na příkaz zaměstnavatele a jinak se nedoporučuje, tedy pokud chcete být ještě zaměstnáni. Reklama cizího kapitálu ve vlasteneckém duchu je hodně tvrdý oříšek, zřejmě přímo neřešitelný ! A ještě jeden paradox. Zajisté jste všichni platově asi tak na úrovni spícího zastupitele, který bezvadně hájí vaše existenční nároky a svými zákony vám dává statut evropana, který je rovnocenným partnerem všude na světě a schvaluje opravdu zajímavé a užitečné miliónové projekty, které nám všem zajisté vyřeší naše každodenní starosti. Např. dotace na cyklostezky se v EU kupodivu najdou, ale pro naše zemědělce, kteří musí nechat pole ladem a dobytek vybíjet, aby se k nám mohly dovážet "zatím levné" potraviny, pro ty se toho moc z eráru nevytáhne. Nebo snad proboha patříte do zcela jiné kategorie? Mezi ty „obyčejné“ a tudíž nezajímavé?
Obecně situace u nás je již taková, že já osobně, a mnozí další spolu se mnou se kochají vidinou, jak těsně před důchodem - který mi bude konečně možná přiznán po dosažení sedmdesáti letech věku - se proháním na kole po evropských cyklostezkách, nebo denně dojíždím na kole 160 kiláčků od místa bydliště do nějaké té montovny, kde mne budou ještě ochotni za pár šupů zaměstnat. Jak šlapu a šlapu a řítím se slepě překrásnou přírodou, v zimě v létě, po hladkém povrchu, jen abych nezmeškal o nějakou minutu začátek směny. To pomyšlení mne nehřeje, ale přímo mrazí ! To, že téměř nepoživatelný chléb a housky budou stále dražší a gumovější, protože se musí dovážet z čím dál větší vzdálenosti přes několik států, kvůli hygieně balit podle nařízení EU do igelitu, to není podstatné. Hlavní je, že na životně nedůležité projekty se vyčerpá nějaká ta „evropská dotace“. Říkáte, že to už je hotový „Kocourkov“ ? Kdepak, to je ještě něco horšího !
A dovolte mi malé odskočení do světové historie. Franklin D. Roosevelt, 32. prezident USA v letech 1933 až 1945, který svůj úřad zastával ze všech amerických prezidentů nejdéle a byl jediným, který byl zvolen do svého úřadu více než dvakrát, rovnou čtyřikrát a který neodmyslitelně patří mezi nejdůležitější osobnosti historie 20. století, řekl : „Míra pokroku nespočívá v tom, zda zvýšíme blahobyt těch, kteří mají dost, nýbrž v tom, že zabezpečíme ty, kteří mají málo.“ Jsem však přesvědčen, že pro většinu našich vládních politiků je tato velká osobnost světových dějin jen velkou neznámou. A jeho názory jsou pro ně jen nesmyslným blábolem. Inu, komu není shůry dáno, tomu není pomoci. Na takové platí jen pořádná „sprcha“.
Pokud jste stejného názoru a napadají vás ještě zajímavější poznatky na toto téma, napište nám. Náš náhled na věci veřejné budeme publikovat také v parlamentních listech, jako memento doby dnešní a blízké budoucnosti. Třeba se v pánech a dámách v parlamentu hne svědomí !
Jiří Klíma, NÁRODNÍ PROSPERITA
