Zatím zatáhli za pomyslnou záchrannou brzdu. A teď uvidíme kam, jak a s kým ten vlak pojede. To je to rozhodující poselství, které ODS vyšle svým dnešním, ale i včerejším a hlavně budoucím voličům. Pokud to dopadne tak, že za relativně ušlechtilou výkladní skříní pojede vše po starém, pak už nebude cesty zpátky.
ODS má možná poslední šanci na svou rehabilitaci. K tomu ovšem nestačí vyměnit jenom pár figur. Podíváte-li se podrobněji na nové vedení, pak zjistíte, že zase tak moc překvapivé není. Petr Nečas neměl alternativu a přijal roli záchrance. Nemělo smysl proti němu stavět protikandidáty, a proto proběhlo vše s demonstrativní přesvědčivostí. Paní Němcová má image slušné a loajální parlamentní harcovnice. S tzv. kmotry a velrybáři si nezadala. Na druhé straně je zřejmé, že její Vysočina ODS volby nevyhrávala. S nevýrazným Vodrážkou, který se stal před časem místopředsedou jaksi omylem, ani nemohla nevyhrát.
Zvolení Alexandra Vondry je překvapivé jenom pro nezasvěcené. Vondra je symbolem odtržení se od Klause, a zároveň je to zkušený politik v oblastech, které ODS potřebuje zvýraznit. Zvláště v bezpečnostní sféře může překrýt pachuť, kterou po sobě zanechal Langer. Další tři nováčci reprezentují mimo jiné silné regiony – Plzeň, Ostravu a Brno. Pánové Drobil a Blažek byli již expředsedou Topolánkem označeni za jeho možné nástupce. A tudíž je zde skryta jistá kontinuita. Ta je také v tom, že jsou oba přátelé různých hráčů ze světa byznysu. Totéž platí i o Jiřím Pospíšilovi a jeho plzeňských vztazích. Pro Pospíšila je pozice ve vedení ODS již druhou záchranářskou misí, po té co se pokouší napravovat reputaci svých Plzeňskách práv.
Podíváte-li se ještě o patro níže – do sestavy Výkonné rady, pak zjistíte, že ne všichni mocní regionální mužové opustili scénu. Najdeme tam Filipa Dvořáka, Pavla Dlouhého a řadu dalších. Chtělo by se přesto věřit tomu, že pro tzv. novou ODS už nebudou politické posty pouhou kořistí. Ale s definitivními soudy si počkejme. Mohlo by to totiž také dopadnout tak, že pod rouškou Rychlých šípů bude dále vládnout v zákulisí Bratrstvo Kočičí pracky, které teď jen strategicky opustilo jeviště. Na druhou stranu si troufnu tvrdit, že už asi nezažijeme kariéry typu Aleše Řebíčka a jemu podobných. Ale těch, kteří do „své“ ODS nainvestovali hodně energie, času a hlavně peněz je stále dost. Nevěřím, že tu svou investici všichni odepíšou, a s pokorou se budou oddávat pokání za své minulé hříchy. A to je největší úskalí dnešní tzv. očisty, proměny a obrody.
Přesto Vám přeji Petře Nečasi velmi upřímně vše dobré. Oceňuji Vaši odvahu a odhodlání. Nezapomeňte se však při cestě vpřed dívat i do zpětných zrcátek. A také občas překontrolovat posádku.
Petr Havlík
(autor je zakladatelem ODS)
