Zkusme se nyní zamyslet nad optimismem oněch sdělení a zmiňovaným "know-how", které by zástupci magistrátu rádi šířili Ústeckým krajem. Jenže... Skutečně je tolik důvodů k optimismu? Nejde pouze o další z pokusů, jak nahradit úvahy o "vesnicích pro lůzu" nebo "kontejnerového bydlení" či jen o PR autorů?
Pár bodů k úvaze:
- nejen z technických, ale především ze sociálně právních, a především ekonomických důvodů je tento postup stále diskutabilní, resp. nikoliv plošně realizovatelný;
- tohle tzv. know-how přitom ukazuje na to, jak a kdo se vlastně "stará" o to, že právě do Mostu z jiných měst směřují tyto skupiny občanů často s poněkud "podivnou" představou o spolunažívání s ostatními občany - můžeme tak hovořit především o realitkách, majitelích, vlastnících a za účelem profitu pronajímajících tyto byty jiným, tzv. nepřizpůsobivým nevyjímaje (žel i některých lidí z místních podnikatelů či vedení SBD Krušnohor sehrávají svou roli). Podstatou takového snažení zůstává, že dávky deponované třeba právě na bydlení pro tyto sociální skupiny skýtají nemalou jistotu zisku právě u výše uvedených podnikavců (říká se tomu např. obchod s chudobou). Za všechny viditelné příklady uvedu např. dosluhujícího poslance kdysi SPD (strany, která tolik hlídá "etnickou očistu" českého státu!) Lubomíra Volného (dnes Volný blok ještě poslance Volného). Ten v letech 2012 a 2013 koupil dva domy ve vyloučené lokalitě Zadní Přívoz v ostravské čtvrti Přívoz. Šlo o byty pronajímané převážně sociálně slabým romským rodinám za vyšší než běžný nájem. Tedy za tento potvrzující fakt bychom toto know - how nakonec mohli ocenit;
- že by 22 realizovaných bytů (odhadem z několika stovek dalších) mělo všeobecně vypovídací hodnotu, lze brát s více než velkou rezervou;
- za pozornost zmíněného know-how stojí uvést "Součástí propracovaného programu je u dlužníků mimo jiné i úhrada dávek z úřadu práce přímo na účet SVJ či možnost pokrytí nájmu městem v době, než si majitel bytu najde nového nájemníka. Této možnosti ale majitelé využívají minimálně, i jim se totiž zklidnění situace v lokalitě vyplácí postupným navýšením hodnoty jejich majetku." Přičemž praxe těchto ekonomických vztahu je o tom, že smluvně se váže vztah mezi vlastníkem (nájemcem) a nájemníkem. SVJ si tak i nadále hlídá, zda z uvedené bytové jednotky jsou všechny poplatky uhrazeny, a tudíž urgován je vždy vlastník, aby vše zaplatil. Pokud by tedy město Most skutečně sáhlo k plošnému zavedení tohoto "know-how", bylo by velmi zajímavé, jak by se na to příp. tvářila městská pokladna. Názorný příklad: bytová jednotka 1+k se úhradou do fondu SVJ pohybuje kolem 2.000-2.500 Kč. Zatímco vlastník požaduje po nájemci až 9.000 Kč (nepočítají se náklady na elektřinu a plyn, ale i ty jinak platí nájemník). Vzniká tak otázka o zákonnosti takového přístupu uvedeného kurzívou výše, tedy v samotném článku??? Doufejme, že nehodlá město hradit ušlý zisk majitelům takových bytů...?;
- článek přitom zmiňuje, že "Nájemníci se po ukončení smlouvy většinou zatím stěhují do jiných částí Mostu." Problém se tedy fakticky pouze přesouvá a pomalu spouští potenciál možné kumulace negativních jevů, což může na jiném místě vyvolat nepokoje a další možné formy kriminální činnosti;
- tzv. inspirace Nizozemím na konci textu sice dává dobrozdání lidsko-právní roviny, přesto je třeba poukázat na lukrativnost Nizozemí a jeho míst v porovnání s lukrativností potenciálu města Mostu se všemi jeho "lůzoidními" nabídkami od politických reprezentací, které se v posledním desetiletí u vlády vystřídaly.
A na závěr snad poznámku. Pokud se jistý ne/politický subjekt "Sdružení či Spolek Mostečanů z Mostu" (verdiktem soudu) snažil ve svých projevech sociální ne/snášenlivosti a podnikatelské snaživosti o "vesnici pro lůzu", stávající mostecká garnitura z ProMostu dříve nebo později může k "městu pro lůzu jako celku" reálně dospět.
Apropós, pravda, ti lepší dnes už žijí za mosteckými městskými hradbami.
