KSČM ústy svých mluvčích – osobně mě smutně pobavilo nejvíce to dle údajného vyjádření místopředsedy KSČM Dolejše, cituji: „Na místní úrovni je ale podle Dolejše potřeba posuzovat vždy konkrétní zástupce. Podle místopředsedy záleží na tom, zda budou zastávat podobně extremistické názory, jako vedení dělnické strany.“ (zdroj: http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/duchcovska-cssd-uzavrela-koalici-s-extremisty-sobotka-zuri_323441.html#.VFzpSFeKzks). Musím se ptát: jak je možné být členem jakéhokoliv politického subjektu či s ním sympatizovat a přitom odlišně vnímat program, jímž se tento subjekt prezentuje a k němuž se hlásím? Má - li to takto nastaveno KSČM, nechci v tuto chvíli raději komentovat… (třeba někdy příště). Ale myslím si, že, jak znám z různých debat na sociálních fórech, zástupce DSSS, jsou velmi disciplinovaní, zejména ke svému programu. A mohu velmi dobře soudit také z akcí, kde se mi podařilo sledovat jejich některá veřejná vystupování, např. směrem k tzv. řešení romského problému v severních Čechách. Pravda, zástupci DSSS mívají obvykle takové ty méně vybrané způsoby. Např. v Mostě to některá uskupení, dokonce oficiálně vládnoucí (SMM) nebo se k tomu chystající po letošních volbách (Severočeši …), řeší sofistikovaněji. Specialitou je např. problematika bydlení anebo „sbírání“ voličské přízně za pár peněz. Řešeno soudně dnes v rámci Ústecka. Nevím, mohu se mýlit, ale zástupci KSČM např. v různých komisích či výborech pro národnostní menšiny jsou zřejmě jen němými svědky, příp. koaličními souputníky těchto výše zmíněných uskupení.
KSČM veřejnosti jistě své „zásadní“ stanovisko k problematice duchcovského vedení města sdělí. Možná až zváží ty „konkrétní zástupce“ za DSSS. Jen mohu upozornit, že zástupce za DSSS (tuším, že se jmenuje J. Svoboda) je údajně pravomocně odsouzen… Takže snad i tato, jistě nikoliv občanská bezúhonnost nic moc. Opět ale nevím, jak jsou na tom v KSČM…
Ale dále. Možná trochu více do ideologie a minulosti. Uvedená koalice, pokud by se přeci jen uskutečnila, a zřejmě se zrealizuje (zastupitelé byli zvoleni), mi evokuje některé následující skutečnosti. Sever Čech patří bohužel k nejvíce ekonomicky a sociálně negativně zatíženým regionům. Obávám se ale, že ve hře je také úroveň vzdělanosti a všeobecného kulturního rozhledu časti zdejší populace. Co to znamená? Že dle logiky tzv. třídního boje (a nemyslím si, že jen dle KSČM) situace v tomto regionu „přeje“ právě těmto příčinám a tudíž se není co divit, že důsledkem mohou být i podobně „mocensky“ rozevírající se nůžky vážící sociální příznivce právě těch subjektů, které se „ideologicky“ sociálními akcenty charakterizují právě ve svých programech a projevech svých představitelů na různých úrovních. Jde jak o ČSSD, KSČM tak DSSS. A co na to historie? Ta z let 30. minulého století ukazuje podobné příčiny, proč i v těchto oblastech severu Čech získávaly subjekty s tímto „sociálním“ akcentem své příznivce. Ti, co se později ocitli na pozicích nacistické ideologie, jen umně využili nejen objektivního vývoje ve světě, ale i chování domácí politické scény – tehdejší KSČ nevyjímaje, která poněkud „přecenila“ (?) některá možná spojenectví. Sleduji-li stávající vývoj v tomto regionu - rostoucí korumpující prostředí části podnikatelské sféry a politiků napříč politickým spektrem, naivitu některých politických nováčků, kteří prostě z různých důvodů „jdou“ tzv. do politiky, aby pomohli např. své firmě nebo jen z prestižních důvodů, nízkou volební účast spojenou s neochotou občanů a jejich slabým uvědoměním si rizik, které lhostejnost jen umocňuje, a to že ani expanze „ANO – bude líp!“ to nezachrání. Naopak. Je duchcovská záležitost nyní s děním z let 30. nápadně podobná. Je to, a to v logice snad ještě i podle KSČM velmi varovné. Dokonce pro samotnou KSČM, protože podobná spojenectví nejenže se nesvětí pragmatismem zatíženou její minimálně poslední desetiletí se prezentující politiku, ona dokonce za těchto okolností nahrává tomu, že tento bezbřehý pragmatismus, resp. absence programové a ideologické alternativy se jeví býti vlastním hrobem. To nepíši z obav o další osud KSČM, ale proto, že občané by měli skutečně více sledovat ideová a ideologická vyjádření v programech těch, které pak volí. Volit „Jardu nebo Ferdu, že jsou fajn“, nestačí. A půjde-li „Ferda“ s každým jen proto, že v křesle mu to sluší, je málo. A pokud tím v Duchcově např. chtěli zklidnit vody antiromských nálad, pak cesta nespočívá v tom, že uzavřu spojenectví s těmi, jejichž program stojí právě na xenofobii, šovinismu a nenávisti k jisté sociální skupině nebo etniku. Otevírají tím totiž prostor, že budoucna jejich vlastní význam může oslabit právě díky tomu, že podobné přístupy získají převahu a své příznivce. Minulost naší země mluví dosti jasně. Nechce se mi totiž věřit, že by v KSČM zcela všichni zapomněli na to, s čím se tolik chlubí na poli společenskovědního poznání.
Popravdě na to ale nespoléhám!
