Proč se zaobírat touto problematikou? Nacházím některé aspekty:
- děti si (stále) nevybírají poměry, do nichž se rodí;
- jejich vnímání, možnosti působení a realizace v těchto poměrech jsou silně determinovány;
- jsou závislé na objektivních faktorech, které modifikují jejich životy, ale i životy těch, na nichž jsou závislé a které jim ty jejich zprostředkovávají, a to v řadě pozitivních i negativních aspektů;
- mají subjektivní dispozice k tomu, jak se vztahovat k realitě, v níž žijí a vytvářejí se často nové závislosti;
- tyto a další závislosti se podílejí na nerovnostech, a jak poznamenává Stiglitz „Chudí dospělí mohou nést za svůj životní osud menší či větší zodpovědnost – možná nepracovali dostatečně tvrdě, málo spořili nebo nedělali dobrá rozhodnutí -, avšak dětem jsou životní poměry předurčeny, aniž mají jakoukoli možnost volby.“[2] Čili v základu vztahů dětí a reality se jaksi „apriori“ dostává kritérium „nerovnosti“, která v sobě nemusí nutně zahrnovat jen nerovnost ekonomické povahy;
- v souvislosti s různě se vyvíjející a částmi Evropy se valící uprchlickou vlnou se k aspektům války, míru připojuje ještě aspekt manipulace veřejným mínění a negativním vnímáním (skoro) všeho, co s přívalem uprchlíků z různých částí světa souvisí, včetně dětí. ´´„Děti slouží jako živý štít. Tím, že vyvolám soucit k dětem, přenáším jej i na ty, kdo se za dětmi skrývají a soucit si nezasluhují,“ řekl Zeman v rozhovoru pro blesk.cz.´´[3] Nemyslím si, že emocemi bičované veřejné mínění a vášněmi zmítané duše části našich spoluobčanů činí velké rozdíly mezi dospělými a jejich údajnými štíty - dětmi - v duchu prezidentova vyjádření.
Stejně jako se připojují jiní zástupci tzv. českých elit národa, např. právnička Klára Samková: „Z lidského hlediska mi je líto každé bolesti každého člověka, i toho takzvaně nejposlednějšího, a to, prosím, bez ohledu na věk. Odmítám se však dát vydírat, a to i kdyby mi měla umírat miminka před očima…“[4] Osobně nevím, kdo by mohl být tím „posledním člověkem“, protože výše uvedené rádoby autority se často stavějí do role těch „prvních“, ale skoro všichni jako kdybychom chtěli házet kameny. Je tedy důvod, kdo by byl tím posledním? Neptám se raději na vinu. A udivuje mě, jak někteří z nás mají jasno, přitom ne-jasno vytvářejí a šíří tímto způsobem spolehlivě.
Pokud se podle Stiglitze USA ocitají na vrcholu – tedy těch rozvinutých zemí - toho nedobrého příkladu pro vytváření dalších a dalších nerovností ve vztahu k dětem, pak je možné se ptát: A co naše stará dobrá Evropa? Když už nás skutečně či virtuálně děsí – často bez bližšího poznání a průzkumů - údajní teroristé s iPhony, co k nám s takovou vervou a nasazením, „za účelem údajného rozsévání budoucího teroru“ plují a šlapou blátem v nejistotě dnem a nocí, co se asi tou nenávistí, manipulací a ataky dostává do vínku jejich dětem? Možná bychom měli začít hledat odpověď, co může vyrůst z dětí, na nichž ulpí všechny tyhle nálepky a které by si zřejmě ze všeho nejraději hrály. Ještě by se to mohly i naučit a dál zkoušet. Později už to pro ně bude, stejně jako nyní pro nás, jen sotva pochopitelné.
[1] STIGLITZ, J., E., Nerovnost a americké dítě. In: Ekonom, 1- 2, 2015, 52 s. ISSN 1213 - 7693
[2] Tamtéž.
[3] Zeman: Děti slouží jen jako živý štít uprchlíkům, kteří nezaslouží soucit. Idnes.cz [online]. Dostupné: http://zpravy.idnes.cz/zeman-deti-slouzi-jen-jako-zivy-stit-uprchlikum-co-soucit-nezaslouzi-1kt-/domaci.aspx?c=A151025_113741_domaci_kop [cit. 29. 10. 2015]
[4] Kdyby mi měla miminka přistěhovalců umírat před očima, nenechám se vydírat. Zcela zakázat migraci, je to invazní armáda proti nám, říká advokátka Klára Samková. Parlamentnílisty.cz [online] Dostupné: http://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/I-kdyby-mi-mela-miminka-pristehovalcu-umirat-pred-ocima-nenecham-se-vydirat-Zcela-zakazat-migraci-je-to-invazni-armada-proti-nam-rika-advokatka-Klara-Samkova-374199 [cit. 29. 10. 2015]
