Přesto nová strategická koncepce NATO přinesla určitá pozitiva. Její tvorbě předcházela dlouhá a celkem široká debata, do které byly zahrnuty i výzkumné instituce nebo nevládní organizace. Koncepce zmiňuje vizi světa bez jaderných zbraní nebo spolupráci s Ruskem na tvorbě méně kontroverzního a smysluplnějšího protiraketového štítu.
Na druhou stranu ale není zřejmé, do jaké míry a za jakým účelem bude Aliance zasahovat globálně, když i ohrožení tras dodávek energetických zdrojů může spustit vojenskou intervenci. Také jaderné zbraně zůstávají základem celkové strategie NATO, aniž by se bral jiný než rétorický ohled na nedávný vývoj v oblasti jaderného odzbrojení. Dalším znepokojujícím prvkem je plíživá militarizace vesmírného prostoru.
„Za nejdůležitější otázku považuji, zda je NATO tím správným nástrojem pro řešení moderních bezpečnostních výzev. Samotná strategická koncepce NATO vyzdvihuje nekonvenční hrozby od teroristických útoků, kyber-útoků přes globální oteplení až po zdravotní rizika. S většinou z těchto hrozeb se ale stěží bude s úspěchem potýkat vojenská organizace. Například pro řešení příčin terorismu, masové migrace nebo ohnisek napětí ve světě se bude třeba zabývat reformou globálních finančních a ekonomických systémů a problematikou zdravotnictví, vzdělávání, lidských práv, nezaměstnanosti a v neposlední řadě životního prostředí," říká předseda zelených Ondřej Liška.
„Proto je nutné vytvořit nový rámec trans-atlantických vztahů, který by umožnil partnerství především mezi USA a EU v otázkách nejen vojenských, ale hlavně ekonomických, politických, sociálních a environmentálních. Bezpečnostní hrozby nezeslábnou, když státy EU navýší obranné rozpočty. Ty jsou mimochodem ve výši 210 miliard euro vyšší než obranné rozpočty Ruska, Číny a Indie dohromady. Bezpečnostní hroby zeslábnou, když se začnou řešit jejich skutečné příčiny," dodává Ondřej Liška.
