Na druhou stranu s globalizací je spojena řada i pozitivních „vedlejších účinků“ počínaje prohlubováním sebeuvědomění jednotlivců i celé společnosti, kolektivní sdílení, globální přepravu zboží a sjednocení všech obyvatel a to i včetně vládnoucích elit pod jednotné téma přežití na planetě jako civilizace. Proto nelze jednoznačně označit toto vývojové stádium společnosti jako pozitivní či negativní.
Vývoj globalizace
Přesný počátek globalizace není možné přesně určit, nicméně za počátky globalizace je možné považovat první polovinu 19. století, kdy došlo k zrušení tzv. obilního zákona ze 17. století a navigačních akt, což uvolnilo cestu k světovému obchodu a svobodě plavby na mořích a oceánech. To vedlo ke zřizování zón volného obchodu, které měly příznivý vliv pro novou průmyslovou výrobu.
Označení „globalizace“ se začalo používat až na počátku 60. let 20. století v souvislosti se vznikem nadnárodních korporací, které se oddělily od ekonomik národních států. Kapitalistický tlak na zachování zisků nutí tyto společnosti do hledání úspornějších opatření v podobě zvyšování efektivnosti a z velké části mzdy výrobních dělníků. Tyto důvody nutily kapitalismus v minulosti přesouvat svoje výrobní prostředky za levnou pracovní silou. Tomuto procesu velmi napomohla první ropná krize v roce 1973, která měla za následek růst nezaměstnanosti v západních zemích a prudkou inflaci amerického dolaru a evropských měn. Tento přístup napomohl k zjednodušení podmínek pro vznik nadnárodních korporací, které tak získaly prostor k volnému přemisťování výroby za levnější pracovní sílou. Deregulace trhu a rozvoj komunikačních technologií zase umožnily volný pohyb kapitálu, růst světového obchodu, propojení světových trhů a odstraňování mezinárodních obchodních bariér.
Nyní jsme v době, kdy díky globalizaci narůstá migrace obyvatel, která tak přináší nové otázky na multikulturní soužití, ale i přináší velká bezpečnostní rizika v podobě terorismu a nemocí.
Globalizace umožnila zapojení národních ekonomik do celosvětových ekonomických vazeb. Velmi důležitou roli v tomto zapojování hrají nadnárodní společnosti, které svou působností překračují hranice státu. Současně se vznikem velkých nadnárodních korporací dochází ke sjednocení některých bankovních institucí, burz a také ke sjednocování měn. Příkladem měnové globalizace může být stále se rozšiřující eurozóna.
Bezesporu má velký vliv na globalizaci rozmach komunikačních technologií a především hlavně internet. Díky internetu lidé sdílejí informace on-line a zakládají nové společenství, které není omezeno, časem ani prostorem. Velký hit jsou tak zvané sociální sítě - VKontakt, Facebook, Twitter, Skype, MySpace, RuTube, Vimeo, YouTube, Linked in, Istagram, Flickr apod.. Tento digitální svět umožnuje propojení lidí bez rozdílu věku, původu, pohlaví nebo i sociální třídy.
Postupující globalizace má za následek vytváření oblastí, pro které je charakteristická vysoká nezaměstnanost, chudoba a sociální úpadek, zatímco v ostatních zemích jsou místa, kde se lidé mají velmi dobře a z globalizace prosperují.
Životní prostředí
Globální problémy životního prostředí představují dva velké paradoxy. Ti, co produkují nejmenší množství škodlivin, bývají zasaženi stejně nebo ještě více než ti, co produkují velké množství. V produkci CO2 jsou rozvinuté státy naprostým vítězem, ale následky nesou stejnou měrou i málo rozvinuté státy, které se na produkci skleníkových plynů téměř nepodílejí. Jako druhý paradox můžeme brát, že čím více jsme technicky rozvinutější, tak tím více ničíme život na planetě a tím pádem i samy sebe. Za tuhle obtížnou situaci můžeme být vděčni technologickému rozmachu a zejména masové výrobě, která se neorientuje na zdraví lidí, přírody a životního prostředí obecně, ale orientuje se pouze na co největší spotřebu a zisk kapitálu. Zákazník většinou ani neplatí žádnou daň za znečištění životního prostředí, která by se pak dala využít na její obnovu.
Řada ekologických problémů se v současnosti řeší mezinárodními dohodami (Klimatická konference v Paříži 12. Prosince 2015) o omezování produkce škodlivých látek, znečišťování vod, znečišťování ovzduší apod., ale ve skutečnosti se tyto úmluvy příliš nedodržují kvůli obtížnosti kontroly, jestli se vůbec nějaká uskuteční.
Za největší ekologické hrozby lze považovat:
Znečištění ovzduší, zejména skleníkovými plyny
Znečištění vod a nedostatek pitné vody
Narušení globálního ekosystému
Změny klimatu (globální oteplování)
Omezenost přírodních zdrojů
Bylo by příliš jednoduché všechny tyto problémy přičítat globalizaci, avšak jestli globalizace není jejich jedinou příčinou, nepochybně se na nich alespoň velkou měrou podílí. Následky za současné bezohledné jednání vůči přírodě ponesou v největší míře další generace.
Globální bezpečnost
Základní aspekty, které ovlivňují globální bezpečnost, jsou sociální rozdíly ve společnosti, terorismus, střet kultur, hrozba jaderného konfliktu, ozbrojené konflikty týkající se přírodních bohatství, šíření civilizačních chorob, pandemie nebo také AIDS, EBOLA nebo aktuálně ZIKA.
Ozbrojené konflikty a obchod se zbraněmi
Bohužel není tajemství, že světové velmoci jako je USA, Rusko, Čína, Velká Británie, Francie apod., mají velkou část své ekonomiky založenou na zbrojním průmyslu. V dnešní době existuje mnoho důkazů (film Obchodník se smrtí – natočen podle skutečnosti), kdy tyto vyspělé země zásobovaly zbraněmi nedemokratické režimy a pořádali tak zvané Barevné revoluce. Globalizace dále usnadnila neuvěřitelný rozvoj nelegálního obchodu zbraní, kde na jedné straně jsou západní rozvinuté státy, které mají svůj trh zbraní nasycený, ale na druhou stranu má velkou poptávku po narkotikách, které jim tyto rozvojové země výměnou rádi dodávají a to mnohdy za zlomek z prodejní ceny. Tento velký rozdíl mezi pořizovací a prodejní cenou, generuje velmi rychlý zisk. Proto není divu, že v dnešním globálním kapitalistickém systému se najde mnoho lidí, kteří podlehnou takové šanci rychle zbohatnout.
Terorismus
Mezinárodní terorismus postihuje většinou rozvinuté západní státy, ale většinou je třeba hledat je vznik právě v zemích třetího světa. Mezi hlavní příčiny terorismu patří:
Náboženský extremismus (islám)
Přetrvávající chudoba
Nedostatečný přístup ke vzdělání a lékařské péči
Nedostatečná svoboda
Chybějící politická práva
Praktická nemožnost vést důstojný život
Šíření chorob
Mezi nejaktuálnější onemocnění patří AIDS, pandemie ptačí, později prasečí chřipky a z nedávné doby EBOLA nebo virus ZIKA. S rozvojem dopravy a cestovního ruchu se zhoršila možnost kontroly cestujících a zvýšily se možnosti přenášení chorob. Za nejrizikovější je považováno cestování do méně rozvinutých zemí, proto je před zahájením cesty nutné absolvovat očkování proti nejčastějším onemocněním v dané zemi. Riziko nákazy roste s klesající úrovní zdravotní péče v zemi původu nákazy.
