Pátého května letošního roku si připomínáme 60 let od vzniku jejího nejvýznamnějšího dokumentu, a to Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
Na konferenci, mimo jiné zaznělo z úst senátorky Gajdůškové:
„Rádi se dovoláváme své historie, Masaryka, Husa a Komenského, vnímáme sami
sebe jako vyspělou a civilizovanou zemi ale ve skutečnosti je charakteristickým
znakem a zárukou vyspělosti každé země úroveň dodržování lidských práv“.
V tomto ohledu má Česká republika vůči Radě Evropy velký dluh. Tímto dluhem je,
že jako jediná ze členských států EU neratifikovala dosud Úmluvu RE o zamezení
obchodování s lidmi (2005). K tomu chybí totiž v ČR zákon o trestní
zodpovědnosti právnických firem, který nebyl dosud přijat. Přitom obchod s
lidmi. který často vede až k novodobému otroctví, je celosvětově rozšířený
fenomén. Česká republika se stala nejen tranzitní zemí v obchodování s lidmi
ale také zemí cílovou, protože pokus o potlačení obchodu je díky vágní
legislativě málo účinný.
Různé mezinárodní studie uvádějí, že ročně je celosvětově obchodováno 700 tisíc až 2 miliony osob, přičemž 300 až 500 tisíc osob je každoročně obchodováno v rámci Evropy. Odhaduje se, že celosvětový roční příjem z obchodu s lidmi se pohybuje mezi 8,5 až 12 miliardami EUR. Je zřejmé, že se jedná o jednu z nejvýnosnějších forem mezinárodního organizovaného zločinu, která přináší zisky srovnatelné se zisky z obchodu s drogami nebo zbraněmi. Pachatelé z organizovaných zločineckých struktur pak převádějí zisky pocházející z trestné činnosti do legálních forem podnikání (praní špinavých peněz) a následně se etablují a legalizují své postavení, což znamená značné bezpečnostní riziko pro demokratickou společnost obecně.
Protože organizovaný zločin nezná hranic, je proti tomuto fenoménu obtížné bojovat jen na národní úrovní. Proto je více než žádoucí připojit se k mezinárodním závazkům a v boji s obchodováním postupovat systematicky a koordinovaně v součinnosti s ostatními státy EU či Rady Evropy. „Jelikož tak ČR doposud svou ratifikací neučinila, je soustavně na půdě Rady Evropy kritizována pro svůj benevolentní postoj vůči tak nelidským praktikám“, řekla Alena Gajdůšková.
Na konferenci vystoupili významní aktéři a aktérky v oblasti lidských práv, kromě jiných Anna Šabatová a Petra Procházková, ale i bývalí a současní zástupci České republiky při Radě Evropy - Vlasta Štěpová, Egon Lánský a současný Tomáš Boček. V prvním bloku konference v českém jazyce promluvila také velvyslankyně Velké Británie v ČR Sian MacLeod.
Konferenci uspořádala senátorka Gajdůšková ve spolupráci s Informační kanceláří Rady Evropy v Praze.
