Návrh poslankyně Gajdůšková podala již na počátku roku jako pozměňovací návrh. Ten však tehdy sněmovna nepřijala. Aktuálně však jako novela zákona o zaměstnanosti získal většinovou podporu napříč politickým spektrem. „V našem návrhu jde především o dorovnání příspěvku na zaměstnávání ve vztahu k navýšení minimální mzdy, které platí již od 1.1.2019. Minimální mzda přinesla zlepšení životních podmínek lidí se zdravotním postižením, kteří z velké části pracují právě za tuto mzdu,“ vysvětluje Alena Gajdůšková.
Zvýšení příspěvku na zaměstnávání je směřován k těm, kteří i přes nepřízeň osudu a své zdravotní postižení se snaží být platní, pracovat aspoň tak, jak jim jejich postižení dovolí. „To přes jejich úsilí ne vždy může být na 100 %. Právě to dorovnává státní příspěvek na jejich zaměstnávání tak, aby byla možná ekonomická stabilita organizací, firem, družstev, které osoby se zdravotním postižením zaměstnávají. Minimální mzda byla několikrát zvýšena. Pokud by nedošlo k navýšení i tohoto příspěvku, hrozilo by propouštění lidí se zdravotním postižením. To by byl velký problém pro tyto osoby, ale i společnost jako celek,“ říká k návrhu předkladatelka.
Osoby se zdravotním postižením jsou skupinou, která mnohdy složitěji získává vhodné zaměstnání. Někdy v evidenci uchazečů o zaměstnání zůstávají déle než rok. Náklady na jednoho nezaměstnaného ročně činí 207 tisíc korun. Při nezaměstnanosti déle než rok např. u cca poloviny v současné době podpořených OZP, to je cca 25 tisíc OZP, náklady na státní rozpočet by činily 5,17 mld. Kč. Pokud by sněmovna schválila návrh na navýšení příspěvku, předpokládané náklady na příspěvek by byly 320 milionů korun.
Návrh podpořila i ministryně práce a sociálních věcí, Jana Maláčová. „Je předběžná dohoda na tom, že návrh zákona bude pozměňovacím návrhem doplněn i o mechanismus valorizace při předpokládaném dalším navýšení minimální mzdy,“ doplnila Gajdůšková.
