já za prvé chci velmi a velmi poděkovat panu poslanci Kaňkovskému, že spolu s kolegy, kolegyněmi předložil tento návrh zákona. Ono to vypadá, že je to drobnost, ale týká se to těch lidí, kteří prostě nemají tak jednoduchý život jako zdravý člověk, a proto si myslím, že je naší povinností se starat a pomoci jim v tom údělu. Když jezdím po dálnici, tak tam čtu v jednom místě na billboardu: nikdy není pozdě pomoci druhým. A mně se to moc líbí a myslím si, že v úvodu tohoto projednávání se to docela hodí.
Ale vážené paní poslankyně, páni poslanci, dovolte mi představit obsah předkládaného komplexního pozměňovacího návrhu. Tak jak už říkal pan kolega Kaňkovský, je naším společným pozměňovacím návrhem a navrhujeme v něm rozšíření nároku na vybrané dávky pro osoby se zdravotním postižením a také ale ještě upravujeme některé body toho původního návrhu tak, abychom vyhověli připomínkám vlády k tomu původnímu návrhu. To rozšíření vychází z úpravy týkající se nároku na příspěvek na zvláštní pomůcku, kterou Ministerstvo práce původně zapracovalo do novely zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, která již byla schválena 25. ledna na jednání vlády, ale protože se obáváme, že by tuto novelu již nemusela Sněmovna stihnout, tak využíváme toho, že je tento zákon otevřený a vkládáme ho jako pozměňovací návrh do návrhu zákona pana poslance Kaňkovského a dalších. A já znova děkuji za tu možnost se k tomu připojit.
Hlavním cílem bylo umožnit nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku motorové vozidlo pro lidi s poruchami autistického spektra. Již o tom pan kolega Kaňkovský mluvil. V současné době lze tento příspěvek poskytnout pouze, pokud je u osob s autismem současně přítomno těžké mentální postižení. Přitom ale pro řadu lidí s autismem a jejich pečující představuje cesta hromadnou dopravou velkou komplikaci, a to tedy opravdu. Nově by tak příspěvek mohly získat i osoby s poruchou autistického spektra, u nichž se i přes zavedenou léčbu vyskytují závažné projevy agrese. Lze očekávat, že nově příspěvek na auto, v zákoně se poskytuje do maximální výše 200 000 korun, pomůže ročně až 500 osob s poruchou autistického spektra a jejich rodinám.
Dalším cílem návrhu je umožnit nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku i osobám s demencí. Pan kolega Kaňkovský už na to také upozorňoval. Osoby s demencí, tedy postižením, které vzniká po druhém roce věku, dnes nárok na zvláštní pomůcku nemají. Předpokládá se, že jim stát bude pomáhat s pořízením např. plošiny, nájezdových lyží nebo s financováním úpravy koupelny. Prostě chceme pomoci zlepšit jejich pohyblivost doma i venku. Je potřeba zase připomenout, že u osob s demencí dochází postupem času k poruchám orientace, chůze a mobility a úprava jejich domácího prostředí je pro ně velmi a velmi důležitá. V případě plošin mohou získat až 400 000 korun, 350 000 např. v případě úpravy koupelny. Každý rok může získat tento příspěvek odhadem až 300 lidí s demencí.
Obsahem předkládaného pozměňovacího návrhu jsou také profesní změny. U příspěvku na motorové vozidlo se upravuje postup v případě, kdy předem známe cenu vozidla. U příspěvku na mobilitu se pak zjednodušuje řízení zastavení a obnovení výplaty příspěvku z důvodu hospitalizace. Předpokládané dopady do státního rozpočtu jsou 244 mil. korun ročně.
Jak jsem již v úvodu avizovala, pozměňovací návrh zasahuje i do původního návrhu zákona, tak jak ho představil pan předkladatel. Pozměňovací návrh upravuje původní bod 3, kdy se navrhuje, aby automatický trvalý nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením byl možný jen u osob starších 18 let. Tam velmi rozumíme záměrům předkladatelů, opravdu je třeba vnímat potřebu pomoci dětem se zdravotním postižením, nicméně Ministerstvo práce a sociálních věcí tady upozorňuje, a je potřeba to brát v potaz, že šance na zlepšení zdravotního stavu je u dětí asi mnohem větší než např. u seniorů nebo u osob v produktivním věku. Děti mají s ohledem na celkový a rychlý vývoj velikou možnost adaptace v kombinaci s existujícími a očekávanými pokroky lékařské vědy a je dost dobře možné - a my bychom si to přáli - aby přes některá zřejmá a trvalá zdravotní postižení u těchto dětí se jejich schopnost pohyblivosti či orientace v průběhu dalšího vývoje zlepšovala. Proto je vhodné platnost posudků u dětí stanovit na dobu, kdy lze očekávat zlepšení zdravotního stavu nebo dosažení pokroku v jeho vývoji. U dětí nízkého věku je to také problém přesného stanovení diagnóz.
Další úpravou původního návrhu bodu 3 je vypuštění dvou zdravotních stavů, u kterých měl být průkaz přiznávám automaticky trvale. V případě průkazu ZTP navrhujeme vypustit z automatického nároku na trvalý průkaz laicky řečeno ochrnutí dolní končetiny a u průkazu ZTP/P vypustit ochrnutí dolní končetiny a současně ochrnutí horní končetiny. Jde zase o to, že tyto stavy se dle lékařů odborníků mohou zlepšit další léčbou, operacemi či rehabilitací. Ale v žádném případě, a to zdůrazňuji, v žádném případě to nevylučuje přiznání trvalého nároku tam, kde to má smysl. Zase je fakt, že i dnes je totiž již 80 % průkazů přiznáváno trvale.
A již se blížím k závěru. Dále mírně upravujeme i povinnost krajské pobočky úřadu práce informovat držitele průkazu před koncem platnosti průkazu. Chceme, aby se to týkalo nejen situací, kdy končí pouze platnost plastové karty a nárok jim trvá, jen se vymění karta a nebude posuzován zdravotní stav, ale i situace, kdy pro další nárok bude muset být posouzen zdravotní stav. Opravujeme bod 2, protože ten, tak jak byl původně legislativně napsán, by nebyl výhodný pro osoby, kterým byl přiznán již nyní trvalý průkaz. Pravidlo, že se nevyžaduje posouzení zdravotního stavu u okresní správy sociálního zabezpečení při pouhém konci platnosti plastové průkazky, totiž musí platit pro všechny osoby s trvalým nárokem na průkaz. Nelze toto pravidlo uplatnit pouze na ty osoby, které mají trvalý nárok na průkaz dle předložené novely.
Ještě musím upozornit na to, že pozměňovací návrh obsahuje také posunutí účinnosti na 1. 1. 2022. Původní navržená účinnost od 1. 1. 2021 již propadla, není možná. Úprava vyžaduje přece jenom jakousi legisvakanci, takže je nutné připravit změnu vyhlášky, změnu aplikačního programu i mnohé další. Byť bychom si přáli, abychom mohli pomoci osobám se zdravotním postižením okamžitě a hned, tak prostě ten čas je tam přece jenom potřeba. A já ještě jednou velmi a velmi děkuji panu poslanci Kaňkovskému a všem dalším, kteří jsou předkladateli tohoto návrhu, děkuji i za tu dohodu k pozměňovacímu návrhu včetně té komunikace s Ministerstvem práce a sociálních věcí. Jsem přesvědčena o tom, že schválení pozměňovacího návrhu, který jsme vám vlastně společně představili, přinese významnou pomoc pro osoby se zdravotním postižením i jejich pečující. A proto vás prosím o podporu.
