nebojte se, nebudu tak dlouhá, budu relativně stručná, jak je mým zvykem, ale přesto si dovolím přece jenom něco říct k tomu, co zde máme navrženo, co projednáváme, a to je řešení dětských dluhů. To, že dítě může být dlužníkem, je skutečně absurdní nesmysl a já se tedy chci přidat k těm, kteří děkovali iniciátorům tohoto návrhu zákona, mezi které určitě patří nebo hlavní je Kateřina Valachová, Lukáš Kolařík, ale také všem neziskovým organizacím, Ministerstvu spravedlnosti, kteří ten návrh připravili tak, že já jsem přesvědčena o tom, že bude správný. A dívám se tady na Patrika Nachera, kterého nemohu zapomenout.

Zásadní věc, kterou zde v tomto návrhu vidím jako původní profesí pedagog je to, že se posiluje a bude vyžadovat odpovědnost zákonného zástupce dítěte. To je z mého pohledu skutečně - z mého pohledu pedagoga - skutečně to nejdůležitější. Chci také ale poděkovat neziskovým organizacím, které dokázaly zmapovat, kde tyto dětské dluhy vznikly. A je docela překvapující, že největšími věřiteli podle společnosti Tady a teď, která se tím dopodrobna zabývala, jsou v podstatě obce a instituce s těmito obcemi spjaté. Myslím si, že tady je velmi dobře, že na to je myšleno pozměňovacím návrhem kolegy Farského.

Ale podívejme se také na to, co je hlavní příčinou výskytu dětských dluhů a právě společnost Tady a teď uvádí čtyři základní příčiny. Za prvé to, že text občanského zákoníku doposud jasně nevymezil finanční odpovědnost zákonného zástupce za svého potomka. Jako druhou příčinu uvádí vysoké odměny exekutorů a advokátů motivující k zisku. Dluhy byly dokonce přeprodávány soukromým firmám a klientismem(?) v České republice započal neomezený obchod s dluhy, do kterého bohužel spadly i děti. Další příčina je, že kvůli přetíženosti soudů, které volily právní legalismus, pozitivismus, nedocházelo k individuálnímu posuzování případů a nebylo přihlíženo k okolnostem, ve kterých se děti v době vzniku toho dluhu nacházely. A také že děti neměly u soudu žádné nebo vůbec žádné zastupování.

Tady si dovolím trošičku odbočit, protože toto je problém nejenom u řešení dětských dluhů. To, že děti, které jsou účastníky soudního řízení, ať už jako subjekty nebo objekty práva, nemají relevantní právní zastoupení, vede mnohdy k těm až absurdním výsledkům. Já proto ne k tomuto zákonu, ale ke sněmovnímu tisku 911 mám již podaný pozměňovací návrh, který navrhuje, aby děti v takových případech měly právní zastoupení i vedle nebo spolu s Ospodem, který se má dětí zastat.

Vrátím se k tomu, které subjekty vygenerovaly nejvíce dětských dlužníků. Jsou to dopravní podniky - jízda bez jízdenky, obce - poplatky za svoz odpadů, telefonní operátoři, také ale nemocnice. Doposud se mnozí potýkají s tím, že někde dluží ty poplatky, které stejně poté byly zrušeny. A co je skutečně, jak říkají bratia Slováci, pikoška, je to, že se může dítě stát dlužníkem, pokud dluží poplatky za prodloužení v knihovně. No, kolegyně a kolegové, jestli nám dítě chodí do knihovny, tak si myslím, že bychom ho za to měli pochválit a pro obec, pro školu, pro všechny, kteří s těmi dětmi pracují, je to pozitivní zpráva. Tam bychom se na to skutečně měli dívat trošičku jinak. Já tedy znovu říkám, že podpořím pozměňovací návrh pana kolegy Farského, který tuto takovou skutečně absurdní záležitost řeší. A poprosím vás a věřím, že dnes už tento návrh zákona, který zakazuje dětské dluhy, opustí Poslaneckou sněmovnu, tak abychom se v právním řádu s celou touto situací dobře vypořádali.

Děkuji.