Podle posledních údajů se v roce 2015 do Itálie dostalo přes 110 tisíc migrantů. Řecko počítá dokonce přes 180 tisíc uprchlíků. Ze západního Balkánu do EU směřuje dalších 100 tisíc nelegálních běženců. Jedná se převážně o Syřany, Afgánce, Eritrejce, Kosovské Albánce, Nigerijce a obyvatele subsaharské Afriky. To jsou přitom oficiální čísla, která nepodchycují veškerou ilegální migraci do EU.
Evropu tato situace zastihla absolutně nepřipravenou. Neschopnost EU ochránit si své vlastní hranice automaticky vyvolává další vlny migrace. Podle Organizace spojených národů ve světě před válkami a persekucí utíkalo v polovině roku 2014 kolem 57 milionu lidí. Je to největší migrace od konce 2. světové války. To znamená, že pokud EU nezačne jednat, můžeme očekávat, že se do Evropy budou valit ne statisíce, ale miliony migrantů.
Může je EU všechny přijmout? Podle některých politiků, vědců a demografů ano, ale podle nálad většiny obyvatel, kteří jsou krizí opravdu postiženi, spíše ne. Navíc Evropa zmítaná krizí stále není schopna najít práci ani pro své vlastní obyvatele, nezaměstnaných je v EU přibližně 24 milionů lidí, nemluvě o nezaměstnanosti cirka pěti milionů mladých lidí do 25 let. Jak problém řešit? „Je potřebné posílit ochranu hranic Evropy a pomáhat zemím, odkud většina migrantů pochází,“ navrhuje maďarský bezpečnostní analytik Tamás Lánczi. Ten také tvrdí, že prohlášení německé kancléřky o tom, že ze Sýrie, Iráku a Afghánistánu přijmou každého, situaci ještě zhoršuje. „Vlna nekontrolovatelné migrace se spustila poté, kdy Evropská unie zmírnila pravidla pro přijetí uprchlíků,“ dodává analytik.
Jsem přesvědčená o tom, že Evropa nečelí jenom humanitární katastrofě, ale také velkému bezpečnostnímu riziku. V této souvislosti souhlasím s tím, že je třeba především ochránit hranice EU. Pokud to nejsou schopny učinit velké státy EU, od Řecka zmítané krizí to ani nemůžeme očekávat, pak je třeba zapojit sbory NATO.
Současně je třeba zajistit společnou ochranu vnějších hranic EU.
V této souvislosti by bylo vhodné posílit Fond pro vnitřní bezpečnost, který se zabývá také podporou v oblasti vnějších hranic a víz, ve prospěch zemí, které nejsou schopny dostatečně zajistit vnější hranici EU a repatriační politiku. Dále je třeba vytvořit účinný systém, kdy se uprchlíci nebudou v mezinárodních vodách jenom zachraňovat, ale také se budou odesílat nazpět do bezpečných míst. V této souvislosti potřebuje EU v součinnosti se státy blízkého pohraničí vybudovat síť záchytných táborů, kam budou utečenci vraceni.
Tato krize by měla přinést ponaučení a posílení dosavadních mechanismů spolupráce členských států EU. Především by však neměla být podnětem pro přenášení dalších pravomocí ze strany členských států EU na Evropskou komisi.
Nejdůležitější ze všeho je ale zastavit občanskou válku v Sýrii, Libyi a Iráku, všemi prostředky zastavit rozšiřování Islámského státu a zajistit bezpečný život pro lidi v těchto oblastech. Přijímání uprchlíků do Evropy nemůže situaci vyřešit, spíše přenese důsledky občanských válek do EU.
Ivana Dobešová, poslankyně ANO a místopředsedkyní Hlavního výboru pro demokracii, lidská práva a humanitární otázky Parlamentního shromáždění OBSE
