23.07.2012 18:50:00
Aby dotace měly smysl
Průšvihů s využíváním prostředků z evropských peněz je už tolik, že se v tom málokdo vyzná.
Pokud miliardy již utracené z národních prostředků EK neproplatí, bude státní kasa zase prázdnější. Kabinet tomu zatím spíše jen přihlížel a vydával prohlášení, jak bude už brzo všechno v pořádku. V současném marasmu se na evropské fondy poněkud zapomnělo a přitom se blíží nové programovací období, v němž bude objem finančních prostředků nižší a nároky na smysluplnost projektů a jejich kontrolu by měly být naopak vyšší.
Na nedávné konferenci Starosti starostů s evropskými fondy na půdě Senátu se aspoň na chvíli diskutovalo o tom, jak tyto peníze využívat ve městech a obcích v příštích letech. Zástupce ministerstva pro místní rozvoj podotkl, že by se již neměly financovat projekty typu golfových hřišť, hotelů či některých cyklostezek. Pokud někdo podá projekt na kulturní dům, pak by měl vědět, z čeho bude financovat jeho provoz v příštích letech. Inu, žádné objevné myšlenky to nejsou, ale na ministerstvu se k nim propracovávali stejně dost dlouho.
Zajímavou publikaci na konferenci představil Svaz měst a obcí. Jmenuje se Budoucnost venkova a zejména podrobně shrnuje výsledky dotazníkového šetření o potřebách venkovských obcí a jejich zkušenosti s využíváním evropských fondů. Přišlo přes tisíc odpovědí a opět přiznejme, že jen potvrzují to, co již dlouho slyším od řady starostek a starostů i v Moravskoslezském kraji. V této anketě 43 procent respondentů považuje za překážku v čerpání EU fondů nadměrnou byrokracii a administrativní náročnost. Deseti procentům vadí personální náročnost a závislost na poradenských firmách. Ty si účtují takové ceny, že by je malý rozpočet obce, která například nutně potřebuje řešit kanalizaci, prostě neunesl. A tak starosta zaklapne desky a žádost vůbec nepodá.
Administrativní náročnost však neprovází jen žádosti o evropské prostředky. V publikaci jsou uvedeny konkrétní příklady odpovědí starostů. Například nechápou, proč žádost o krajskou dotaci může mít jen dvě strany důležitých údajů, zatímco pro dotaci Zelená úsporám se vyplňuje téměř sto stran. Nutnost spoluúčasti na financování projektu sice všichni chápou, jenže dosud nepatří mezi uznatelné výdaje daň z přidané hodnoty. Tím se pro obce všechny investice o 20 procent prodražují. A tak další potřebné projekty končí v šuplíku. Vzít si úvěr (prostředky se proplácejí až po skončení akce) by znamenalo další prodražení. A tak jeden z odpovídajících starostů přiznal, že díky evropským dotacím u nich opravili a rozšířili obecní majetek, ale jen proto, že na předfinancování jim půjčila »spřátelená obec« a místní podnikatelé. Priority venkovských obcí jsou přitom zřejmé a vyplynuly i z ankety. Jde o správu obecních komunikací, infrastrukturu odpadních vod, zkvalitnění zásobování pitnou vodou, zateplování veřejných budov, zvláště škol a školek.
Patřím mezi poslance, kteří dlouhodobě, a to i na mezinárodním poli, prosazují, aby se DPH stala uznatelnou položkou dotací, aby se prostředky obcím posílaly již v průběhu realizace investice a aby se podstatně snížila administrativní náročnost žádostí a vyúčtování projektů. Je otázkou, zda vládě, která se utápí ve sporech s policejním ředitelem kvůli vystrašenému ministru Kalouskovi, budou stačit síly na to, aby se otázkami přípravy nového programovacího období evropských fondů a zlepšení kontroly čerpání se skutečně protikorupčními opatřeními vůbec intenzivně zabývala.
Milada Halíková, poslankyně a kandidátka do Senátu za KSČM
Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje
0 příspěvků Vstoupit do diskuse
Komentovat článek
Tisknout
