Demokratická veřejnost byla pobouřena, stejně tak jako část straníků, včetně jejího předsedy Ivana Bartoše. Ten se dokonce nechal slyšet, že „komunismus i fašismus jsou zhoubné ideologie, skrze které jsou pošlapávány hodnoty, jež Pirátská strana reprezentuje.“

Jak si vůbec může v dnešní době někdo dovolit, a co víc, členka vládní strany pod vedením ODS, účast na akci umožňující svobodnou diskuzi o problémech dnešního kapitalismu? Jak si vůbec může dovolit podkopávat tímto způsobem autoritu strany a vlády?

Reakce na sebe samozřejmě nenechala dlouho čekat. Michailidu byla zesměšňována a tahána mediálním bahnem. Mluví se o vyloučení ze strany. Pirátskou stranu si rozvracet nenecháme! Vypořádali jsme se s Holodňákem, vypořádáme se i s Michailidu! A vypořádáme se s každým revizionalistou, který by chtěl připomínat, z čeho a jak naše strana vznikla. Jen doufáme, že jich nebude moc, protože na stranické čistky teď nemáme čas. Máme moc práce s lízáním bot pravicové ODS.

Není ovšem nutné, aby byla Jana Michailidu ihned vyloučena na okraj společnosti. Je to dobrá „soudružka“, jen je momentálně poblouzněná. A naše demokratická společnost je tu přece proto, aby, když někdo takový spadne do řeky, mu podala záchranou ruku. Jinak by se mohl utopit, nebo hůř, vyškrábat se na druhý břeh k nepříteli.

A tak o sobě již Jana Michailidu neprohlašuje, že je „komunistka v původním demokratické smyslu“, nýbrž prý našli (ano, při vysvětlování použila množné číslo) lepší slovo a to „startrekistka“. Tento termín odkazuje na fenomén světa Star Trek, na jehož motivu bylo natočeno mnoho filmů a seriálů. Je to utopický svět naší budoucnosti. Ve zkratce, všichni mají všeho dostatek, neexistují peníze a (slovy jednoho z protagonistů, Jean-Luc Picarda) lidé pracují pro vlastní zdokonalení a blaho celé společnosti. Zní vám to jako komunismus? Potom nejspíš nejste dostatečně politicky uvědomělí.

Ani já nejsem, protože mě to jako komunismus zní. A jakožto fanouškovi Star Treku, mě docela vadí, že se tímto termínem ohání někdo, kdo, jak v rozhovoru pro DVTV sama Jana přiznává, Star Trek nikdy neviděl. Ale odpouštím ji tento drobný přečin, protože tipuji, že nebyl z její hlavy, nýbrž z hlavy jejích politických poradců. A zároveň doporučuji shlédnout Star Trek.

Zbytek tohoto rozhovoru se skládá z dogmaticky kladených otázek redaktorky, kdy jí zcela viditelně dává šanci, aby se ze „svých omylů“ vymluvila a omluvila (přičemž by se na to celé dala zahrát picí hra, kdy se napijete pokaždé, když redaktorka použije slovní spojení „zhoubná ideologie komunismu“) a poměrně rozumné a konzistentní argumentace vyslýchané, tedy pardon, hosta.

Nerad bych ale, aby to znělo, jako že se mladé pirátky zastávám. Chápu, že to teď nemá jednoduché a polibek smrti od „Startrekistů“, kteří si ale stále říkají komunisté, je to poslední, co teď potřebuje.

Na závěr tedy jen pár slov o dnešním zaměňováním pojmů.

Udivuje mě, jak se ti, kdo se nejvíce bojí komunistů a upozorňují na praktiky minulého režimu, začínají chovat velmi podobně, jako předlistopadová KSČ. A že jsou to zároveň ti samý, kteří velmi ostře vystupují proti dnešním komunistům. Nota bene, když dnešní komunisté už jsou dnes mnohdy lidé, kteří minulý režim nepamatují, nemají na něj žádné vazby a jejich politické přesvědčení má mnohem blíže k tomu, co hlásá Michaelinu, než to, co ztělesňovala KSČ. Já znám hodně mladých komunistů a komunistek a nikdo z nich nepomýšlí nad obnovou režimu v podobě, který tu byl. A právě to spousta dnešních „demokratů“ vytrvale ignoruje a při plácání o zlých komunistech, druhým dechem pronásleduje ty, co si dovolí mít jiný názor, stejně jako to kdysi dělali soudruzi.

Pavel Mrštík