Iniciátor Petr Martan představil petici, která požaduje zachovat doposud zelené vzrostlé lesy na území jihočeské části Národního parku a CHKO Šumava, které chrání zdroje spodních a povrchových vod pro obyvatele v širokém území. Petice požaduje zákon, který zamezí dalšímu usychání lesů. Konkrétně chce, aby zákon stanovil limit - tedy 1 ha jako maximální možný rozsah suchého lesa v jednom lesním celku.
V NP Šumava - na 51 % rozlohy došlo k úpadku lesů natolik, že v nich nejsou zcela plněny funkce – klimatické a vodohospodářské. Na takovém území nejsou plně chráněny vodní zdroje. V lesích schází 9 miliónů vzrostlých stromů. Jeden strom má schopnost zadržet 6 hektolitrů vody za rok – tedy šumavské lesy ročně nezadrží 54 miliónů hektolitrů vody. Proto je na místě označovat polovinu území národního parku za ekologicky zdevastovanou.
Petice reaguje na globální klimatické změny, které se projevují extrémním suchem, povodněmi a poklesem hladin spodních vod. Dle loňské zprávy OSN se světové zásoby vody v r. 2030 sníží o 40%. OSN proto vyzývá k zajištění "modré revoluce", tedy hnutí za záchranu vodních zdrojů. V ČR však nastala "zelená revoluce", tedy hnutí fanatiků, kteří nehodlají uznat, že šumavská lesní katastrofa neměla být a že je nepřirozená. Tito naivní lidé prohlašují, že když uschne druhá polovina Šumavy, tak je to stále přírodní úkaz. Z této totalitní ideologie vzešla novela zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, kterou poslanci již začali projednávat. Petice chce, aby dlouhodobým cílem ochrany národních parků bylo zajištění a zvyšování schopnosti lesů akumulovat vody a plnit jejich klimatickou funkci. Navržená novela však neobsahuje žádnou zmínku, která by vedla správce území k zajištění výše uvedených funkcí. Požadavky petice byly konkretizovány do pozměňovacích návrhů k uvedené novele zákona předloženého ministrem životního prostředí Richardem Brabcem.
Jedna zóna super-bezzásahová a druhá bezzásahová
Obsah petice, lesnické a vodohospodářské principy uvedené P. Martanem zpochybnil na jednání náměstek ministra životního prostředí Vladimír Mana. Uvedl, že suché lesy mají schopnost zadržovat vodu stejně, jako ty zelené a vzrostlé a že to má podložené jejich hydrologickým ústavem. Zároveň obhajoval navrženou novelu. V ní sice není uvedeno, kolik bude jednotlivých zón, ale zmocňuje ministerstvo k vyhlášení bezzásahových (suchých) lesů v neomezeném rozsahu. Jejich zonace je známa a byla veřejně představena ministerstvem. Chtějí 50% území parku - což je 80% lesů - zařadit do kategorie, která je určena k uschnutí. (zóna přírodní 28%, zóna přírodě blízká 22%). Tedy, jedna zóna je super-bezzásahová a druhá bezzásahová. V obou zónách bude platit, že se tam nebudou zpracovávat stromy popadané větrem a stromy kůrovcem napadené, ale ani to, aby tam správce co nejdříve obnovil zrušenou vodní funkci.
Významný lesnický odborník Ing. Josef Vovesný ve svém vystoupení k poslancům reagoval na náměstka Manu a zpochybnil nedostatečnost jimi navrhované novely zákona pro zlepšování stavu lesů a připomněl nesporný význam vysokého zeleného lesa nejen na vodní bilanci, ale i na úspěšnost obnovy lesů do přírodě blízké podoby.
Vznikla nová "ideologie hydro-klimatická"
Tato ideologie a jejich stoupenci zpochybňují význam zelených a vzrostlých lesů a snaží se dokazovat, že jejich vodní bilance je srovnatelná s těmi suchými či zmlazovanými lesy. Říkají, že vysoké stromy spotřebovávají mnoho vody a přes jehličí a listy ji vypařují a tím les přicházím o vodu. Například hydrolog Datel z hydrologického ústavu, který je placený ministrem Brabcem, tvrdí výše uvedené. Datel komentoval vyschnutí pramene Vltavy v srpnu letošního roku tak, že kdyby tam zůstal ten zelený prales, tak voda došla ještě dříve, protože by ji stromy "vycucly". Ultra-fanatická odnož této ideologie dokonce tvrdí, že odlesnění vede k ochlazení klimatu a je tedy receptem na globální oteplování a klimatické změny.
Za uvedenou ideologii při projednávání petice ve sněmovně vystoupil doc. Jakub Hruška a nabízel jeho měření průtoku vody v Modravském potoce. Samozřejmě došel k závěrům, že tisíce ha suchých lesů v oblasti nemělo vliv na průtok. Také Prof. Miroslav Svoboda patří do ideologie hydricko-klimatické. Ve svém vystoupení mluvil v tomto směru a bagatelizoval 20 000 ha uschlých lesů v NP Šumava a že to není nic, oproti letošnímu usychání lesů v republice.
Racionální vědci a zdravý selský rozum by stačil
Nepotřebujeme vědecké důkazy k tomu, abychom věděli, že v zeleném lese je ve vyšších polohách sníh do května, nebo že je v něm chládek a vlhko i v parném létě. Zdravý selský rozum v přístupu k Šumavě připomněl poslancům olympijský vítěz Jan Kůrka z Plzně.
Jsou také vědci, kteří naštěstí nemají své rácio zastřené ideologií a přináší výzkumy o významu souvislých lesů v krajině. Profesor Jan Čermák má za sebou několik desetiletí práce v oblasti les a voda. Jeho práce s kolektivem se dá vyčíslit a je za nimi 120 původních a asi 200 syntertických publikací. Ten poslancům vysvětlil přírodní proces bio-pumpy, aneb že komplexy zelených vysokých lesů způsobují efekt, při němž se srážky od moře dostávají až k nám.
Dalším významným vědcem ve směru voda a lesy je doc. Jan Pokorný. Dokazuje, že vysoký, zelený a souvislý les nejen zadržuje vodu, ale také ji přitahuje. Vysoké lesy přitahují mračna až od moře a i z toho důvodu v lesnatých oblastech více prší. A nejen to. Čím větší je plocha listů a jehličí - tedy vysokých stromů - tím více (až 80%) lesy vypaří vody. V důsledku tohoto výparu v lesnaté oblasti více prší, sněží a mlží v celém regionu.
Petr Martan
