Zastupitelstvo Jihočeského kraje s hejtmanem Jiřím Zimolou se po celou dobu stavělo proti několika návrhům novely zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, které by umožňovaly zvyšovat rozlohu bezzásahových území. Petr Martan se stal iniciátorem tří petic za záchranu zelených a vzrostlých lesů Šumavy. Petice vznikaly v letech 2013 až 2019 (měly 14, 13, a 12 tisíc podpisů) a byly projednávány v Parlamentu ČR a ve Vládě ČR.
Aktivity hejtmana Zimoly a petic se staly výraznou brzdou proti dosažení ideologického cíle - 75 % bezzásahového území v NP Šumava. V důsledku tohoto a dalšího občanského odporu nezačala platit nová zonace již po orkánu r. 2007; ale až od března r. 2020 vyhláškou se stanovením 52 % území v bezzásahovém režimu.
Během dvouletého vzniku této vyhlášky ochrana přírody a ideologie nepožadovala vyšší procento bezzásahovosti, neboť to nebylo politicky průchodné. Proto MŽP a Správa NP Šumava počkali, až se občanský odpor uklidní. Nyní předložili "Zásady péče o NP Šumava" (dále jen "Zásady"), jako koncepční dokument s platností v letech 2021 až 2040. Ty jsou ze zákona rozsáhlým prováděcím předpisem, který zpřesňuje péči o přírodu. Tedy i to, zda se v území bude zasahovat proti kůrovci, nebo ne a tím se tak legalizuje uschnutí dalších až cca 20 000 ha doposud zelených a vzrostlých lesů.
Co je v "Zásadách" špatné a nebezpečné?
- Chybí garance ochrany přirozeného podílu vzrostlých lesů (věková biodiverzita) před kůrovcem pro zachování klimatické a vodohospodářské funkce lesů.
- Umožňují již v minulosti prováděné úmyslné extrémní prořeďování lesních porostů pod sedm desetin % plného zakmenění; a tím snižovat jejich schopnost akumulovat vodu.
- Dlouhodobý cíl: "na většině území uvolnit přírodní procesy" a to až na 75 % rozlohy NP. Správa NP Šumava, dle hazardní péče o lesy v minulých letech, nemá důvěru v tom, že by dostatečně ochraňovala lesy před kůrovcem na rozloze od 52 % do 75 % území parku. Je předpoklad, že se zachová stejně, jako v předchozí obdobné situaci: Tam, kde připravuje budoucí vyhlášení bezzásahového území, tak tam se již dnes nesmí kácet stromy napadené kůrovcem. To z důvodu, že pařez je považován za nepřípustnou trvalou změnu ekosystému.
"Zásady", jako prostředek ke zrychlenému dosažení cíle 75 % divočiny
Současná rozloha 52 % bezzásahových území v NP Šumava je zákonem garantována na 15 let. Na základě platnosti "Zásad" je zřejmé, že se za 15 let stane toto: S podporou výzkumů ideologicky nadšených vědců bude oznámeno, že šumavské lesy zdivočely "ve zrychleném řízení žírem kůrovce" a že stav ekosystémů odpovídá na vyhlášení 75 % bezzásahových zón.
ZMĚNA 2020: Zdravé klima a voda jsou větší hodnoty, než biodiverzita a nerušené přírodní děje
Zastupitelé zvolení za hnutí ZMĚNA 2020 v Jihočeském kraji nebudou souhlasit s návrhem "Zásad" a budou iniciovat vypracování připomínek. Termín na předložení připomínek je do 22. listopadu 2020. Potom při projednání v Radě NP Šumava bude mít možnost odmítnout také zástupce Jč. kraje v tomto orgánu.
Kraj by neměl souhlasit se "Zásadami", které mají za cíl 75 % rozlohy NP Šumava a tedy lesů, které budou mít omezenou nebo žádnou klimatickou a vodohospodářskou funkci. Kraj by měl napadnout dokument, který nadřazuje zachování a rozšíření biodiverzity nad zachováním celospolečensky přímo prospěšných funkcí lesů.
Většina z kandidátek do Jihočeského zastupitelstva mají ve svých programech to, že chtějí něco dělat proti suchu a pro vytváření akumulace vod v krajině; že chtějí podporovat rychlou obnovu smíšených lesů. Právě aktuální "Zásady" a jejich odmítnutí jde tímto směrem. Správa NP Šumava lesy ve velkém množství kácí, ale nesází žádné a to ani pro biodiverzitu nutné buky a jedle.
Lesy na Šumavě mají být zásobárnou vody pro využití v jihočeském vnitrozemí. Tuto blahodárnou funkci na 58 % území zcela neplní, protože tam nejsou vrostlé lesy. Jsou známy výstupy vědců (Gorškov, Makarieva, Pokorný, Čermák a další), které dokazují, že jen souvislé a vzrostlé lesy (vysoké +15 m) plní klimatickou funkci - tj. ochlazují krajinu a přitahují oblaky srážek tvořících se nad oceánem, které spadnou na pevninu.
Proto je racionální a ve veřejném zájmu Jihočeského kraje odmítnout "Zásady", které umožní na 75 % území NP nefunkční lesy, z nichž se budou šířit kůrovci; a následně uschnou a budou nuceně vykácené lesy na zbytku území. To zvláště v současné době, kdy ve vnitrozemí Jihočeského kraje nastala obrovská kalamita sucha a kůrovce; přičemž došlo k vynucenému vykácení tisíců hektarů smrkových lesů a ke zhoršení schopnosti krajiny zadržovat vodu. Proto nelze připustit nechat uschnout další tisíce hektarů lesů, a to ani dle předložených ideologických "Zásad péče o NP Šumava". Zda takový fanatický plán nevejde v platnost - o tom mohou rozhodnout voliči v nadcházejících volbách. A jak vybírat kandidáty? Volbou těch, kteří se v "šumavském odboji" dlouhodobě angažují.
Petr Martan
kandidát hnutí ZMĚNA 2020
