Pro podporu požadavků petice hlasovalo 34 senátorů (kvorum bylo 35) s návrhem usnesení, že Senát:
- konstatuje, že bezzásahový režim v národních parcích přispívá k šíření kůrovce, a tím zhoršuje stav lesních porostů, přispívá k jejich usychání a znemožňuje lesům plnit jejich vodohospodářskou a klimatickou funkci;
- doporučuje Ministerstvu životního prostředí nevyhlašovat zóny přírodní a přírodě blízké v součtu rozlohy přes polovinu národních parků;
- doporučuje Ministerstvu životního prostředí přijmout moratorium - odklad - na vyhlašování nových bezzásahových území a "Zvláště chráněných území", včetně "Evropsky významných území", v oblastech se zastoupením smrkových porostů nad 20 % do doby, kdy se v celé ČR zastaví velkoplošné chřadnutí lesů suchem a kůrovcovým přemnožením.
Petice má za sebou projednávání v obou komorách Parlamentu ČR: Tři výbory se usnesly na podporu petice a dva výbory se usnesly proti petici; Zemědělský výbor sněmovny v této souvislosti vyzval MŽP, aby upustili od vyhlašování dalších národních parků a bezzásahových území vzhledem k obrovské lesní kalamitě. Dále se konalo Veřejné slyšení v Poslanecké sněmovně s usnesením podporujícím petici.
Po odevzdání petice do Senátu ji projednal garanční Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice a uspořádal kulatý stůl za účasti zástupců petentů, čtyř dotčených ministerstev, Plzeňského a Jihočeského kraje, NP Šumava, vědců a odborníků.
Garanční výbor také uspořádal výjezdní zasedání na Šumavu, což bylo součástí obstrukcí. Podařilo se jim protahovat dobu šetření petice až na rekordních 8 měsíců (běžná doba je 3 měsíce), tedy do pléna Senátu se dostala až nyní, kdy je vyhláška o zvýšení bezzásahových zón v NP Šumava hotova a v brzké době vejde v platnost.
Petice se staví proti zonaci NP Šumava, která je navržena:
- Zóna přírodní na 28 % území. Tu petenti nezpochybňují.
- Zóna přírodě blízká na 25 % území. Tu petenti zcela odmítají, neboť jde o další bezzásahové území. A to proto, že zde není zákonná povinnost zpracovávat stromy větrem popadané a stromy napadené kůrovcem. Tedy, když přijde větší vichřice, tak se na polomech rozmnoží kůrovec a potom již ani kácení napadených stromů nepomůže.
Protože známe historii let 2007-2013 a ideologické cíle, tak víme, jak se ochrana přírody zachová po další vichřici: polomy nechá ležet a v zóně přírodě blízké uschne asi 6 000 ha lesů, které jsou dnes starší a atraktivní pro kůrovce.
53 % bezzásahových zón - věc může změnit správní soud
I přes výsledek hlasování v plénu Senátu bude petice žít dále a téměř 12 tisíc hlasů petentů nezapadne. Petr Martan jako zástupce petice je osobou zúčastněnou na řízení v žalobě Jihočeského kraje na Správu NP Šumava a Ministerstvo životního prostředí.
Petr Martan
